Kromě knih, divadelních her nebo dokonce videí na TikToku teď vznikne i počítačová hra inspirovaná Procesem. Vytváří ji pražské herní studio Charles Games společně s Goethe Institutem.
Pomáhá různým firmám zavádět digitální inovace včetně AI. Filip Dřímalka je manažer zabývající se novými trendy a inovacemi. „AI není strašák,“ vysvětluje.
Literární velikán, intelektuál i obránce románu. Francouzská média po smrti slavného spisovatele nešetřila superlativy. Hold Milanu Kunderovi vzdal i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Román Těla od Kláry Vlasákové řeší emancipaci, mateřství, pocit vlastní užitečnosti nebo generační spory. „Pocit neužitečnosti je pro člověka, zvlášť v současné době, zásadní,“ popisuje spisovatelka.
Výzkumníci z Valencijské univerzity zjistili, že dlouhodobé čtení tisku šestkrát až osmkrát zvyšuje schopnost porozumět textu oproti jeho čtení v digitální formě.
„Můj dědeček, sochař Josef Mařatka odjel v r. 1900 do Paříže. Slavný francouzský sochař Auguste Rodin ho přijal do svého ateliéru. Stali se přáteli,“ vypráví Kryštof Mařatka.
Spisovatel Pavel Radosta představil titul Šaman ze země mamutů, který čtenáře vrací do pravěkého světa. Cílem autora je reflektovat nové poznatky, které přinesla moderní věda.
Islandská spisovatelka Sigríður Hagalín Björnsdóttir o hovoří v pořadu Mozaika o svých románech Ostrov a Ohně. Fikce je podle ní nástroj zkoumání světa.
„Nechtěl jsem, aby ten sešit vypadal jako perfektní školní zápisník. Přál jsem si, aby to spíš působilo jako nějaký proud myšlenek,“ říká ilustrátor dětské knihy Lukáš Urbánek.
Výtisků kramářský knih se dochovaly desetitisíce. Jejich témata, materiál, písmo a dobový kontext v posledních pěti letech zkoumalo patnáct vědců, filologů, etnografů, muzikologů a dalších.
Nadace Knihovny Václava Havla cenu nazvanou „Narušování klidu“ každoročně uděluje spisovatelům, kteří „čelí nespravedlivé perzekuci“ a sdílejí Havlovo odhodlání pro boj za lidská práva.
Legrace, smích a dobrá společnost možná vyvažovala tragické rané dětství. Jeho maminka Františka Sívková byla totiž sestrou Josefa Valčíka, jednoho z parašutistů zapojených do atentátu na Heydricha.
„Má choť mi knihu jednou za čas nenápadně podstrčila na stůl, podíval jsem se do ní, udělal pár škrtů, a pak jsem řekl – to nemůžu, je to blbé, nejde to,“ vypráví o knize Ivan Kraus.
Římský vojevůdce Julius Caesar chce dodat víru svým demoralizovaným bojovníkům, kteří obléhají vesnici nepoddajných Galů. Využije přitom učení nové filozofické školy s názvem Bílý kosatec.
Jde o texty, které Masaryk napsal mezi lety 1876 a 1937. Celkem jde o více než 15 000 stran textů o náboženství, válkách a revolucích nebo o úvahy nad vztahem Ruska a Evropy.
„Věděl jsem, že budu psát o úseku života v polovině mezi pubertou a důchodem, že mě zajímá, jak na problémy středního věku reagují holky,“ přibližuje Hartl svou novou knihu.
„Kongeniální překlad je výsledkem Ouředníkova dlouholetého zájmu o osobu, dílo a dobu Françoise Rabelaise. Zahrnuje erudici, invenci, vtip, jazykový cit a hravost,“ vyzdvihla porota.
Pavel Kosatík napsal novou knihu Zápasy slepého muže. Věnuje se v ní osudu nevidomého pamětníka totalitního režimu v Česku. „Byl pod velkým vlivem Jugoslávců,“ vypráví.
