Takzvané píchačky jsou s námi od 19. století. Jaká je budoucnost kontroly pracovní docházky?

Máte v práci docházkové kontrolní hodiny? Takzvané píchačky jsou s námi už od poloviny 19. století. Se systémem na kontrolu pracovní docházky přišel už v roce 1855 Angličan John Adams. A do konce století byly podobných patentů stovky.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

píchačky

Docházkové kontrolní hodiny neboli takzvané píchačky | Zdroj: Profimedia

Svého času byly nejoblíbenějším výrobkem americké firmy IBM. Právě pod ni nakonec přešel podnik bratrů Deyových na výrobu docházkových hodin. Jeden z jeho zakladatelů, skotský lékař a matematik Alexander Dey, si je dal v roce 1889 patentovat ve Spojených státech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Heleny Berkové

Deyovy hodiny necinkaly. Vypadaly jako stojací skříňkové hodiny, až na to, že na čelní straně měly velký kruh s číslicemi a v něm jakoby další dlouhé kovové ukazovátko zakončené kuličkou. Každý zaměstnanec měl přidělené číslo. Přitlačil na ně kuličku a mechanismus uvnitř hodin zaznamenal čas.

Doktor Dey nebyl první. Se systémem na kontrolu pracovní docházky přišel už v roce 1855 Angličan John Adams. A do konce století byly podobných patentů stovky. Jako třeba hodiny s vnitřním bubnem, kam zaměstnanci otvorem v plášti hodin házeli své známky, plíšky. Zřízenec je z bubnu vybral a hned se vidělo, kdo se opozdil.

Do pražských ulic vyjela historická tramvaj K2. Cestující bude vozit na turistických linkách 23 a 42

Číst článek

Předchůdce nejrozšířenějších píchaček v roce 1894 vymyslel Daniel Cooper z amerického Rochesteru. Netrvalo dlouho a tento mechanický postrach absentérů a opozdilců už měli skoro ve všech továrnách a kancelářích. Nešlo jen o kontrolu docházky, ale i nákladů na pracovní sílu a materiál.

Dnešní kontrolní hodiny, to může být třeba nástěnná krabička z umělé hmoty s čímsi, co vypadá jako miniaturní zeleně podsvícený CT tunýlek pro jeden prst. „Zaměstnanec prostě vloží ukazováček do okénka a stroj pozná otisky prstů,“ popisuje biometrický systém moderátorka v kalendáriu americké televize CBS.

Co bude dál? Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku naznal, že bez měření pracovní doby nelze určit počet hodin placených přesčasů. A soudci rozhodli, že členské země unie musí přimět zaměstnavatele k přesnému měření odpracovaných hodin. Je tu také právo zaměstnance na odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem druhé by to mělo být alespoň 11 hodin. 

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme