Nejstřeženější místo v Česku. Za zámkem se sedmi klíči jsou na Hradě ukryty korunovační klenoty
Nejméně přístupné a nejstřeženější místo v České republice – korunovační komora v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Právě tady jsou uloženy korunovační klenoty. Dveře se dají odemknout jenom sedmi klíči, které uchovávají čelní političtí a církevní představitelé českého státu. Po pěti letech se znovu komora otevře 16. ledna.
„Její poloha je nad zlatou branou, kterou se také vchází do pražské katedrály. A zvenčí je možné vidět dvě okénka, která vedou do této komory na pozadí známé mozaiky posledního soudu,“ popisuje kancléř Metropolitní kapituly u svatého Víta Vladimír Kelnar.
„Patrně od žádného jiného místa není sedm klíčníků, kteří by se museli sejít, aby společně otevřeli jedny dveře. Dokonce ani u jaderné elektrárny to není tak složité jako v případě korunovační komory,“ dodává Kelnar.
Klíč od korunní komory má prezident republiky, premiér, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, primátor hlavního města Prahy, pražský arcibiskup a děkan Metropolitní kapituly. Naposledy se v katedrále sešli před pěti lety.
České korunovační žezlo a jablko nejsou původní. Za zdobnější říšské klenoty je vyměnili Habsburkové
Číst článek
Sedm klíčníků tehdy uzamklo korunovační klenoty zpět do korunní komory svatovítské katedrály. Na Pražském hradě byly svatováclavská koruna, jablko a žezlo vystavené osm dní.
„Pět let tam jsou osiřelé v Korunní komoře, v té skříni. Takže 16. ledna se musí sezvat všichni klíčníci. A je taky ceremoniál. Všichni klíčníci napřed otevřou, pak vyjdou nahoru, protože tam musí otevírat znovu ještě jednou,“ vysvětluje Petr Kroupa, ředitel odboru Památkové péče kanceláře prezidenta republiky.
„Tak se to otevře, vytáhne, klíčníci se podívají, podepíšou, že to tak je, a odejdou. Pak následuje odborná prohlídka restaurátorem, který se na to podívá, a následně můžou být korunovační klenoty uloženy za dozoru vojska do vitríny. Vojsko je pak hlídá 24 hodin denně,“ upřesňuje Kroupa.
„Vojáci jsou přítomni v katedrále a pak také na nádvoří. Je to asi nejpřísněji střežený poklad v Česku,“ dodává Kroupa. Právě on a jeho kolegové snesou korunovační klenoty v pouzdrech dolů a postaví na hrob svatého Václava.
Koruna nepatří státu
Svatováclavská koruna patří mezi čtyři nejstarší dochované koruny v Evropě. Nikdy nebyla majetkem českých panovníků ani českého státu, protože podle přání Karla IV. a buly papeže Klementa VI. patří svatému Václavovi.
Další kopie svatováclavské koruny by měl zakazovat zákon, myslí si šperkař, jehož rodina už tři vytvořila
Číst článek
„Panovník si ji může půjčit. Může si ji vypůjčit ke korunovaci nebo k velkým královským slavnostem, ovšem za předpokladu, že vždycky do západu slunce ji vrátí zpět na své místo. Pokud by se tak nestalo, bude stižen exkomunikací,“ upozorňuje Vladimír Kelnar.
„Nikomu z lidí není dovoleno tento list našeho zákazu a vůle porušit nebo proti němu jednat. Kdo by se toho odvážil a o to pokusil, upadne do hněvu Všemohoucího Boha a jeho svatých apoštolů Petra a Pavla,“ píše se papežské bule Klementa VI. z roku 1346.
„A v podstatě se dá říct, že tato bula platí dodnes. Když před pěti lety došlo k poslední prezentaci korunovačních klenotů, tak byl právě úryvek z této buly přede všemi čten ve svatováclavské kapli, kam byly klenoty přeneseny,“ vzpomíná Kelnar.
Poprvé byly klenoty od vzniku Československa vystaveny v roce 1929. Pak až po druhé světové válce v roce 1945.
