Bojkot olympiády? Jedno z posledních řešení, říká Perušič. ‚Právě teď bych ho použil,‘ oponuje Hradilek
Předseda Mezinárodního olympijského výboru připouští start ruských a běloruských sportovců na olympiádě. Česko se podle sportovních funkcionářů i ministerstva zahraničí k případnému bojkotu nepřipojí. „Bojkot je řešení, které bychom měli zvažovat až jako jedno z posledních,“ říká plážový volejbalista Ondřej Perušič. „Právě teď bych ho použil jako prostředek, aby výbor pochopil, že nesouhlas je velký,“ míní vodní slalomář Vavřinec Hradilek.
Perušič míní, že je potřeba rozlišovat mezi hrozbou bojkotem, která podle něj může být určitým diplomatickým nástrojem nátlaku na Mezinárodní olympijský výbor, a mezi samotným bojkotem.
Česko se podle sportovních funkcionářů i ministra zahraničí nepřipojí k případnému bojkotu olympiády v Paříži, pokud na nich budou startovat sportovci Ruska a Běloruska. Debatují plážový volejbalista Ondřej Perušič a vodní slalomář Vavřinec Hradilek
„Neměli bychom zaměňovat tyto dvě otázky, které potřebujeme rozhodnout. A první je, jestli mají ruští a běloruští sportovci na olympiádě startovat. Teprve ve chvíli, kdy by olympijský výbor rozhodl, že mohou, je prostor pro to bavit se o tom, jestli hry bojkotovat, nebo ne,“ naznačuje plážový volejbalista.
Hradilek s tím nesouhlasí. Podle něj na bojkot brzo není. Připomíná, že je potřeba, aby se rozjel proces olympijských kvalifikací, které v současné době v mnoha sportech startují.
„V tom okamžiku federace musí nějakým způsobem uvažovat o tom, zdali a jakým způsobem počítat s případnou účastí ruských a běloruských sportovců. Diskuse je samozřejmě poměrně žhavá. Otázka je, jak moc je žhavá na jiných místech, než je Evropa. Olympijské hry jsou v Paříži, jsou v Evropě. Konflikt je v Evropě, takže se nás to dotýká hodně. Určitě na bojkot není příliš brzy, prostě ta diskuse musí nastat teď,“ soudí vodní slalomář a stříbrný medailista z letních olympijských her 2012.
„Osobně si nedokážu představit, že bych se postavil na start olympijského závodu se soupeři z Ruska a Běloruska.“
Vavřinec Hradilek
S tím, že by start ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách neměl být povolen, Perušič souhlasí. Předmětem diskuse by ale podle něj mělo být, jak to prosadit.
„Ve chvíli, kdy se hlavní část debaty povede o tom, jestli bojkotovat, nebo nebojkotovat, si možná bereme šanci teď správně rozhodnout v plénu olympijského výboru. Primární otázka by tedy měla být, jestli mají ruští a běloruští sportovci startovat na olympijských hrách. A pokud Mezinárodní olympijský výbor chce rozhodnout teď, měl by rozhodnout proti ruským a běloruským sportovcům. Pak by byla diskuse o bojkotu bezpředmětná,“ opakuje.
Nastoupit, či nenastoupit?
Hradilek přiznává, že si osobně nedokáže představit, že by se postavil na start olympijského závodu se soupeři z Ruska a Běloruska.
„Obávám se, že jakékoliv prohlášení o tom, že nepodporují ruský režim nebo válku na Ukrajině, je pro ruské sportovce extrémně nebezpečné.“
Ondřej Perušič
„Při vědomí toho, že v ten stejný moment lítají rakety na civilní budovy a zabíjejí mimo jiné i ukrajinské sportovce. Teď už je to přes 200 sportovců, kteří byli reprezentanty Ukrajiny,“ připomíná.
Na druhou stranu je ale podle něj olympiáda prostředek, který by v současné době možná mohl vyslat signál do veřejného prostoru, že dokáže zaujmout postoj, který má nějakou důstojnost a lidskost.
„A pokud bude sportovcům z Ruska a Běloruska umožněno startovat, aby tam pro ně byla možnost vystoupit s prohlášením, že nepodporují válku na území Ukrajiny. Že jasně vyjádří nesouhlas a distancují se od toho, co se děje. Ale teď je otázka, jestli takoví ruští a běloruští sportovci jsou. Protože si dokážu představit, jak moc to může být těžké vyrůstat v režimu Ruska,“ konstatuje vodní slalomář.
Bojkot olympiády? ČOV si to nemůže dovolit, hraje chytrou horákyni, tvrdí sociolog
Číst článek
Perušič si dovede představit, že pokud by Mezinárodní olympijský výbor start Rusům povolil, asi by proti nim nastoupil.
„Zejména proto, že zrovna ruští sportovci, kteří hrají beach volejbal, jsou až na výjimky právě těmi sportovci, kteří válku na Ukrajině nepodporují a nepodporují ani ruský režim. To znamená, že pro mě by to bylo v osobní rovině asi o něco jednodušší než pro jiné sportovce,“ vysvětluje s tím, že s ruskými beach volejbalisty o tom mluvil.
Je přesvědčen o tom, že jsou mezi ruskými sportovci takoví, kteří nepodporují režim a nepodporují ani válku na Ukrajině. Problém podle něj spočívá v tom, jak je rozlišit.
„Obávám se, že jakékoliv prohlášení o tom, že nepodporují ruský režim nebo válku na Ukrajině, je pro ně extrémně nebezpečné. A není to asi dobrý nástroj na to, jak rozlišit sportovce na ty, kteří režim podporují a kteří nepodporují. Když někdo třeba ze strachu o vlastní rodinu nebo přátele nepodepíše takové prohlášení, samo o sobě přece nemůže znamenat, že podporuje ruský režim,“ uvažuje.
Poslechněte si celou debatu na začátku článku. Ptá se Karolína Koubová.
