Probouzejí se včely, netopýři i pšenice. Nebezpečím pro přírodu by byl návrat dlouhodobých mrazů
V celém Česku v těchto dnech převládají teploty nad nulou. Teplé počasí probouzí vegetaci i některé druhy živočichů. Mírné zimy podle odborníků ale příliš příznivé nejsou. Nebezpečím pro přírodu je možný návrat tuhých a dlouhodobých mrazů.
Venku v těchto dnech vidíme častěji létat například včely nebo netopýry. Netopýrům podle přírodovědce Michala Porteše teplejší zimy příliš nevadí – v zimovištích, jako jsou sklepy nebo jeskyně, mají konstantní teplotu a venku létá hmyz, takže ani hlady příliš nestrádají.
Mírné zimy nejsou podle odborníků příliš příznivé pro přírodu. Nebezpečím by teď ale byl i návrat tuhých a dlouhodobých mrazů
Včely jsou ale při oblevě aktivnější, a pokud bude teplé počasí pokračovat, může to včelstva zásadně ovlivnit.
„Problém je ten, že pokud je dlouhodobě tepleji, tak matky začnou klást ve větší míře, než je zdrávo. Tím, že se pak v úlu musí zhruba o 10 stupňů víc topit, tak si tím včely snižují rychleji spotřebu zásob,“ vysvětluje včelař Petr Eminger.
Pokud se po nakladení plodu opět vrátí zimní teploty, může to přímo ohrozit sílu včelstev. V době kladení plodu totiž včelstva spotřebují více svých zásob, a jestliže potrava dojde, nejsou včely schopné plod dostatečně zahřívat.
Spolu s včelstvy je aktivnější také kleštík včelí – parazit, který je noční můrou každého včelaře.
Probouzejí se už i některé rostliny
Na teplou zimu ale reagují i stromy a rostliny. Podle ředitele Zemědělského družstva v Klapém Otokara Šaška zůstávají zatím ovocné stromy ve vegetačním klidu. Probouzet se ale začíná pšenice, ječmen, řepka nebo mák. Na semenáčcích už se objevují drobné bílé kořínky.
Evropa loni zaznamenala druhý nejteplejší rok v historii měření. Teplota roste nejvíc na světě
Číst článek
Podle spolumajitele Zemědělského družstva Záveský Luďka Nového bude záležet na dalším průběhu zimy. „Samozřejmě se rostlinky probouzejí, když je tolik stupňů nad nulou. Pokud by ale přišly velké mrazy, tak by to rostliny mohlo poškodit,“ vysvětluje Nový.
Současně dodává, že předchozí zimy nebyly výrazně chladnější, důležitý je podle něj dostatek vláhy, která na Litoměřicku poslední roky chybí.
