Boje ztrácejí na síle, většina izraelských vojáků se vrátila domů a nedaří se stmelit plány na poválečné uspořádání. Ozbrojenci se navíc vracejí do oblastí, odkud je Izraelci už vyhnali.
Hamás v jednáních požaduje záruky úplného skončení bojů a výměnou za rukojmí propuštění stovek palestinských vězňů. Rovněž trvá na tom, aby se Palestinci v Pásmu Gazy mohli vrátit na sever domů.
Při zásahu několika vozidel z humanitárního konvoje zemřelo 1. dubna celkem sedm lidí, kromě Sobóla tři Britové, Australanka, Palestinec a muž s občanstvím USA a Kanady.
Diplomacie je velmi jemné umění a vojenské údery, míněné jako součást diplomatické komunikace, musejí také mít tuto kvalitu. Týká se to i izraelského úderu na íránském území.
Podle ředitele Blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničních věcí Petra Hladíka pro tuto chvíli další vyostření konfliktu mezi Izraelem a Íránem nehrozí.
Podle amerických médií v pátek brzy ráno přišla izraelská odpověď na víkendový útok Íránu. „Zatím vidíme takové opatrné reakce,“ řekl pro Radiožurnál expert na Blízký východ Břetislav Tureček.
Porota uvedla, že letošní vítězný snímek byl „pečlivě a s respektem komponován a nabízí zároveň metaforický i doslovný pohled na nepředstavitelnou ztrátu.“
„Bude to pak také znamenat třeba zvýšené bezpečnostní opatření v Evropě, speciálně u států, které jsou blízkými přáteli Izraele, jako jsme my,“ říká Pavel Žáček (ODS).
Netanjahuův úřad zároveň uvedl, že Izrael se nadále bude s plnou silou snažit o dosažení cílů nynější války v Gaze. Tím je podle dřívějších prohlášení likvidace Hamásu.
Prezident Joe Biden vzkázal, že by Spojené státy pomohly Izraeli v případě, že by ho Írán napadl. Komentátor Milan Slezák to vykládá jen jako odražení útok, než otevřený konflikt.
Izraelský letecký úder zabil na začátku tohoto měsíce v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků charity World Central Kitchen (WCK), mezi nimiž byl i polský občan Damian Soból.
„Otázkou je, jestli se podaří odstrašit Írán od odvetného útoku, který by znamenal další eskalaci na Blízkém východě. Nevím, jestli by mohlo dojít k uzavření příměří právě v Gaze,“ soudí Schneider.
Biden zopakoval apel na to, aby Izrael umožnil na šest až osm týdnů nepodmíněný přísun humanitární pomoci do oblasti, jejíž obyvatelé trpí kvůli úderům izraelské armády.
Válka v Pásmu Gaze trvá již více než šest měsíců. Hamás zaútočil 7. října na komunity v jižním Izraeli, kde jeho bojovníci zabili asi 1200 lidí a dalších zhruba 250 unesli.
Sobotu co sobotu prochází irskými městy průvody na podporu Palestinců. „Jsem bílá irská katolička, když vidím fotky těch dětí, myslím na ty moje. Proto jsem tady,“ říká třicátnice Marry.
Den poté, co izraelská armáda oznámila, že stahuje své jednotky, se do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy sjížděly proudy Palestinců, aby zachránily, co se dá, z rozsáhlé zkázy.
V prvních týdnech války bylo při náletech povoleno zabít 15 až 20 civilistů. Na takovéto cíle byly navíc používány tzv. hloupé bomby. Ty ničí celé domy a zabíjí všechny lidi vevnitř.
Kontrolovat obraz v médiích je součástí každé války, uznává etik Jan Motal. Jenže Izrael do Gazy nepouští novináře, doplňuje šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč: „Izrael nechce, aby šly informace ven.“
Navzdory tomu, že se veřejná prostranství plní demonstranty, vládní nacionalisté upevňují své plány na trvalou okupaci Pásma Gazy, píše izraelský list Haaretz.
Při pondělním útoku zahynulo v Pásmu Gazy sedm humanitárních pracovníků, z toho několik zahraničních občanů. Útok byl podle izraelské armády hrubou chybou.
Země, které pro rezoluci hlasovaly, si také dělají starosti kvůli zprávám o závažném porušování lidských práv a mezinárodního práva na okupovaných palestinských územích.
Balaš zdůrazňuje, že uznání státu má deklaratorní, nikoli konstitutivní charakter. Zásadní je přitom normalizace vztahů se sousedy, zejména s Izraelem, který Palestinu neuznává.
„Nesnáším, že pořád vydávají videa. Každou noc zveřejňují videa, na kterých je vidět, jak padá nějaká budova. Takové záběry by neměli vydávat. Dělají to a proto prohrávají mediální válku,“ řekl.
„Je normální, že se umělci vyjadřují ke společenským otázkám,“ říká novinářka. Zároveň ale upozorňuje, že v tuzemsku se kritická reflexe války mezi Izraelem a teroristy z Hamásu často setká s odporem.
Desetitisíce Izraelců demonstrovaly proti vládě Benjamina Netanjahua. Žádali vypsání nových voleb, propuštění rukojmí a protestovali proti výjimkám z vojenské služby pro ultraodtodoxní židy.