Po 240 letech jsou v Brně k vidění gotické rukopisy, které nechala zhotovit královna Eliška Rejčka
Na brněnském Špilberku si od čtvrtka mohou návštěvníci prohlédnout gotické rukopisy, které nechala zhotovit královna Eliška Rejčka. Knihy vznikly při založení kláštera cisterciaček ve Starém Brně. Od téhle události uplynulo přesně 700 let. Muzeum města Brna některé z rukopisů získalo z Vídně a dohromady s exempláři uloženými na Moravě jsou k vidění poprvé po 240 letech.
„Jsou to liturgické knihy, které sloužily řeholníkům, v tomto případě cisterciáckém, aby věděli, jak vést liturgie. Vulgarizovaně řekněme – manuál pro život v klášteře,“ vysvětluje kurátor expozice Petr Mach.
Výstava se na brněnském Špilberku koná přesně 700 let poté, co se královna Eliška Rejčka zasadila o výstavbu kláštera cisterciaček na Starém Brně. Pro něj tehdy nechala duchovní rukopisy zhotovit.
„Dochovaných jich je devět. Momentálně máme pět originálů a ještě dva by měly přijít v červenci. Bohužel dva z těch devíti rukopisů nezískáme,“ podotýká kurátor.
Při průzkumu hrobky královny Elišky Rejčky objevili vědci další hrob. Budou zjišťovat, komu patří
Číst článek
Vzácné jsou především svojí výzdobou. „Je to první soubor knižní gotické malby na našem území, který se dochoval a navíc ještě v takové komplexnosti,“ říká Mach a pokračuje:
„Drtivá většina maleb jsou biblické výjevy. Na všech stránkách uvidíte Elišku Rejčku, jak klečí a předává knihu jako dar. Říká ‚tyto knihy jsem nechala zhotovit já, dávám je tomuto klášteru‘,“ popisuje.
Rukopisy v klášteře na Starém Brně ale nezůstaly. „V roce 1782 Josef II. zrušil klášter cisterciaček a šest rukopisů si pravděpodobně vybrali habsburští knihovníci, protože skončily ve Vídni, v Hofburgu a dodnes jsou dochovány tam,“ dodává kurátor Mach.
Ochrana rukopisů
Výstava má duchovní atmosféru – když sem návštěvník přijde, dostane se do potemnělého prostředí. Má to i praktické a hlavně bezpečnostní důvody.
„Osvětlení je tu 50 luxů, to je jako slabě svítící žárovka ve sklepě,“ říká ředitel muzea města Brna Zbyněk Šolc.
„Ultrafialové záření škodí veškerým předmětům obzvlášť tím, že se vysouší a ničí listy, pálí inkoust, a trpěla by i pozlacení,“ vysvětluje rizika ředitel.
Kdo byl Josef Mánes? Nová expozice Národní galerie se snaží rozklíčovat ‚mýtus‘ jeho díla a osobnosti
Číst článek
Uspořádání výstavy s takto vzácnými exponáty není jednoduchá záležitost. „Bylo potřeba zajistit speciální dopravu, klimatizované vitríny, osvětlení pro celou místnost a splnit veškeré technické parametry,“ upřesňuje Šolc.
Kostel nanebevzetí Panny Marie, který je součástí kláštera na Starém Brně, mají výzkumníci v hledáčku i kvůli rotundě, která tu stála před kostelem a která byla dosud datována do 11. století.
V pozůstatcích našli archeologové dřevěný trám, jehož stáří se snažili určit.
„Využili jsme možnosti datování pomocí uhlíku C14. Až překvapivě nám vyšlo starší datum, někdy v závěru Velkomoravské říše v roce 890. Mohlo být to být ale i tím, že strom roste třeba sto let let,“ vysvětluje archeolog a historik Petr Vachůt. Jak to bylo přesně s rotundou na Starém Brně, výzkumníci zatím nevědí.
Výstava gotických rukopisů na hradě Špilberk potrvá až do 20. srpna.
