Vulkanolog: Výbuch sopky u Tongy byl největší zachycený satelity. Hřib měl v průměru 200 kilometrů

Sobotní výbuch sopky u tichomořského souostroví Tonga byl nejsilnější v moderní historii. Serveru iROZHLAS.cz to v rozhovoru řekl vulkanolog z České geologické služby Vladislav Rapprich. Podle něj erupci umocnila slaná voda, která se dostala do kontaktu s magmatem. Globálního zastavení letecké dopravy jako v případě sopky Eyjafjallajökull se ale podle vulkanologa obávat nemusíme. Problémy budou pouze lokální.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Erupce sopky Hunga Tonga - Hunga Ha’apai zaznamenaná satelitem

Erupce sopky Hunga Tonga - Hunga Ha’apai zaznamenaná satelitem | Foto: NOAA | Zdroj: Reuters

V sobotu našeho času vybuchla nedaleko tichomořského souostroví Tonga sopka s názvem Hunga Tonga - Hunga Ha’apai, která způsobila tsunami. Dá se říct, jak velká ta erupce byla?
Podle aktuálních odhadů se erupce řadí na škále indexu vulkanické explozivity někam na čtvrtý až pátý stupeň.

Erupce vulkánu Hunga Tonga-Hunga Ha'apai

Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla v sobotu brzy ráno SEČ. Podle satelitních snímků se poté zvedl obrovský oblak popela, páry a sopečných plynů do výšky zhruba 20 kilometrů. Erupce trvala osm minut a byla natolik hlasitá, že ji jako vzdálený hřmot popsali i obyvatelé na 800 kilometrů vzdáleném Fidži.

Vlna cunami způsobená výbuchem zasáhla pobřeží Tongy, Fidži nebo Americké Samoy, ale i Japonska, Chile nebo Spojených států. Na mnoha místech způsobila lokální záplavy. V Peru se při nich utopili dva lidé.

To je nejvyšší stupeň?
Nejvyšší stupeň je devítka a ta škála je logaritmická, podobně jako u Richterovy stupnice, to znamená, je to taková střední erupce. Ale ony se ty erupce špatně porovnávají, protože erupce mají dvě zásadní veličiny a to je velikost a explozivita.

A byť tohle byla erupce s velkou explozivitou, tak to množství magmatu - nebo toho materiálu -, které se dostalo do exploze, bylo relativně malé. Velkou část exploze tvořila pára. To, že se tam dostalo malé množství magmatu, sráží hodnotu indexu.

Ale když si vezmeme explozivitu, tak takhle silnou explozi v moderní historii nepamatujeme. Je to největší erupce zaznamenaná satelity, protože hřib, který vyrostl a vytáhl se do výšky 20 kilometrů - což už samo o sobě je hodně velká výška, zasahuje to až do stratosféry -, se ve vrcholové části roztáhl do kruhu o průměru přes 200 kilometrů, což zase jsou ohromné rozměry.

Dá se říct, co erupci způsobilo?
Zase si musíme trochu říct, co vulkán Hunga Tonga je. V posledních desetiletích tam začal růst vulkánek z moře, který spojil dva starší malé neobydlené ostrůvky. Výrazně vyrostla sopka – nebo ten kužel - při poslední erupci na přelomu let 2014 a 2015 – byla to taková silvestrovská erupce – a tuhle zimu na přelomu prosince a ledna - zase kolem Silvestra – se obnovila aktivita a ostrůvek ještě povyrostl. Zvětšil se o polovinu na nějakých pět kilometrů čtverečných.

Australské monitorovací centrum zaznamenalo další erupci sopky u Tongy. O víkendu způsobila tsunami

Číst článek

A po 4. lednu, kdy se poslední aktivita ukončila, tak se najednou zbortila část kuželu. A to je tím, že tenhle kužílek roste na okraji ohromného kráteru, ohromné kaldery (geologický termín pro rozsáhlý kráter – pozn. red.), která má pět kilometrů v průměru, takže ta plocha je nějakých 25 čtverečných kilometrů. A to, že se zbortil kužílek, bylo signálem, že se něco děje s kalderou. Aktuální erupce byla už z toho velkého kráteru, který je mělce pod hladinou.

A tím, že se dostalo velké množství mořské vody do kontaktu s eruptujícím magmatem, tak to výrazně zesílilo explozivitu erupce. Proto to byla taková řacha. Tahle reakce vyvolala sonický třesk, který obletěl zeměkouli, vyvolal tlakovou vlnu, která je dobře viditelná i na meteorologických satelitních snímcích, je vidět, jak se žene oblačností v okolí.

