Chytré kamery na olympiádě v Paříži? Bude těžké se jich pak zbavit, upozorňuje novinář Koubský
Francie se začala připravovat na letní olympijské hry, které se tam konají v roce 2024. Součástí bezpečnostních opatření mají být chytré kamerové systémy vybavené softwarem na rozpoznávání obrazu. Ty mají v reálném čase sledovat dění v ulicích Paříže a automaticky upozorňovat na podezřelé chování lidí, a to například na osamoceně položená zavazadla, vznik davové paniky a dalších rizikových situací.
Nový bezpečnostní systém, který Francie instaluje na letní olympijské hry má obsahovat kamery na pevných stanovištích, ale také na pohyblivých dronech. Podezřelé chování má technika automaticky hlásit policii.
Zákony, které mají sledování ulic umožnit, tento týden schválila horní komora francouzského parlamentu. Teď je budou schvalovat ještě poslanci.
Do normy ale nakonec neprošel záměr, aby kamery mohly používat aplikace na rozpoznávání obličejů v reálném čase.
Organizace prosazující ochranu soukromí přesto plány francouzské vlády kritizují, protože nevěří ubezpečení francouzských politiků, že půjde pouze o dočasné opatření.
Podle Petra Koubského, redaktora Deníku N, je přirozené mít z nasazení takové technologie obavy, protože vždy záleží na tom, jakým způsobem a kým jsou používány.
Právník Vobořil: Chytré kamery neustále rozpoznávají tváře. Brzy to snad bude muset povolit soud
Číst článek
„Rozhodně rozumím tomu, že tam, kde se takovéto technologie nasazují, vzniká podezření, že může dojít ke zneužití a k průlomu do soukromí ve větší míře, než je tomu dosud,“ tvrdí novinář a doplňuje:
„Na druhou stranu rozumím legitimním obavám, že v případě velkého podniku, jako jsou olympijské hry, mohou vznikat bezpečnostní rizika. A že nasazení těchto technologií může zachraňovat lidské životy.“
„Je potřeba vždy v konkrétním případě zvažovat, jestli to bezpečnostní riziko, kterému se čelí, je opravdu tak velké.“
Petr Koubský
Dilema mezi ochranou soukromí lidí na ulicích a bezpečnostní ve své podstatě nemá rovnovážné východisko, tvrdí Koubský. Jde podle něj o politické rozhodnutí.
„Je potřeba vždy v konkrétním případě zvažovat, jestli ohrožení a bezpečnostní riziko, kterému se tím čelí, je opravdu tak velké, aby stálo za zásah do soukromí. A často lze vyhodnotit, že není. Tím pádem vznikne víceméně racionální řešení nenasadit tu technologii,“ uznává novinář.
„Ale v případě olympiády v Paříži si myslím, že ty bezpečnostní argumenty jsou ale opravdu velice silné a že by bylo pošetilé je ignorovat. Je potřeba, aby na sebe politici odpovědnost za toto rozhodnutí vzali,“ dodává Koubský.
Je možné vyřadit člověka?
Koubský upozorňuje, že jedním ze zásadních bodů normy, která jde nyní ke schválení, je ten, že se technologie stává prostředníkem. Tedy že upozorní na potenciální hrozbu, ale sama nezasahuje a data pouze odesílá policii.
Kamery v moskevském metru budou rozpoznávat obličeje. ‚S daty nakládáme anonymně,‘ tvrdí radnice
Číst článek
„Toto je pouze hypotetické a nic takového neexistuje ani se o tom neuvažuje. Není přípustné, aby se nasadil dron, který začne střílet na někoho, koho vyhodnotí jako potenciálního teroristu, protože se vyřadí právě ta zpětná vazba přes člověka, který by to měl rozhodnout,“ zdůrazňuje a pokračuje o pařížské debatě:
„I tak si myslím, že s tím může být mnoho potíží. Bezpečnostní orgány v ideálním případě získají dobrou pomůcku, v horším případě získají věc, se kterou se budou prát a nerozumět si s ní.“
Organizace prosazující ochranu soukromí protestují proti záměru francouzské vlády v nasazení těchto bezpečnostních systému i proto, že nevěří, že se kamer úřady po konci olympijských her zbaví.
„Dočasnost se dá v demokratickém systému vymezit třeba omezenou platností a po nějakém datu bude nezákonné pokračovat v používání této technologie. Ale zase se tady ocitáme na kluzkém svahu. Je to tak, že když se jednou něco zavede a osvědčí, tak v oblasti bezpečnostní politiky bývá velice obtížné se toho opět zřeknout,“ dodává.
Poslechněte si celý pořad Online Plus, audio je nahoře v článku.
