Odolají volby hrozbě dezinformací? Cílenou kampaň zatím nikdo nepotvrzuje, vyloučit ji ale nelze

Vy se zabýváte bezpečností voleb z hlediska odolnosti vůči dezinformacím a zavádějícím kampaním. Jak je na tom Česko před říjnovými volbami?
Česká republika se snaží, co se týká dezinformací, něco dělat. Zároveň jsme na úplném začátku. V ČR nefungují nějaké zavedené instituce, které by cíleně bojovaly proti dezinformacím. To znamená, že boj proti dezinformacím je běh na dlouhou trať. Není to určitě jednoduchý recept, jak proti dezinformacím bojovat.

Pokud se díváme na bezpečnost voleb a odolnost voleb vůči dezinformacím, důležitým milníkem je v tom ohledu podle odborníků rok 2013 a prezidentské volby, které tehdy přinesly zásadní moment, co se týče právě způsobu vedení kampaně a toho, jaké informace se v ní objevovaly. O co přesně šlo?  
Bylo to 25. ledna 2013, první den druhého kola prezidentských voleb, kdy proti sobě stáli současný prezident Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Tehdy vyšel v nejčtenějším deníku Blesk inzerát, který jasně mířil proti kandidátovi Schwarzenbergovi.

Bylo na něm napsáno: „Nevolte Schwarzenberga.“ A potom lživé informace, které říkaly, že Schwarzenberg považuje Benešovy dekrety za neplatné, že měl Beneš být postaven před haagský soud pro válečné zločince, že válečný odsun Němců byl nespravedlivý.

Tým prezidenta Miloše Zemana se od toho distancoval, že s tím nemá nic společného. Naopak tým Karla Schwarzenberga podal trestní oznámení.

Samozřejmě tím, že to bylo takto na poslední chvíli, tak do výsledků voleb se s tím už nedalo nic moc dělat, protože než policie začala inzerát řešit, nějakou dobu to trvalo. Nakonec ještě k tomu policie celou kauzu odložila s tím, že se nestal trestný čin.

Na druhou stranu se zjistilo, že inzerát podal Vladimír Zavadil. Je to advokát, bývalý příslušník StB. A ten dostal od České advokátní komory pokutu.

V první fázi řízení dostal 850 tisíc. Pak se odvolal s tím, že tato pokuta je pro něho likvidační – a pokuta by likvidační být neměla. A tak mu Česká advokátní komora nakonec udělila pokutu 20 tisíc korun.

Jak jste zmiňovala, Karel Schwarzenberg, protikandidát nakonec vítězného prezidenta Miloše Zemana, podal tehdy trestní oznámení kvůli podezření z šíření poplašné zprávy a porušení volebního zákona. Jaké tehdy měla celá ta věc vyústění?
Vyústění, co se týká nějakých právních aspektů, bylo takové, že policie případ odložila. Nakolik kauza ovlivnila výsledky voleb, se dnes můžeme jen dohadovat, protože konkrétní výzkumy na to neexistují – a určitě vám volič neřekne: „Mě ovlivnila tato kauza.“ Takže nemáme přesná čísla o tom, nakolik ten inzerát zasáhl do volebního boje.

Na druhou stranu jde o první takový velmi výrazný příklad toho, jak se dá použít dezinformace v předvolebním boji. Protože tento inzerát už vykazuje klasické znaky dezinformace: je proti někomu cílený, je naschvál mířený, aby manipuloval veřejné mínění, a je lživý. Nejde o snůšku polopravd. Tady v tom inzerátu byly jasné lži. Karel Schwarzenberg ty věty, které zazněly v inzerátu, nikdy neřekl. Toto se určitě dá pokládat za příklad toho, jakou roli mohou dezinformace hrát v předvolebním boji.

Od roku 2013 se situace poměrně výrazně posunula v tom smyslu, že přibyly další hrozby. Konkrétně mám teď namysli hackerské útoky, možné snahy o ovlivňování voleb i ze strany jiných států. Pamatujeme si rok 2016 a pokusy ruských tajných služeb ovlivnit americké prezidentské volby. Existuje podobné riziko i v případě českých parlamentních voleb?
Neumím si představit, že bychom to riziko mohli na sto procent vyloučit. Na druhou stranu například výroční zpráva BIS za rok 2019 uvádí, že co se týká evropských parlamentních voleb, tak zaznamenala snahy o manipulaci, ale nešlo o cílenou kampaň zahraničního státu.

