Sedíte v hledišti a vytápíte sál. Národní divadlo využívá fotovoltaiku i teplo z diváků a reflektorů
Jak efektivně vytopit tak velký prostor, jakým je divadlo? V Národním divadle se k tomu využívá teplo z diváků i zářicích reflektorů. Provoz divadla také obstarává fotovoltaická elektrárna nebo tepelná čerpadla. Jak výkonná je elektrárna na střeše Národního divadla? A jak tato řešení pomáhají ušetřit peníze? Odpovědi najdete v reportáži.
V Národním divadle byla provedena rekuperace. Ta teď umožňuje teplo vyzářené z reflektorů i lidí použít zpět k vytápění. Odváděný vzduch projde přes výměníky, kde nechá část předehřátého vzduchu. Ten pak jde zpět k divákům. A to všechno během představení.
Teplo z diváků, fotovoltaická elektrárna a tepelná čerpadla. Národní divadlo díky těmto opatřením ušetří až několik set tisíc korun ročně
„Dříve se toto teplo bezezbytku odvádělo do venkovního prostředí. Pomocí tohoto systému zpětného získávání tepla získáme část tepla zpět. Čerstvý vzduch pak slouží pro větrání hlediště nebo šaten,“ vysvětluje Jan Míka z technickoprovozní správy.
Kolem diváků jsou také rozmístěny čidla na oxid uhličitý a pomocí speciálních algoritmů pak zajišťují kvalitu vzduchu v sále. „Nemusíme to zařízení provozovat na plný výkon, ale třeba jen na 50 až 60 procent. Zkrátka podle aktuální potřeby,“ dodává Míka.
Fotovoltaika i tepelné čerpadlo
Střecha provozní budovy Národního divadla je plná fotovoltaických panelů. Ty se nacházejí i na protější Nové scéně. Panely jsou integrovány do skladby ploché střechy. „Elektrárna není příliš velká, zajišťuje přibližně jedno procento roční spotřeby,“ vysvětluje Jan Míka. Ta by nicméně mohla pokrýt běžnou spotřebu pěti až deseti domácností.
„Ročně ušetříme 16 bazénů plných vody“
V kotelně Národního divadla je umístěno malé tepelné čerpadlo, které slouží pro získávání tepla z hydraulického oleje. Hydraulický systém řídí oponu, výměnu kulis i přemisťování divadelních scén. Při jeho činnosti se zahřívá olej, který se musí chladit. Dříve k tomu Národní divadlo používalo pitnou vodu, která pak končila v kanálech.
Orientace na udržitelnost
Díky malému tepelnému čerpadlu je chlazení hydraulického oleje podle Jana Míky mnohem šetrnější: „Teplo, které získáme, využíváme pro předehřev teplé užitkové vody. Nemusíme vodu ohřívat jen plynem. Ale přináší to úspory i ve spotřebě pitné vody. Protože to bylo nemalé množství peněz. Ročně ušetříme 16 bazénů plných vody.“
Kromě malého tepelného čerpadla má ale Národní divadlo ještě jedno velké, které využívá vodu z Vltavy. Teplo odčerpané z některých částí budov je následně možné využít pro vytápění jiných částí.
V létě může být elektřina zadarmo, teď má na fotovoltaiku monopol Čína, varuje vědec a má plán
Číst článek
„Severní fasáda je chladná, nesvítí tam slunce, musíme jí vytápět, ale jižní fasáda je osluněná, bez chlazení by tam bylo třeba i přes 30 stupňů. Proto musíme kanceláře a prostory na jižní fasádě chladit. Ušetříme čerpací práci, ušetříme odběr vltavské vody i plyn. Úspory jsou veliké,“ říká Jan Míka.
Národnímu divadlu se díky všem opatřením podaří ušetřit několik set tisíc korun ročně. Kromě toho ale divadlo plánuje šetřit i materiálem. Kvůli udržitelnosti třeba bude nově znovu využívat divadelní kostýmy a dekorace, které doteď po derniérách ležely ladem.
