Králem biatlonového mistrovství byl fenomén Bö. Češi byli v Oberhofu podle Hamzy úspěšní i bez medaile
V neděli skončil světový šampionát v biatlonu, který se odehrál v německém Oberhofu. Češi na rozdíl od dvou posledních mistrovství nedosáhli ani jednou na medaili, přesto považují uplynulý týden za úspěšný. Na stupních vítězů byl naopak jako doma norský biatlonista Johannes Thingnes Bö. Zlato oslavil hned pětkrát, díky čemuž se posunul do popředí historických tabulek.
Jméno norské superhvězdy zaznělo od moderátora slavnostních ceremoniálů vůbec nejčastěji. Kromě pěti zlatých úspěchů Bö vybojoval dva bronzy. O šanci na rekordní šesté první místo během jednoho šampionátu přišel během posledního závodu.
„Samozřejmě jsem byl po posledních dvou startech trochu zklamaný. Na druhou stranu, klobouk dolů před výkony soupeřů - francouzský tým pracoval skvěle ve štafetě, švédská dvojice zase využila moje zaváhání v masáku. Jasně se tak ukázalo, jak silní jsou moji soupeři, a i proto beru takovou medailovou sbírku jako něco fantastického," řekl Johannes Thingnes Bö.
Řeč byla o stříbrné štafetě mužů a závěrečnému závodu s hromadným startem, ve kterém se před něj po posledním minutém terči dostali Švédové Samuelson a Ponsiuloma.
Jinak to ale byla v jeho případě spanilá jízda, ke které mu znovu pomohl francouzský kouč ve službách Norů Ziegfried Mazet.
„Pro Johannese jsem něco jako jeho druhé oči, možná druhý mozek. Snažím se podpořit jeho uvažování a dávat mu podněty, které by nás posunuly ještě o krok dál. V průběhu let naší vzájemné spolupráce jsem ho poznal takřka dokonale, a tak už vím, kdy mluvit a kdy naopak nenarušovat jeho soustředění,“ říká respektovaný kouč, který před norským fenoménem vedl i jinou biatlonovou legendu - Francouze Martina Fourcarda.
Johannes Bö na konci mistrovství pobavil s upravenou cedulí města Oberhof
„Je to zkrátka člověk, kterému se to sešlo všechno a ovládá ten sport dokonale. Rychlá střelba, rychlý běh, hraje si se startovním polem... Každá doba má svého hrdinu a my máme Johannese. Je to prostě osobnost,“ říká o devětadvacetiletém Norovi trenér českých mužů Michael Málek.
Češi bez medaile, ale s budoucností
Na rozdíl od Böa českému týmu cenný kov nezacinkal ani jednou, stejně jako v roce 2019. Letos se ale celkem osmkrát vešli do elitní desítky, což je největší počet takových umístění od Hochfilzenu 2017, kde ještě zářili Gabriela Koukalová s Ondřejem Moravcem.
Šampionát skvělým způsobem začali Češi díky pátému místu ve smíšené štafetě a ani dál to nebylo špatné - Markéta Davidová šla na slavnostní vyhlášení jako pátá žena závodu s hromadným startem i šestá sprintu. Desátá skončila ve vytrvalostním závodě.
Do top 10 se dostali také Michal Krčmář nebo debutantka Tereza Voborníková.
„Jsem hrozně ráda, že jsem formu takto načasovala. I kdyby se mi už žádný závod nepovedl, myslím, že jsem tu dokázala výsledek nad očekávání. Budu se o takové výkony snažit v dalších závodech, ale když se to nepovede, tak se to nepovede...,“ říkala Voborníková po sedmém místě ve stíhacím závodě až prorocky, na svůj životní výkon už na mistrovství světa nenavázala.
Stejně jako ona si zajel nejlepší výsledek kariéry a ukázal potenciál i další mladík Tomáš Mikyska. Neoposlouchaná jména pomohla také ke čtvrtému místu mužské štafety, která dlouho bojovala o senzační medaili.
Čeští biatlonisté dojeli ve štafetě na mistrovství světa na čtvrtém místě, neudrželi senzační vedení
Číst článek
I tak bylo „bramborové“ umístění nakonec vyrovnáním nejlepšího českého výsledku v této disciplíně.
„Před sezonou jsme řekli, že toto by měl být průnikový rok. Jsem rád, že to Tereza Voborníková i Tomáš Mikyska zvládají. V letošní sezoně je vidět obrovský progres,“ vidí pozitiva šéf biatlonového svazu Jiří Hamza.
„Medaili bychom samozřejmě chtěli, ale přesto šampionát musíme hodnotit jako úspěšný. Máme obrovský potenciál do příštího roku, což je před šampionátem v Novém Městě na Moravě důležité. Třeba nám tam medailí o to víc přistane,“ uzavírá Hamza.
