Před 75 lety zemřel Jan Masaryk. Okolnosti jeho smrti zůstávají dodnes neobjasněné
Vražda, nebo sebevražda? I po 75 let obestírají smrt ministra zahraničí Jana Masaryka legendy a mýty. Jedno ale zůstává jisté – nad ránem 10. března 1948 bylo tělo Jana Masaryka nalezeno pod oknem koupelny jeho služebního bytu v Černínském paláci.
„Na dlouhém vládním stole, před jedním křeslem, leží červenobílá kytice květů. Tam dnes nezasedne Jan Masaryk. Ministr zahraničních věcí, doktor Jan Masaryk není již mezi námi živými,“ oznámil úmrtí Jana Masaryka na schůzi ústavodárného Národního shromáždění komunistický ministr vnitra Václav Nosek.
Předválečný velvyslanec ve Velké Británii, za druhé světové války člen exilové vlády a po ní ministr zahraničí Jan Masaryk se narodil v září 1886 jako třetí dítě pozdějšího prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
„Jan Masaryk byl velice oblíbený politik. To bylo dáno nejenom tím, že byl synem T. G. Masaryka, ale i jeho obrovským nadáním, kdy z Londýna třeba pomocí rozhlasových vln dokázal mimořádně účinně oslovovat své spoluobčany,“ připomíná pro Radiožurnál historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Masarykova popularita
„Až vláda věcí našich do našich rukou se vrátí, započneme tam, kde jsme přestali. A dále budeme nejen budovat, ale hlavně milovat naši svobodnou, demokratickou, slušnou a spravedlivou vlast. A proto do boje proti společnému nepříteli,“ hlásal Masaryk v projevu v BBC.
Od Krčmaňské aféry uplynulo 75 let. Okolnosti pokusu o atentát na Jana Masaryka jsou ale dodnes nejasné
Číst článek
„A ta jeho legenda rostla. Kým se stal u národa za války a po válce, to je obrovská cesta nahoru jeho popularity,“ dodává historik Tomek.
Na jednom z posledních veřejných vystoupení Jana Masaryka 4. března 1948 byl také František Masařík. Do deníku si pak napsal: „Masaryk mluví spatra, co mu slina přinese na jazyk, chvílemi hledá i pravý výraz, někdy se trochu zakoktá.“
„Když má v hlavě připravenu nějakou taškařinu, která mu v nejbližším okamžiku vyjde z úst, tu je to poznat podle toho, že se zatváří šibalsky, do očí mu sednou čertíci, tvář se vyjasní jako u kluka, ústa se mu werichovsko-švejkovsky rozesmějí,“ pokračuje Masařík.
„Mě zaujala celá atmosféra, kdy se Jan Masaryk choval velice expresivním způsobem. Nebyl to vážný projev. Působí to na mě až takovým tragikomickým způsobem,“ upozorňuje Prokop Tomek.
O šest dní později byl Jan Masaryk mrtev. Historici se dodnes nedokážou shodnout, jestli šlo o sebevraždu, nebo vraždu.
Neobjasněná smrt
„V každém případě jsem přesvědčen, že za jeho smrt je odpovědná komunistická strana. Ať se ho báli a zabili ho, protože věděli, že je kritický článek jejich cesty k moci, anebo on sám viděl, že se ocitl v bezvýchodné situaci. Vzhledem k tomu, že měl psychickou dispozici, rozhodl se ukončit svůj život. Obě možnosti konce jeho života jednoznačně souvisí s únorem 1948,“ myslí si historik Tomek.
„U rakve zesnulého Jana Masaryka čestné stráže. Legionáři v historických stejnokrojích symbolizujících první odboj a členové našich zahraničních armád jako symbol odboje druhého,“ zaznělo na pohřbu Masaryka.
Dnes před 80 lety: Nacisté popravili Aloise Eliáše a první porod lidické ženy pod dohledem gestapa
Číst článek
13. března 1948 se s Janem Masarykem přišly naposledy rozloučit tisíce lidí. Když vidíme fotografie těch obrovských front, ještě k tomu v chladném počasí, tak to svědčí o tom, že to byl velký zásah. Jednak se objevuje velice záhy názor, že Jan Masaryk byl zavražděn komunisty.
„Současně se objevovala i verze, že v podstatě obětoval svůj život, že se stal určitým symbolem. Byl to výkřik zoufalství nad tím, co se stalo,“ říká historik Prokop Tomek.
Smrtí Jana Masaryka se po roce 1989 zabývali několikrát i kriminalisté. Naposledy případ odložili před dvěma lety, kdy ho Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu uzavřel bez jednoznačného závěru, jestli šlo o vraždu, sebevraždu, nebo nešťastnou náhodu.
Celý příspěvek si můžete poslechnout také v audioverzi.
