Africe chybí meteorologické modely, ztěžuje to předpověď počasí, popisuje jihoafrická meteoroložka

Kvalitní předpověď klimatických změn závisí na modelech počasí, které obsahují data z celého světa. Jenže z Afriky jich je podle vědců dlouhodobě nedostatek. Nepřesné jsou tak nejen předpovědi počasí v afrických zemích, ale i klimatické předpovědi pro celou zeměkouli. Zlepšit situaci by měla i Johoafrická síť pro sledování životního prostředí. Řídí meteoroložka Mary Jane Bopapeová, která poskytla rozhovor vědecké redakci Radiožurnálu.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Pretorie Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mary Jane Bopapeová

Mary Jane Bopapeová | Foto: Martin Srb | Zdroj: Český rozhlas

Když se podíváte na celý africký kontinent, je tu nedostatek vysoce výkonných počítačů. Meteorologické služby v mnoha jiných zemích neprovozují modely, zejména ne ty s vysokým rozlišením. Mohou mít menší modely pro omezené území. Tím mám na mysli, že modelují jen území, o které se zajímají, a ne globálně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Mary-Jane Bopapeovou

A i když mají tyto modely, nejsou schopni je provozovat s vysokým prostorovým rozlišením. Abyste mohli podrobně simulovat počasí, potřebujete vysoké rozlišení. Řada zemí v Africe nemá tyto možnosti. Jsou odkázaní na globální modely, které běží v Evropě nebo ve Spojených státech, možná i v Austrálii.

Čím se právě teď zabýváte?
V Jihoafrické síti pro sledování životního prostředí navrhujeme a vytváříme výzkumnou infrastrukturu pro výzkum klimatu. Zřizujeme pozorovací infrastrukturu, která měří, co se děje v atmosféře, můžeme se s tím podívat na meteorologii, atmosférickou chemii. Zajímáme se o to, co se děje s vegetací, také o hydrologii.

Také máme vědce, kteří předpovídají změny oceánů. Na to máme infrastrukturu, která se soustředí na mělké pobřežní vody, i takovou, která se soustředí na hlubiny oceánů. Sahá to až do Antarktidy.

Takže sledujete dlouhodobé změny ve všech prostředích?
Studujeme dlouhodobé změny v oceánech i na pevnině. S využitím všech pozorování, která máme, budeme schopni porozumět, jak se životní prostředí mění, jaké dopady to má na nás a na přírodní rozmanitost. A dále – už jsme mluvili o modelech. Žádný z modelů, které se teď používají ve výzkumu nebo k informování rozhodujících činitelů, nebyl vyvinutý nebo zdokonalený v Africe. Doufáme, že když využijeme nová pozorování z nejrůznějších komponentů systému, budeme je moci předat tvůrcům modelů.

Důležitost afrických modelů

Proč jsou potřeba?
Na modelech závisí předpověď počasí a projekce klimatických změn. Nebudete mít lepší předpovědi nebo projekce, když nebudete mít reprezentativní modely. K tomu potřebujeme všechna ta pozorování.

My změny klimatu přežijeme, ale praprapravnoučata mohou mít problém, varuje meteorolog Dvořák

Číst článek

Jestli tomu dobře rozumím, potřebujete modely šité na míru Africe. To, co funguje třeba v Jižní Americe, nefunguje v Jižní Africe?
Myslím, že to je trochu komplikovanější. V zásadě známe rovnice, které tyto modely potřebují vyřešit. Ale existují procesy, které modely neumějí nasimulovat. Reprezentují se jen statisticky. A nebyli jsme zatím schopni sestavit reprezentaci těchto drobných jevů, která by fungovala pro celý svět. Proto v každém modelu používáme jinou soupravu těchto dat – v Evropě funguje dobře souprava pro střední zeměpisné šířky, a ta co funguje dobře v tropech, se jmenuje tropická souprava.

Musíte tedy využívat právě tuto soustavu?
Znamená to, že potřebujete spolupracovat právě s místními (africkými, pozn. red.) vědci, abyste mohli ty drobné děje zahrnout do modelů. Například v Jižní Africe předpovědní modely nedovedou přesně předpovědět extrémní deště. Z výzkumu vyplynulo, že operační model vyvinutý ve Spojeném království dovedl předpovědět velikost bouřek, ale už ne jejich intenzitu.

V Austrálii ve výzkumu porovnávali dva modely, jeden vyvinutý ve Spojeném království, druhý ve Spojených státech. Chtěli zjistit, jak si povedou v takzvaně normálních podmínkách. Britský model pravidelně simuloval silné bouřky v odpoledních hodinách, americký naopak silné bouřky každý den ráno. Ve skutečnosti se nestalo ani jedno z toho. Říká nám to, že modely vycházejí z toho, co potřebují lidé, kteří je vyvíjeli. Potřebujeme proto, aby se v Africe víc lidí podílelo na vývoji těchto modelů.

A mohou lepší data z Afriky také zpřesnit předpovídání klimatu pro celý svět?
Mohou. Mluvíme o globálním oteplování, které má dopady na celém našem kontinentě, i když ho zhoršují emise z jiného místa na zeměkouli. Potřebujeme sbírat pozorování ze všech míst na světě. Jižní polokoule má méně dat z pevniny. Jednak je to tím, že na jižní polokouli je více oceánů než na severní. Ale když se podíváte na africký kontinent, celkově nemáme mnoho pozorování, protože to něco stojí a jsou tu jiné priority. Lidé, kteří mají hlad, se nezajímají o změny klimatu. Je to výzva, jak dosáhnout cílů udržitelného rozvoje a vytvořit systém, kde budeme všichni vyspělí a budeme mít reprezentativní předpovědi pro celý svět.

Martin Srb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme