Živý moderátor je nenahraditelný. Servisní informace ale může prezentovat AI, říká švédský novinář

Umělá inteligence přinese zásadní změny v řadě oblastí našeho života. Výjimkou není ani rozhlasové vysílání, kde se už začíná využívat syntetický hlas. „Nemůžeme mít moderátora pro každého posluchače, který by říkal: ,Dobré ráno, Jane, jak se dnes máte, tady jsou dnešní zprávy.‘ Syntetické hlasy můžou produkt uzpůsobit tak, že bude působit osobnějším dojmem,“ uvádí v pořadu Interview Plus Olle Zachrison, ředitel zpravodajství Švédského rozhlasu.

INTERVIEW PLUS Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komentátor (ilustrační foto)

Zachrison ve Švédském rozhlasu pracuje na strategii zpravodajství, která už nerozlišuje mezi lineárním vysíláním a digitálním světem (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Jedna německá rozhlasová stanice ze sítě ARD už prý začala využívat syntetický hlas u předpovědi počasí a dopravního zpravodajství, a to s využitím hlasu jednoho významného moderátora.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby. Hostem je Olle Zachrison, šéf zpravodajství Švédského rozhlasu

„Jsem zcela přesvědčen, že vždy bude existovat živý moderátor. Emocionální, empatický tón, který dokáže zprostředkovat živý člověk za mikrofonem, je nenahraditelný. Ale umím si představit, že servisní informace může prezentovat syntetický hlas,“ míní Zachrison.

S nástupem umělé inteligence nabývají na důležitosti editoriální pravidla a hodnoty. A kontrolu nad tím, co se děje, musejí mít alespoň v seriózních médiích lidé.

„Minulý týden jednu naši novinářku napálila umělá inteligence. Šlo o zmanipulovaný obrázek, na kterém Putin klečí před čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Později se ukázalo, že to byl fake. Je to přitom velmi zkušená novinářka a my museli přiznávat chybu. Dezinformace vytvořené umělou inteligencí můžou představovat vážné riziko. A děje se to už dnes,“ varuje.

Novinář jako průvodce

Zdrženlivý je, i pokud jde o automatizované zprávy, které se začínají v některých médiích objevovat a do budoucna jimi nejspíš bude internet zahlcen. Tím spíš je podle Zachrisona potřebná veřejnoprávní žurnalistika.

Obrázek papeže v bílém kabátě je jen začátek. Umělá inteligence nás učí nevěřit všemu, co vidíme

Číst článek

„Potřebujeme veřejnoprávní novinařinu? Samozřejmě ano! Dokonce je naše role stále důležitější. Musíme lidem pomáhat s navigací v této mediální krajině. Možná se z novinářů stávají takoví průvodci na cestě k pravdě, navigátoři k důvěryhodným informacím,“ zamýšlí se.

Nové technologie podle něj mohou sehrát svou roli i v oslovování lidí, kteří žádné zpravodajství nesledují. „My novináři si často neuvědomujeme, jak přepolitizované je naše uvažování. Jsme tak položeni v politice a velkých událostech, které hýbou světem, že si neuvědomujeme, že mnoho lidí to odpuzuje,“ říká Zachrison.

Podle ředitele zpravodajství Švédského rozhlasu se ukazuje, že nejlepší prostředek, jak tyto lidi oslovit, může být sportovní rádio nebo hudební pořady. Zásadní je také zájem o lokální problémy posluchačů.

„My, kdo sedíme v hlavních městech, jako je Stockholm nebo Praha, bychom se občas měli podívat do zrcadla. Máme sklon soustředit se na politický svět a to pro mnoho lidí prostě není přitažlivé,“ dodává.

Podcastová konkurence

Zachrison ve Švédském rozhlasu pracuje na strategii zpravodajství, která už nerozlišuje mezi lineárním vysíláním a digitálním světem. Jeho úkolem je adaptovat rozhlas na novou dobu.

Budoucnost AI může být i taková, že vliv lidí na rozhodování postupně klesne k nule, varuje odborník

Číst článek

„Musíme se přizpůsobit, musíme se o hodně zlepšit a musíme to udělat v mnoha různých směrech. Musíme produkovat lepší obsah a pak ho lépe prezentovat třeba v mobilních aplikacích,“ zdůrazňuje.

Mnoho tradičních rozhlasových pořadů podle něj může být úspěšných i v rámci on-demand služeb, kde je uživatelé mohou poslouchat, kdykoli se jim to hodí.

Naproti tomu ale dobrý podcast musí být mnohem preciznější v tom, co nabízí, a posluchače musí zaujmout hned od začátku. Proto je třeba změnit způsob vyprávění příběhů, ale třeba i zpravodajského obsahu.

„Proměna, kterou procházíme, spočívá v přesunu od vysílání pro široké publikum k personalizovanému audio obsahu. Nemůžeme počítat s tím, že tam vždy bude nějaké publikum. U lineárního vysílání platí, že člověk zapne rádio a poslouchá, co tam je, při jízdě autem nebo v kuchyni, když vaří. Teď si nás ale musí člověk vybrat v mnohem drsnější konkurenci,“ konstatuje Zachrison.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Jan Bumba, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme