Plochý kámen s rýhami. Archeologové v severním Ománu objevili herní desku starou 4000 let
Kdo vymyslel první deskovou hru, se nikdy nedozvíme. Další neznámý génius, kterému bychom měli být vděční. Nad podobnými hrami totiž lidstvo činorodě utlouká čas tisíce let. Další doklad prastaré hráčské vášně teď našli archeologové v Ománu. Jde o kamennou herní desku starou 4000 let.
Herní desku tvoří plochý, asi 30 centimetrů dlouhý kámen s rýhami – jakýmisi políčky a pravidelnými důlky. Ománsko-polský tým archeologů ho našel v okolí vesnice Ajn Baní Saída v severním Ománu.
Mezinárodní projekt pod názvem Vývoj horských osad v době bronzové a železné se týká období zhruba od 2500 do 2000 let před naším letopočtem a dočtete se o něm mimo jiné na webu Centra středomořské archeologie Varšavské univerzity.
Vedoucí polských archeologů Piotr Bieliński uvedl, že jde o vzácný nález a že podobné herní desky už vědci znají z Indie nebo z oblasti dávné Mezopotámie. O jakou konkrétní hru by mohlo jít, ale nesdělil.
Izraelský deník Jerusalem Post v této souvislosti připomíná původem egyptskou hru Psi a šakali aneb 58 dírek. Její pravidla se nezachovala, ale na webu Metropolitního muzea v New Yorku se můžete alespoň podívat, jak vypadala. Tento konkrétní exemplář našel v roce 1910 v thébské hrobce v Egyptě anglický archeolog Howard Carter, pozdější nálezce Tutanchamonovy hrobky. Stáří hry se odhaduje asi na 3800 let.
Za nejznámější starověkou deskovou hru se považuje takzvaná Královská hra z Uru z dnešního Iráku, známá také jako Hra dvaceti čtverců. Stará je víc než 4500 let. Její asi 30centimetrová dřevěná a barevně vykládaná herní deska, kterou před 100 lety objevil britský archeolog Leonard Woolley, je vysavena v Britském muzeu.
Vědci našli metodu, jak hrobku u terakotové armády prozkoumat bez poškození. Využijí kosmické záření
Číst článek
Zábavu tvořila pro dva hráče. Každý dostal sedm kamenů jedné ze dvou barev, černé a bílé, takže šlo tak trochu o předchůdce domina. Pravidla byla zřejmě krajová.
Záhada starého Jeruzaléma
Ománský objev připomíná herní záhadu z Jeruzaléma, kde vědci před 40 lety u starověké Damašské brány našli herní pole vyrytá do dlažby.
Hypotézy byly různé, například že tam římští vojáci hráli kostky na počest boha Saturna a že v tom figuroval vězeň odsouzený na smrt – když vyhrál, den se k němu chovali, jako by byl král, a pak ráno ho zabili. Další teorie ukazovala na hru typu mlýn, tedy v Římě oblíbenou strategickou hru.
Loni v listopadu ovšem izraelský odborník na hry Nir Wild oznámil, že na to přišel. Nalezenou hrou byl podle něj alkerk, který je původem také z Egypta, ale známý je pouze z obrázků v hrobkách, píše o izraelský deník Haaretz.
Alkerk byl podobný jako šachy: pro dva hráče, přičemž každý měl 12 vojáků nebo pěšců, pomocí nichž vyšoupával soupeřovy figurky. Komu zbyla figurka na herní desce, vyhrál.
Pravidla se zachovala díky Maurům, kteří si v osmém století přinesli do Španělska podobnou hru jménem kirkat, a také díky Knize her, kterou dal v 13. století sepsat král Alfons X. Kastilský. Původní rukopis jedné z nejstarších knih o deskových hrách s krásnými iluminacemi je uložen v knihovně v Escorialu.