A tahle reakce vyvolala i to, že sloupec plynů a popela šel tak vysoko. Kromě toho tam samozřejmě byly výtrysky materiálu, které nedosahovaly takové výšky, protože ta směs byla bohatší o fragmenty hornin, takže to bylo těžké, proto to nestoupalo tak vysoko.

A ještě se tam objevoval jeden fenomén a to pyroklastické přívaly - takové laviny směsi popela, plynů a páry. A protože je to horké, tak se to hnalo i po mořské hladině. Jak je to teplé, tak si to vytvoří z vodní páry takový polštář a tahle smršť pak poskakuje po vodní hladině.

U Tongy vybuchla podmořská sopka. Lidé u pobřeží utíkali před vlnou tsunami

Číst článek

Naštěstí tenhle ostrov není obydlený a ani nejbližší okolí nebylo obydlené a tyhle přívaly nemají dostatečnou setrvačnost, aby se dostaly na velkou vzdálenost. Mohou putovat několik set metrů nebo první kilometry a pak ztratí energii. Poté se materiál potopí do vody.

Některé prameny uváděly, že šlo o výbuch podmořské sopky. Vy jste mluvil o kuželu, který vyrostl z vody. Jak to tedy bylo? Šlo o výbuch podmořské sopky, nebo „pevninského“ vulkánu?
Nevěděl jsem o velké kaldeře, tu jsem zjistil až dodatečně. Žil jsem v přesvědčení, že to je pořád tenhle kužílek, který rostl. A proto pro mě bylo překvapení, že najednou byla taková exploze, protože kužely ve chvíli, kdy vyrostou nad mořskou hladinu, tak izolují magma od mořské vody a erupce přestávají být tak silně explozivní. Ale pak jsem zjistil, že kužel vyrostl na okraji ohromného kráteru, který je stále schovaný pod mořskou hladinou a aktuální výbuch šel z podmořské části toho vulkánu. Takže je to trochu složitější.

Další erupce?

V pondělí ráno našeho času australská a americká monitorovací centra informovala o další erupci. Můžeme očekávat, že nebyla poslední?
Je lepší být na to připraven, že nemusela být poslední, protože kaldery jsou opravdu velkým systémem. A ve chvíli, kdy se takto velký objem magmatu dá do pohybu, tak to samozřejmě může pokračovat. Nedělní erupce se zatím nepotvrdila, ale nedá se vyloučit další pokračování aktivity.

Erupce sopky na La Palmě je prohlášena za skončenou. Škody dosahují 22 miliard korun

Číst článek

Problém s podmořskými vulkány je v tom, že na ně není vidět a špatně se monitorují, špatně se dají osázet nějakými monitorovacími přístroji, a tím, že jsou schované pod vodou, tak se ze satelitu nedají sledovat deformace vulkánu, nedají se sledovat termální anomálie.

Říkal jste, že to byl největší výbuch, který zaznamenaly satelity. V minulosti erupce některých sopek způsobily zastavení letecké dopravy. Může se něco takového stát i tentokrát?
Tady máme specifický region, který se hodně liší třeba od euroatlantického regionu, kde máme opravdu malý prostor a hustou leteckou dopravu. V prostoru jihozápadního Pacifiku je spousta místa a hustota letecké dopravy je mnohem řidší.

To znamená, dá se očekávat komplikace letecké dopravy přímo na souostroví Tonga nebo na Fidži – v nejbližším okolí -, ale dálkové lety mají dost prostoru na to, aby oblast obletěly. Bude to problém regionální, ale ne tak globální jako v případě erupce Eyjafjallajökull.

Výbuch sopky v Indonésii má nejméně 14 obětí. Téměř sto lidí utrpělo zranění

Číst článek

V poslední době jde o druhou větší erupci. Nedávno se hodně mluvilo o sopce na Havaji. Dá se očekávat, že nás v nejbližší době čeká další exploze jiné sopky, nebo to byla jen anomálie?
To je souhra náhod. Erupcí probíhá neustále dost a jenom některé erupce zaznamenávají média ve chvíli, kdy se nás to dotýká nebo je to něco mimořádného. Tady opravdu velikost exploze byla enormní, byla vidět na satelitu a tlaková vlna se přehnala i přes Českou republiku.

Ale žádná souvislost s dalšími vulkány se hledat nedá. Erupcí probíhá za rok celá řada a někdy zaujmou, protože zrovna není o čem psát, je po volbách, vláda je sestavená, covid je vyřešený a podobně. A někdy se stane, že i velká zajímavá erupce naprosto unikne, protože v danou chvíli je spousta jiných důležitějších témat.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme