Outsider pomáhá outsiderovi. Malý ohrožený králík udržuje při životě nenápadnou rostlinu hlívenec
Ohrožený králík japonský má zásluhu na tom, že se v pralese šíří semena vzácné asijské rostliny Balanophora yuwanensis zvané také hlívenec. Jde o cizopasnou bylinu známou z asijského lidového léčitelství, která parazituje na kořenech jiných rostlin. Článek o zajímavém soužití dvou druhů vzácných v přírodě vyšel v odborném časopise Ecology.
Králík japonský je malého vzrůstu, váží kolem dvou kilogramů a má unikátní černou srst. Živí se hlavně suchými plody hlívence. Hnojí půdu v okolí rostliny, a jak nově vědci prokázali, je hlavním šiřitelem semen této rostliny v pralese.
Rostlina má sice šťavnaté, ale nezelené plazivé stonky bez listů a zvláštní červené plodenství, které připomíná houbu. To nevoní, není chutné ani šťavnaté. „Vypadá jako atrapa spadaného ovoce plná semínek,“ popisuje rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková.
Semena hlívence patří k nejmenším na světě, alespoň u krytosemenných rostlin, upozorňuje časopis Ecology. Paradoxní je, že se hlívenec na první pohled nejeví jako atraktivní pro zvířata coby konzumenty.
Lidové léčitelství
V jihovýchodní Asii se hlívenec používá v lidovém léčitelství. „Nikdo ale přesně neví, jestli je to založeno na biologicky účinných látkách. Nejspíš to bude předmětem studie,“ upozorňuje molekulární biolog Aleš Pečinka.
Rostlina má také řadu příbuzných rozšířených v celé jihovýchodní Asii. „Používají se jako materiál do pochodní, protože dobře hoří,“ dodává vědec.
Vzdálený bratranec králíků
Také králík, díky kterému se rostlina šíří, se jeví jako zajímavý druh, zvláště z hlediska evoluce. „Je to vzdálený bratranec ostatních králíků,“ vysvětluje Fatima Cvrčková.
Myši odhánějí nápadníky hormonem, který voní jako banány. Chrání tak své potomstvo
Číst článek
Zvíře má malou hlavu a oči, díky tomu obličejem připomíná například krysu. Zůstal tu s námi, jak upozorňuje vědkyně, zřejmě z třetihor.
Zajímavé je, že i krysy se na rostlině pasou, ale nemají zásluhu na jejím přežití jako králík.
„Původně se myslelo, že semena roznášejí ptáci. Červené struktury plodenství totiž často ptáky přitahují,“ přibližuje úvahy autorů studie Aleš Pečinka. Nakonec se ale ukázalo, že většina velice dobře klíčivých semen se přenáší v králičím trusu, králík totiž spase plodenství hlívence.
Králík v lijáku
Vědcům dlouho trvalo, než přišli na to, co pomáhá rostlině přežít. Původně přemýšleli, zda semena nemůže šířit vítr. Díky gravitaci by spadla na zem v okolí rostliny a vyklíčila.
Semena ale nemají žádná křidélka, která se objevují u takto šířených rostlin.
Navíc si badatelé všimli, že hlívenec roste v hustém porostu pralesa, kde téměř nefouká.
Je také možné, že šíření rostliny pomáhá i voda. „Na spoustě záběrů je vidět králík v bahně v hustém lijáku,“ upozorňuje Fatima Cvrčková, kterou překvapilo, jak se zvíře za krátkou dobu dokáže pečlivě umýt.
Jak můžou medicíně posloužit látky z citrusů zvané limonoidy? Proč nesmí vyhynout pralesní sloni? Poslechněte si celý pořad Laboratoř, audio je nahoře v článku.
