České korunovační žezlo a jablko nejsou původní. Za zdobnější říšské klenoty je vyměnili Habsburkové

Když se vystavují české korunovační klenoty, málokdo si uvědomí, že žezlo a jablko, které vidí, se sice po staletí v Česku používaly. Ale z Čech nepochází. Původní české klenoty jsou uložené ve Vídni a používali je rakouští arcivévodové. A klenoty, které dnes považujeme za české, sloužili původně rodu Habsburků ve Svaté říši římské.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kopie korunovačních klenotů - žezlo

Císař Ferdinand I. si nechal vyrobit říšské jablko a žezlo v roce 1533. To jsou ty klenoty, které jsou dnes považovány za české korunovační klenoty | Foto: Ondřej Rea

Původní české žezlo a jablko byly vyrobené z pozlaceného stříbra a vznikly patrně už ve 14. století, tedy v období gotiky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pořádně zamotaná historie jablka a žezla. Došlo k jejich záměně?

„Záměna za říšské klenoty nastala v 17. století,“ vysvětluje ředitel odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky Petr Kroupa.

Císař Ferdinand I. si nechal vyrobit říšské jablko a žezlo v roce 1533. To jsou ty klenoty, které jsou dnes považovány za české korunovační klenoty.

„Jsou to nádherné předměty, renesančí, velmi cenné. Ale s českými zeměmi nemají původně nic společného, byly habsburské,“ zdůrazňuje Kroupa.

České korunovační klenoty - repliky | Foto: Ondřej Mikulášek

V roce 1627 se Habsburkové stali dědičnými českými krály, zároveň byli také císaři Svaté říše římské. Poprvé spojil českou korunovační klenoty a říšské žezlo s jablkem Karel VI., otec Marie Terezie.

„Zdá se, že sáhl do své skříně a vytáhl, co tam měl nejhezčí. Tedy říšské jablko a žezlo. K tomu si vzal královský plášť a svatováclavskou korunu. S tím přijel do Prahy,“ vrací se do roku historik Kroupa.

Svatováclavskou korunu přivezl do Čech v roce 1791 jeho Karlův vnuk, císař Leopold. „Pak už tu klenoty zůstaly,“ doplňuje Kroupa.

Korunovační klenoty | Zdroj: Kancelář prezidenta republiky

Cesta českého jablka a žezla

České gotické jablko a žezlo mířily druhým směrem. Na počátku jejich cesty do Rakouska byl zeť Karla IV., Rudolf IV. Habsburský.

Svatováclavskou korunu obestírá podle legendy temná kletba. Podlehl jí i Reinhard Heydrich?

Číst článek

„Byl to vévoda a začal sám sebe označovat jako arcivévoda. Karel IV. se na to díval poměrně shovívavě, ale neuznával to. Nicméně od 14. století si rakouští vévodové říkají arcivévodové,“ přibližuje Kroupa z Kanceláře prezidenta republiky.

Arcivévodskou korunu dal roku 1616 zhotovit tehdejší tyrolský místodržící Maximilián III.

„A protože do Čech se vozily ty dražší věci, tak ty levnější, tedy české jablko a žezlo, byly určeny jako arcivévodské. A tak od 17. století začali rakouští arcivévodové používat původně české jablko a žezlo. Zatímco králové-Habsburkové používali klenoty říšské a k tomu českou korunu,“ dodává Kroupa.

Dnes jsou české korunovační klenoty nejstřeženějším pokladem v Česku.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme