Sekundy namísto hodin. Umělá inteligence pomůže v boji s dezinformacemi, vytvoří podklady pro novináře

Umělá inteligence by v budoucnu mohla bojovat proti dezinformacím. Cílem mezinárodním projektu je sesbírat veškeré informace o tématu tak, aby je pak člověk mohl sám správně vyhodnotit. Důležitou součástí je česká aplikace studenta Vysoké školy Ekonomické v Praze, která z dlouhých textů během několika sekund vytvoří jednoduchý souhrn.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na sociálních sítích se lidé utvrzují ve svých názorech, což může sehrávat roli při radikalizaci, říká odborník na radikalismus

Základem aplikace je neuronová síť, která využívá databáze čtyř velkých webových serverů (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia | ©

„Já jsem si vybral ze stránky politiFakc.com náhodné tvrzení pana prezidenta Bidena, který tvrdí, že po dobu jeho působení fakticky vzrostla zaměstnanost,“ říká Peter Vajdečka z fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, autor aplikace, která z dlouhého textu dokáže velmi rychle udělat krátký odstavec.

Umělá inteligence ve školách. Zakazovat, nebo začít efektivně využívat?

Číst článek

Původní článek má okolo 1200-1300 slov, která Vajdečka zkopíruje do prvního vstupního políčka a  do dalšího políčka zkopíruje celý report, dá sumarizovat a teď, během pár sekund, tří nebo čtyř, aplikace udělá krátký souhrn.

„A ještě když si povím, že je to zajímavé, chci delší souhrn a nastavím to na nějakých 240 slov, vidíte, že je ten souhrn podstatně delší. Takže si uživatel může zvolit délku textu,“ vysvětluje Vajdečka.

Krátké shrnutí bylo na 150 znaků, výrok o růstu zaměstnanosti za úřadování prezidenta Bidena je podle něj poloviční pravda. Biden říká pravdu, zaměstnanost se zvýšila, ale expert v článku zmiňuje, že se dá těžko určit, zda je to za jeho éry, protože ta ještě neskončila.

„Stejný závěr by vyplynul i po přečtení celého článku, problém je v tom, že mi to nezabere 2,66 sekundy, ale několik hodin nebo den,“ směje se vědec.

Základem aplikace je neuronová síť, která využívá databáze čtyř velkých webových serverů s milióny slov.

„Člověk se milion textů nenaučí, ale právě umělá inteligence se dokáže milion textů naučit, aby každý dokázala nějakým způsobem generovat,“ dodává.

Boj proti dezinformacím

Aplikaci mladý vědec vytvořil v rámci diplomové práce a v prestižní soutěži IT SPY s ní skončil třetí. Podle Vojtěcha Svátka z katedry informačního a znalostního inženýrství je cílem mezinárodního projektu vytvořit podklady pro novináře, kteří bojují proti dezinformacím.

„Sdružovat, shlukovat různá tvrzení, která jsou si podobná, tak aby editorovi přišla nějaká množina tvrzení a oni napíší jenom jeden článek, který bude vysvětlující pro celou množinu,“ vysvětluje Svátek.

Vláda tají plán proti dezinformacím. ‚Podíleli se na něm odborníci,‘ tvrdí, jejich jména ale nezná

Číst článek

„Tvrzení třeba přicházejí v různém časovém horizontu, jsou formulována jinými slovy, ale souvisejí spolu, vlastně vyjadřují to samé, co může být dezinformační,“ pokračuje.

Umělá inteligence tak nebude sama rozhodovat, co je a co není dezinformace. Zároveň by měla autory vysvětlujících článků nasměrovat k odborným názorům.

„Pomocí doporučovacího systému můžeme editorovi doporučit vědecké články, aby si mohl dohledat nějaké úseky v odborné literatuře, aby dostal argumentaci a kontakt na autory těch odborných článků,“ říká Svátek.

„A autorizované informace může použít v rozboru a rozhodně to bude mít větší věrohodnost, než když se řekne, to psal nějaký aktivista,“ dodává.

Na systému umělé inteligenci proti dezinformacím se vedle Vysoké školy ekonomické podílejí odborníci z Francie, Velké Británie, Rakouska a Portugalska.

Eva Kézrová, gen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme