Čechoslovákům z RAF, kteří havarovali v Nizozemsku, postavili nový památník. Složili se na něj místní
Nový památník na severu Nizozemska připomíná osud čtyř českých a dvou slovenských letců. Zemřeli společně na palubě bombardéru britského královského letectva po zásahu nočního stíhače německé Luftwaffe. V dubnu to bude 80 let. Vznik pomníku iniciovali a zaplatili nizozemští nadšenci.
Čestná stráž, věnce, proslovy a úklony. V polích na okraji městečka Middenmeer v Severním Nizozemsku se nově tyčí modrobílý sloupek s červeným letadélkem na vrcholu a informační tabulkou.
Označuje místo, kde havaroval letoun s označením Z8838 311. československé bombardovací perutě.
„Od bratra jsem slyšela, že o půlnoci najednou zahlédli nad farmou letět nízko letadlo. Pomysleli si, co se to děje?! Stroj dopadl k zemi asi sto metrů odtud do pole,“ popisuje pro Radiožurnál Willy De Bruinová, která se na zdejší farmě narodila na sklonku války.
O letadle slyšela už jen od rodičů a sourozenců. „Každý rok, když pak bratr oral pole, pokaždé v zemi našel nějaký kousek letadla.“
Bomby se nenašly
Josef Kalenský, Karel Kodeš, Karel Rychnovský, Jan Peprníček, Josef Hrdina a Josef Politzer. Nejmladšímu bylo 21 let, nejstaršímu 30. Nikdo z nich nepřežil.
Té noci měli za úkol bombardovat zbrojovku v německém Essenu – zda se jim to podařilo, se dodnes neví.
Havarovali po necelých dvou a půl hodinách letu, což by na cestu do Essenu a návrat až k nizozemskému pobřeží nestačilo. Bomby se ale nenašly.
Uplynulo 80 let od Akce Sokol. Reinhard Heydrich při ní nechal zatknout a deportovat 1500 členů organizace
Číst článek
„Myslíme si, možná bomby vypustili, když je po cestě napadl noční pilot, aby tak mohli zvýšit rychlost a pokusit se uniknout, ale to už bylo pozdě. Němci měli noční radary a proti stíhači se dvěma dvacetmilimetrovými kanony neměli šanci. Vyzbrojení byli jen malými kulomety, to je jako házet po letadle zmačkaným papírem,“ vysvětluje Mark Hakvoort, amatérský historik, který postavení památníku u místa havárie inicioval.
Před třemi lety s kamarády založil spolek, který se stará o památku letců, kteří tady nad Middenmeer a okolím za války havarovali.
„Hledám a ověřuju informace, co se stalo, že havarovali. Mám to jako koníček, ale je to složité a zabere to hodně času. Řekl jsem si, že dvacet míst je maximum, co zvládnu, jinak bych tím trávil celé dny i noci.“
‚Památka samozřejmostí‘
Marku Hakvoortovi se ale v tomto případě nepodařilo najít žádné příbuzné letců. Doufá proto, že se díky novému památníku někdo z nich přihlásí. Na vybudování pomníčků se tady skládají sami farmáři, na jejichž pozemcích letadla havarovala. Přispělo také několik nizozemských spolků a nadací.
„Co mě právě na těchto akcích přijde zajímavé a příjemně mě překvapuje je, jak intenzivně se nizozemská strana těmto věcem věnuje, jakým způsobem si je neustále připomíná, že jak vojáci, tak civilisté neustále vyjadřují vděčnost za to, že naši vojáci bojovali za svobodu nás všech,“ říká velvyslankyně v Nizozemsku Kateřina Sequensová.
Nevím, zda bych vystřelil, říká Jan Vazač, žák pilotů RAF v uniformě Varšavské smlouvy
Číst článek
Pro starostku zdejší správní obce Hollands Kroon Rian van Damovou je péče o památku letců, kteří v Nizozemsku zemřeli, samozřejmostí, i když jde o cizince.
„Představte si, že jste mladý muž, uprchnete z domova, abyste mohl bojovat, nastoupíte na palubu letadla a zemřete v zemi, na jejíž půdu jste nikdy nevstoupil, nepoznal jste lidi, kteří tam žijí, neviděl jste ulice, nad kterými jste letěl. A to všechno kvůli svobodě. Musíme si neustále připomínat, že svobodu nemůžeme považovat za samozřejmou,“ říká starostka.
Ostatky posádky byly pohřbeny v Nizozemsku už za války. Část trupu letadla i s úlomky lidských pozůstatků ale zůstala v zemi až do roku 2004, kdy je vyzvedli vládní experti. Motor se našel v pětimetrové hloubce. Šestice letců se pak dočkala nového pohřbu na vojenském hřbitově v Bergen op Zoom na jihu země.
V oblasti za války havaroval ještě jeden bombardér s československou posádkou. Její pozůstatky nedaleko obce Niuewe Niedorp vyzdvihli experti nizozemské armády ze země teprve letos na jaře a stále je prověřují. Pomník pak bude stát i tam.
