DNA zanecháváme všude. Vědci ji dokázali získat ze vzduchu i vody, varují před možným zneužitím
Ať se vrtneme, kam chceme, všude zanecháváme stopy DNA. Vědci ji dokážou odebrat dokonce i ze vzduchu, vody, nebo písku. Američtí odborníci teď v nové studii varují, že se to dá zneužít. Úřady by tak mohly o člověku získat genetické informace, aniž by o tom věděl.
Studie je prací biologů z Univerzity státu Florida, vyšla v časopise Nature Ecology & Evolution. K riziku zneužití dat z DNA se dostali vlastně náhodou. Sbírali vzorky takzvané environmentální DNA, které se říká eDNA z různých prostředí: z půdy, sněhu, vody, nebo vzduchu.
Vědci přečetli geny pravěkého člověka ze zubu jelena. Nemuseli ho při tom zničit, považují to za průlom
Číst článek
Vědci analýzy využívají například při monitorování biologické rozmanitosti nebo patogenů. Analýzy eDNA z odpadních vod našly své využití také v souvislosti s mírou výskytu covidu-19. Floridským biologům šlo zase o mořské želvy. Jenže zjistili, že z environmentální DNA se dá velice snadno „vytáhnout“ lidská DNA.
Vědci eDNA odebrali z moře, řek a písku na Floridě. Všude byla v environmentální DNA také lidská. Když ji pak analyzovali, zjistili o lidech, kteří se pohybovali na místech odběru, mnohem více, než čekali. Našli mutace spojené s autismem, cukrovkou, očními i srdečními chorobami. Poznali také, zda šlo o muže nebo ženu.
Svou DNA trousíme po světě vlastně pořád. Všude je tak volně k využití, tvrdí studie. To se samozřejmě dá zneužít, například ke sledování příslušníků různých etnických menšin nebo lidí s dědičným postižením.
‚Interní využití‘ DNA
Vědce už dříve znepokojila situace v Číně v souvislosti s menšinami Ujgurů a Tibeťanů. List The New York Times psal před pěti lety o čínských kampaních typu „Lékař pro všechny“. V rámci této kampaně čínské úřady na severozápadě země shromáždily vzorky DNA skoro 36 milionů lidí, podle úřadů pro „interní využití.“
Velký nos může být znamením neandrtálských předků. V pravěku mohl být konkurenční výhodou
Číst článek
Studie doporučuje, aby se problematikou začali zabývat politici a navrhli jasná pravidla. Podobně to vidí i počítačový biolog Yves Moreau z univerzity v belgické Lovani, který dlouhodobě vyzývá k politické debatě o soukromí ve veřejném prostoru, a to zvláště s ohledem na DNA. Právě Moreau zkoumal využívání DNA k monitorování lidí v Číně. Zdůrazňuje, že to není důvod k panice, ale k obezřetnosti.
