Po zážitcích v Japonsku mě láká tamní baseballová soutěž, říká nadhazovač Satoria
Čeští baseballoví reprezentanti mají za sebou největší úspěch ve stoleté historii. Před pár dny se vrátili z Japonska z nejprestižnějšího turnaje World Baseball Classic, kam se kvalifikovali vůbec poprvé. A vidět byla i pětice hráčů Arrows Ostrava. Jeden z jejich zástupců, Ondřej Satoria, krátce před startem extraligové sezony promluvil pro Radiožurnál Sport.
Jaký byl návrat z Japonska z World Baseball Classic zpátky do reality?
Krušný. Hned po příletu na nás čekala kvanta novinářů, což jsem neočekával. Je to vystoupení z mé komfortní zóny, protože nejsem člověk, který by se rád někde promenádoval. Zvykám si na tu pozici, ale dělám to pro český baseball. Je to větší poslání než to, co chci.
Poslechněte si nadhazovače českých baseballistů Ondřeje Satoriu o vystoupení na World Baseball Classic
Co nejvíce zajímalo kamarády a rodinu?
Zajímalo je, kde mám míček, kterým jsem vyautoval Šoheje Ohtaniho. Ptali se mě, jaký je to člověk. Nebyl jsem schopný na to odpovědět, protože jsem s ním prohodil jen pár vět. Rodinu klasicky zajímalo, co jsem tam měl za jídlo a jak to vypadalo. Přišlo mi hodně zpráv s gratulacemi, hlavně od Japonců. Takový byl návrat do reality.
Ten míček máte?
Mám ho doma. Už mám na něj objednanou krabičku a mám představu, že si ho schovám na poličku. V zavařovací sklenici mám zeminu, kde je vytvořený kopec. Vyklepal jsem si to z bot po zápase, schoval do sáčku a teď už je to vše v té sklenici. Vytiskl jsem si švih Šoheje a to dám hned vedle toho.
Nejcennější míček kariéry?
Nejenom míček. Myslím si, že ve sportovním světě už nezažiju nic lepšího.
Co z turnaje v Japonsku nezapomenete?
Každý hráč si bude pamatovat určitě něco jiného, ale určitě cenné jsou pro nás zkušenosti hrát před tolika lidmi. Důležité je, že jsme tam nepřišli jen dostat, ale opravdu jsme hráli. Za to nás oceňovali i Japonci. Rozhodně šlo o nejlepší možnou přípravu na nadcházející mistrovství Evropy. Troufám si říct, že lepší nadhazovače, než co jsme potkali v Japonsku, na mistrovství Evropy nepotkáme.
Turnaj WBC je jako olympiáda, říká bývalý baseballista Sládek. Češi hráli nad očekávání, myslí si
Číst článek
Jak se vám daří kombinovat zaměstnání s baseballem?
Na všechny baseballové akce si musíme brát dovolenou. Přítelkyni se to moc nelíbí, ale zatím to tak nějak bere. Vedoucí v práci jsou benevolentní a respektují to, že dělám sport na vysoké úrovni. Když někam zmizím, tak se většinou domluvím s kolegy, zda mě zastoupí. Teď toho udělali hodně moc, takže jim musím koupit flašku. Přišel jsem po akci v Japonsku zpátky do práce a žádný problém nebyl.
V Japonsku jste jako amatéři nastupovali proti profesionálním hráčům a nevedli jste si vůbec špatně. Je to naděje, že se těm nejlepším můžete přiblížit?
Byl jsem překvapený, jak jsme hráli. Turnaj je hodně před sezonou. Naše extraligová sezona začíná na přelomu března a dubna, na což se běžně připravujeme. Teď jsme se museli připravovat v našich podmínkách na to, že se budeme střetávat s nejlepšími nadhazovači světa. Jsme blízko, ale musíme s nejlepšími týmy hrát častěji. Když nadhazovače budeme vídat víckrát, tak si na to oko zvykne a bude to jednodušší. Kamenem úrazu pro český baseball na světových turnajích je slabší pálka, což se ale v Japonsku změnilo, protože jsme dávali body a byli schopní něco udělat. Hráli jsme vyrovnanou partii.
Budoucnost českého baseballu
Hrát profesionální Major League Baseball je pro každého baseballistu vrcholem. Je to pro české hráče dosažitelná meta?
Blízko byl Martin Červenka, chyběl mu krůček. Pro český baseball udělal to, že dostat se tak vysoko lze. Hráč musí vydržet a obětovat všechno. Věřím tomu, že mladí čeští kluci na univerzitách v Americe se budou nadále zlepšovat a dostanou se na vyšší úroveň.
Nekontaktovaly vás na světovém turnaji nějaké kluby?
O nic takového ani nestojím. Jsem rád na malém českém rybníčku a vím, že na víc nemám. Povedl se mi jeden velký zápas a moc jsem si oblíbil atmosféru v Japonsku. Místo MLB by mě lákalo zkusit si nejvyšší japonskou ligu.
Je možnost se do zahraničních soutěží dostat?
Jak jsme se ukázali na World Baseball Clasic, tak si myslím, že ano. Martin Mužík, Marek Chlup, kteří nemají stálou práci jako já, tak by se mohli podívat do korejské nebo tchajwanské ligy. V Japonsku mají hodně soutěží, například industriální ligu, kde se Yamaha střetává s Toyotou. Hráči tam běžně hrají devět měsíců baseball a ve zbytku roku pracují jako údržbáři nebo automechanici. Hrají baseball profesionálně za firmy. My hráli přípravný zápas proti učitelům autoškoly, což bylo zajímavé.
Nezkusíte to jako řidič autoškoly?
Řízení mě baví, učení také, takže kdyby se poštěstilo, tak proč ne.
Myslíte si, že se teď zvedne zájem o českou extraligu?
Doufám, že se zvedne zájem o český baseball. Už mi chodí na instagramu zprávy, že lidé sledují děti, které si narychlo koupily baseballové pálky a pleskají to někde na dvorku. Český baseball potřebuje mladou generaci a po letech, co jsme tomu obětovali, si to zaslouží. Snad Češi nebudou takové konzervy a dají baseballu šanci.
Na přelomu září a října se v Česku bude hrát mistrovství Evropy. Jaké ambice máte?
Kluci říkají, že to jdeme vyhrát. Já jsem skromnější a chci urvat první placku pro český baseball. Věřím, že na to máme. Tým se nemění a to bude naše síla.