V nedávné době měli takový kulatý stůl pro novináře i lidé z Facebooku, kteří se zabývají dezinformacemi a jejich analýzou. Ti říkali, že v současné době také nezaregistrovali žádnou cílenou kampaň cizího státu proti českým volbám.

Potenciálně ale taková hrozba asi tedy hrozí.
Určitě se nedá vyloučit.

Jak na tyto hrozby reaguje český stát? Dělá dost pro to, aby volby v Česku byly odolné vůči možným pokusům o ovlivňování?
Už v roce 2016 se v Auditu národní bezpečnosti psalo o těchto nebezpečích a o tom, jakým způsobem by český stát proti nim měl bojovat. Byl tam návrh, že má vzniknout strategie proti čelení hybridnímu působení, kam dezinformace spadají. Až letos vznikla jednak ta strategie, jednak i koordinační skupina při Úřadu vlády, která se hybridními hrozbami zabývá.

Takže to trvalo pět let?
Trvalo to pět let.

Skupinu koordinuje Petr Matouš, bezpečnostní poradce premiéra. Má kolem sebe lidi z ministerstva zahraničních věcí, ministerstva obrany a ministerstva vnitra, jsou tam také zástupci zpravodajských služeb a kyberúřadu. Ti by měli monitorovat situaci, sdílet si informace a snažit se ochránit volby, aby zůstaly důvěryhodné.

V tomto případě se chtějí věnovat například dezinformacím, které by ohrozily důvěryhodnost voleb, kdy by lidé mohli zaváhat, jestli jejich hlas opravdu byl správně sečtený, někdo nedodal cizí hlasy, nemanipuloval s počtem hlasů nebo jestli například web Českého statistického úřadu zobrazuje správná data.

Z minulosti máme příklady. V roce 2017 spadl web Českého statistického úřadu. Několik hodin nefungoval, což ale neovlivnilo sčítání hlasů, protože hlasy máme papírové, sčítají je volební komisaři.

To znamená to, že se špatně zobrazovaly. Naopak to vůbec neznamenalo, že by byly volby nějakým způsobem zmanipulované. Ale samozřejmě to hned poskytlo náboje dezinformátorům a tady těmto kampaním, které začaly zpochybňovat výsledky voleb. A tomu by právě vládní skupina chtěla zabraňovat.

Mají v plánu spolupracovat hlavně s ministerstvem vnitra, které má na starost volby, a chtějí přes komunikační kanály ministerstva maximálně rychle začít komunikovat ve chvíli, kdy se něco stane, aby nedali prostor dezinformátorům, aby si vytvořili svoji verzi reality.

Kampaň, jak víme, už je v plném proudu několik měsíců. Teď začíná její horká fáze. Dosud se žádný takový případ neobjevil?
Tato skupina se vůbec nezabývá politickými dezinformacemi nebo politickými kampaněmi. Chtějí řešit pouze odolnost voleb, co se týká jejich důvěryhodnosti. To znamená, pokud nějaká politická strana bude šířit dezinformace nebo manipulativní věci, tak tato skupina to vůbec nebude řešit.

Takže skupina neřeší úplně všechny hybridní hrozby, které se mohou v souvislosti s volbami objevit?
Rozhodně ne.

V souvislosti se šířením dezinformací čelili v minulosti – a víme, že se to stalo i v zahraničí – kritice přímo sociální sítě, které jsi zmiňovala. Facebook, ale také Twitter nebo Instagram byly pod tlakem, aby korigovaly nepravdivé informace a aby bránily také jejich šíření. Jak si v tomto ohledu počínají, co se týče toho českého obsahu? Máme o tom nějaké informace?
Facebook představil svoji strategii pro nadcházející říjnové volby. Zdůrazňoval například to, že ve volební dny dá banner na sociální sítě, že dnes se volí, takže lidé budou mít informace, že tento den mohou jít k volebním urnám.

Co se týká moderování obsahu nebo například rušení falešných účtů, tak to svým způsobem funguje. U Facebooku je složité vytvořit si falešný účet. Společnost se snaží bojovat proti falešným účtům. Má k tomu 35 tisíc fact-checkerů po celém světě. To se ovšem ale netýká České republiky, která je velmi specifická už svým jazykem. Facebook nechce zveřejnit, kolik lidí pracuje na fact-checkingu českých zpráv a českých dezinformací. Nicméně spolupracuje například s platformou Demagog.cz, která by měla ověřovat české texty.

