Přemnožená zvěř způsobuje miliardové škody, malí vlastníci jsou pasivními diváky, kritizuje zemědělec

České lesy a pole ničí přemnožená zvěř. Zejména majitelé menších honebních pozemků jsou přesvědčeni, že situace je neudržitelná. „Stavy zvěře jsou takové, že je naše životní prostředí není schopno unést, aniž by vznikaly ekologické a ekonomické škody. A tento problém tu přetrvává desítky let. Vznikl v době socialismu a my s ním i 30 let po revoluci nejsme schopni nic dělat,“ říká soukromý zemědělec a lesník Daniel Pitek.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prase divoké, divočák

„Většina vlastníků lesů, polí a luk nemůže ovlivnit, kdo, kolik a kde loví, a kontrolovat to,“ kritizuje soukromý zemědělec Daniel Pitek | Zdroj: Pixabay | Licence Pixabay,©

Škody na lesních porostech se odhadují zhruba na čtyři miliardy korun, zvěř například poškozuje mladší porosty a tím znemožňuje obnovu lesa. „Malé stromky mají ukousané vrcholové pupeny, jsou poničené vytloukáním. Porosty ve stavu mlazin, tyčovin i mladých kmenovin olupují jeleni, divoká prasata zase rozrývají louky,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Daniel Pitek, soukromý zemědělec a lesník

To, kolik zvěře v Česku reálně je, dobře ukazují data Českého statistického úřadu o odlovech, které neustále stoupají. „Normovaný stav, tedy počet daného druhu, který území České republiky unese, je u prasete divokého asi 12 tisíc kusů. A v roce 2017, kdy to kulminovalo, se ulovilo na 230 tisíc divokých prasat,“ uvádí.

Výše odlovu se stanovuje podle jarního sčítání zvěře, které provádějí uživatelé honiteb. Zde ale podle Pitka dochází k zatajování skutečného počtu zvěře. Naproti tomu v Německu nebo v Rakousku se odlov plánuje podle způsobených škod v lesích, které zjišťují komise.

Škody se přitom netýkají jen soukromníků, ale i státních lesů. „Lesy ČR mají náklady na ochranu kultur, které k tomu můžeme připočíst, v řádu dvou miliard korun za poslední dva roky jen na oplocenky. Po uživatelích honiteb požadovali náhrady jen ve výši 30 milionů korun a z pronájmů mají kolem 265 milionů. Takže příjmy oproti výdajům jsou pro tento státní podnik asi desetinové,“ vypočítává.

„Většina vlastníků lesů, polí a luk se k výkonu práva myslivosti vůbec nedostane. Nebo jen obtížně.“

Bezmocní vlastníci

Základní problém vidí Pitek v tom, že myslivost je oddělená od lesního a zemědělského hospodaření. „Většina vlastníků lesů, polí a luk se k výkonu práva myslivosti vůbec nedostane. Nebo jen obtížně,“ vysvětluje Pitek s tím, že hranicí pro vznik honitby je vlastnictví souvislých 500 hektarů honebních pozemků.

Menší vlastníci mohou žádat o náhradu škod způsobených zvěří u uživatele honitby, to je ale zdlouhavé a nákladné, takže většina z nich se o škody raději nesoudí. „Jako malý vlastník nemáte právo se účastnit jarního sčítání zvěře ani vědět, kdo na vašich pozemcích loví nebo kolik se ulovilo. Jste divákem na svých pozemcích, kde ale myslivost provozuje někdo jiný,“ upozorňuje Pitek.

„Máme takovou nepřímou úměru, kdy klesá počet myslivců a zvyšují se nám počty spárkaté zvěře.“

Po vládě požaduje, aby splnila slib z programového prohlášení o posílení práv vlastníků při organizaci honiteb. Základem toho by prý mělo být snížení minimální výměry honiteb, podle kritiků se ale v malých honitbách nedá hospodařit a uškodilo by to zvěři.

„My říkáme, že to není pravda. V Rakousku a v Německou jsou minimální výměry mnohem menší, jen asi 115, respektive 75 hektarů, a ten systém funguje na vysoké úrovni a ke spokojenosti všech,“ zdůrazňuje člen Asociace soukromého zemědělství.

V Česku má nyní lovecký lístek asi 88 tisíc lidí, zatímco Českomoravská myslivecká jednota má lehce přes 50 tisíc členů a jejich počet každým rokem klesá. „Máme takovou nepřímou úměru, kdy klesá počet myslivců a zvyšují se nám počty spárkaté zvěře. Což z hlediska toho, že jednota brání tomu, aby do myslivosti aktivně vstoupili vlastníci, působí zcela absurdně,“ kritizuje Pitek.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme