Slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte a dokáže se leknout i maličkosti, popisuje chovatel
Pražská zoologická zahrada chová osm slonů indických různého věku. Stará se o ně tým ošetřovatelů, kterému šéfuje hlavní chovatel slonů Martin Kristen. Má bohaté pracovní zkušenosti z různých evropských zoologických zahrad, dva roky pracoval i ve Velké Británii. „Dospělý slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte. Pokud vezmu v potaz své dvě dcery, jak vnímaly svět, když jim byly čtyři roky, tak je to opravdu velký fenomén,“ říká.
Sloni si Martina Kristena získali svou inteligencí. „Situace řeší zajímavým způsobem, velmi inteligentně. A zároveň je jejich inteligence velmi odlišná od té lidské – není to primát, gorila, orangutan, který je lidem hodně podobný,“ upozorňuje v pořadu Hovory na Plusu.
Sloní způsob řešení je podle něj silový: „Je to největší suchozemský savec a ví to. Zároveň jsou sloni hodně lekaví. Ty tři tuny v případě samic a pět tun v případě samce se dokážou leknout i maličkosti.“
Chov slonů se v zoologických zahradách výrazně změnil. Současný moderní chov směřuje k tomu, aby byl co nejvíce podobný přírodě. „Stavíme rodinné skupiny, ideálně na příbuzenské vazbě. V přírodě se malé sloní skupiny slonů indických vytvářejí především na základě určité příbuznosti,“ popisuje Kristen a vyjmenovává:
„Je to většinou stará matka, ta má vedle sebe tři dcery, ty mají dalších několik potomků. A jsou nerozluční. A pokud nejstarší dcera třeba usoudí, že už je toho tam moc, tak si vezme svoje slůňata a udělá si vlastní skupinu.“
Věda pro děti: Dokáže slon skákat?
Číst článek
Kristen popisuje, že tohle chování v minulosti neuměli v zoologických zahradách napodobovat. „Posílali jsme mladá slůňata do jiných zoologických bez matky. Přicházeli sloni z Asie zase bez matek. A ta vazba tam prostě chyběla a vedlo to k problému.“
„Posledních 15 let už to bereme trochu jinak. A najednou se nám slony daří velmi snadno množit, až takovým způsobem, že jsme schopni posílat celé chovné skupiny i do Ameriky, což bylo před pěti lety nemyslitelné,“ těší ho.
Banka genů
Zoologické zahrady často fungují jako banky genů zvířat, která jsou ve volné přírodě ohrožená. Slon indický, kterého v pražské zoo chovají, je na tom podle Kristena v přírodě velmi špatně a každým rokem přichází o svůj životní prostor.
Volně žijících slonů v Číně přibývá, nemají dostatek prostředí. Největší překážkou je vodní elektrárna
Číst článek
„Území výskytu slona indického je v jihovýchodní Asii, kde lidí přibývá velkým tempem, a sloni tím přicházejí o místo, kde mají žít. Už teď je to problém, protože populace slonů je třeba v Indii velmi roztříštěna a slonice se přestávají potkávat. Časem, za 20 až 30 let, to bude opravdu velký problém.“
Kristen se tak obává, že časem může dojít k tomu, že slon už bude jen v zoologických zahradách. „Dokud se zásadně nezmění prostředí v zemích původu, tak o návratu slonů není možné ani uvažovat,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad, audio je nahoře v článku.