Pokud Facebook vyhodnotí, že text je lživý, že jde o dezinformace, tak ho nezruší, ale dá na něj takový banner. Možná jste si někdy všimla, když je v příspěvku nevhodný obsah, tak se tam objeví takové přeškrtnuté oko a musíte kliknout, že opravdu chcete příspěvek vidět. Stejným způsobem budou fungovat tady tyto příspěvky – že se jedná o dezinformaci, vy odkliknete, že jsi si toho vědoma, že se jedná o falešnou nebo nepravdivou informaci. Tím snižuje dosah příspěvkům nebo účtům, které je šíří.

Na druhou stranu, pokud takový účet šíří politik, tak Facebook do toho nechce tolik zasahovat. I pro účet politika platí pravidla Facebooku. To znamená, že musí dodržovat komunitní pravidla. Ale že by Facebook cíleně ověřoval příspěvky politiků, k tomu přistoupit nechce, protože tvrdí, že demokratická společnost si má sama vyhodnotit pravdivost takových informací a nemá to za ni dělat technologická společnost.

Máme v tuto chvíli už nějaké konkrétní zachycené dezinformace, které mohou podle expertů nějakým způsobem formovat předvolební kampaň?
V tuto chvíli se nejedná o žádnou dezinformační operaci. Mluvila jsem s několika experty, kteří se věnují dezinformacím. Například Jonáš Syrovátka z Prague Security Studies Institute zatím nezaznamenal nějakou cílenou kampaň dezinformační, která by byla třeba vedená právě ze zahraničí.

Zmiňoval ale příklad, kdy se začala šířit informace, že Pirátská strana chce nastěhovat do každého domu nějakého migranta. Toto už má znaky manipulativní techniky, která by měla ovlivnit výsledek voleb.

Čeští elfové – občanské sdružení, které dělá analýzy jednak dezinformačních webů, jednak řetězových e-mailů – zmiňují, že zatím zaznamenávají, že dezinformátoři často cílí právě na Pirátskou stranu a na (jejího předsedu) Ivana Bartoše. Tady se ale nejedná úplně o dezinformace, ale spíš o negativní vyznění článků a řetězových e-mailů.

Ještě se můžeme podívat na to, kolik jich je. Když srovnávali počty, jednoznačně vedlo, že nejvíce příspěvků, článků i e-mailů mířilo právě proti Ivanu Bartošovi a Pirátům. Ale opět: nejedná se o kampaň dezinformátorů ze zahraničí.

Kdybychom měli v tuto chvíli shrnout, jak je na tom Česko z hlediska připravenosti na volby, bude dostatečně odolné? Má nastavené takové mechanismy, aby volby nakonec nerozhodovaly lživé informace nebo manipulace?
Když jsem mluvila s experty, kteří se zabývají dezinformacemi, upozorňovali mě na to, že v současné chvíli je problém rozlišovat, co je dezinformace, co volební kampaň, co negativní volební kampaň a co lživá volební kampaň.

Všechny tyto věci se různě prolínají. Lživá kampaň může mít v sobě prvky dezinformací, negativní kampaň může i částečně využívat nějaké lživé informace. Máme tu příklad kauzy lithia z roku 2017. Tehdy ministr z ČSSD podepsal memorandum se zahraniční firmou. Hnutí ANO tehdy tvrdilo, že šlo o snahu vytunelovat a okrást stát. Toto například experti nepovažují za dezinformaci, ale možná za manipulativní volební kampaň. Přesto mohla nějakým způsobem ovlivnit výsledky parlamentních voleb v roce 2017.

Takže je vlastně otázka, co čekat od koordinační skupiny při Úřadu vlády, která by měla řešit odolnost voleb, a jakým způsobem chceme, aby volby byly odolné. Ta skupina bude řešit jen malou část dezinformací, které se budou týkat voleb. Bude řešit pouze kampaně, které cílí na důvěryhodnost voleb, nebudou řešit dezinformace, které se týkají politiků, ani napadání politických stran.

A pak samozřejmě záleží na tom, jak budou vůbec voliči přistupovat k informacím, jaké informace a témata je budou zajímat. Podle mediálního analytika Josefa Šlerky věří patnáct procent české populace konspiračním teoriím – podle něj ani není možné tyto lidi přesvědčit o opaku. Velkou roli tak podle něj budou hrát právě média. Podle Šlerky je klíčové, aby přinášela pravdivé a ověřené informace, na základě kterých se lidé budou moct rozhodnout.