Jedinou motivací pytláka je sebrat kly a rychle zmizet, říká ochránce slonů Sniegon
Za posledních 31 let klesla populace slonů afrických o 70 procent. Obchod se sloními kly totiž znamená velký byznys. A jeho organizátoři těží z velké chudoby v oblasti Afrického rohu. Arthur Sniegon v Africe už 12 let bojuje proti pytlákům a snaží se chránit ohrožená zvířata. Teď jde do kin snímek s názvem The Elephangelist, který o něm pojednává.
Kde teď v Africe působíte? A co tam na pytláky nejvíc platí?
V rámci organizace Save Elephants se soustředíme na oblast rovníkové Afriky, působíme v konžské pánvi, ale také severnějším směrem do Kamerunu a Čadu. V Kongu se podílíme na represi vůči pytlákům a překupníkům, ale i na práci s místními lidmi, aby ke konfliktům docházelo co nejméně, aby motivace nebyla finanční, když se slon uloví. Chceme také, aby lidé pochopili důležitost divoké přírody.
Může přírodovědec suplovat policisty? Je něco takového pro místní správu přijatelné?
Tato záležitost je v těchto končinách velmi mladá. Šel jsem tam ve druhé vlně aktivistů. Nám nejde o suplování, spíš o pomoc místním složkám tak, aby zákony, které v daných zemích platí, dokázali aplikovat, uplatňovat, abychom v tu chvíli odstranili negativní vlivy korupce, zastrašování a nepotismu, který v Africe samozřejmě je.
Vyhledávají a prodávají někdy pytláci sloní mláďata, jak se to děje někde u tygrů?
V podmínkách Afriky v dnešní době tento problém neexistuje. Jedinou motivací daného pytláka je sebrat kly a rychle zmizet. Nemá vůbec kapacitu, logistiku ani odbytiště. V Africe se dnes běžně se sloními mláďaty neobchoduje, nijak se nedomestikují. Situace je samozřejmě jiná v asijských zemích, kde je sice pytláctví v absolutních číslech menší, ale právě další zneužívání slonů od věku slůňat pro účely turismu je stále velký problém.
Odkud se dozvídáte, kde sloni jsou? Máte příležitost využívat satelity nebo jiné metody?
Zejména v konžské pánvi je dálkový průzkum náročný. To je dáno hustou vegetací a často také nočním způsobem života slonů. Jsou v důsledku lidského tlaku nuceni měnit své životní návyky a dost často vychází na otevřené plochy mimo. Nejčastěji využíváme buď informace místních lidí, to jsou vynikající lovci a stopaři, a dále už několik let v oblasti Konga využíváme úhrnem větší desítky fotopastí, které nám pomáhají několik měsíců v řadě shromažďovat data nejen o slonech, ale i o jiných druzích zvířat, zejména těch větších, a také pytláků.
Jak by mohla přispět k účinnější ochraně slonů nová rezervace Tsoulou v Kongu? A kde je to největší riziko pytláctví? Poslechněte si celý příspěvek v audiozáznamu. Moderuje Martina Mašková.
