Probírali jsme kosti Otce vlasti. Karel IV. byl ortopedické muzeum, přibližuje profesor Bartoníček
Co vše se dá vyčíst z kostí panovníků? „Mnozí historikové se domnívali, že Jiří z Poděbrad otrávil Ladislava Pohrobka. Vlčkovy nálezy ukázaly, že Ladislav Pohrobek zemřel na akutní leukémii,“ připomíná výzkum proslulého antropologa ortoped Jan Bartoníček. Ceněný odborník na lopateční kost na jeho práci navázal ve zkoumání ostatků Karla IV. Kterému českému králi se zranění lopatky stalo osudným?
Musím říct, že jste také velkým milovníkem historie. Milujete gotickou architekturu, románské kostely a kamarádi o vás říkají, že máte fenomenální paměť.
Na já vždycky říkám citát Jana Wericha: „Blbí mají čas si pamatovat, chytří musí vymýšlet.“
Stárnutí kloubů nelze zastavit, jen zpomalit. Každý vrcholový sport jednoho dne vystaví účet, říká Jan Bartoníček
Kdysi jako malého kluka mě to bavilo, o archeologii jsem snil. Pak se cesty ubíraly jinam, ale po letech jsem se k tomu vrátil. Je to takový příjemný koníček na odreagování.
Zkoumal jste i ostatky Karla IV. To jste tak trochu podědil po panu profesoru Vlčkovi?
Řekl bych to takto: jako student jsem měl možnost slyšet přednášku pana profesora Vlčka v roce 1978, kdy referoval o výzkumech kosterních pozůstatků Karla IV. Bylo to u nás v anatomickém ústavu, na závěr Karla přinesli na tácku do posluchárny.
Takže dodneška studentům říkám, že anatomický ústav je jediné zařízení, které Otec vlasti, zakladatel univerzity, navštívil sám osobně. Sice ne zcela kompletní, s jistým zpožděním, ale že na tomto stole ležel. Když ta přednáška skončila, přinesli Karla a my jsme se na něj šli podívat, takže člověk ty jednotlivé kosti viděl. Dotknout se, to jsem si teda nedovolil, i když to bylo možné.
Po letech, kdy člověk trochu odborně dospěl, jsme se s panem profesorem spřátelili, a když psal několik knih o svých výzkumech, tak některé ty kosterní nálezy revidoval. Takže na základě rentgenu, fotografií jsme znovu některá Karlova poranění probírali.
Svatováclavskou korunu obestírá podle legendy temná kletba. Podlehl jí i Reinhard Heydrich?
Číst článek
Pan profesor Vlček bohužel zemřel, zůstal pan profesor Čihák, bývalý přednosta anatomického ústavu, který se toho také zúčastnil, takže jsme si o tom také ještě popovídali. Bohužel i pan profesor Čihák odešel, takže dá se říct, že já jsem toho Karla trochu zdědil. Přisvojoval bych si ale zásluhy jiných, moudřejších.
Pan profesor Emanuel Vlček, proslulý antropolog, udělal neuvěřitelnou práci.
On to byl muž mnoha tváří, protože na straně jedné byl ve světě kapacita přes neandrtálského člověka, lovce mamutů atd. Měl široký záběr. Ale co je mimořádné a co si spousta lidí neuvědomuje, že Vlček prozkoumal kosterní pozůstatky našich významných historických osobností. Ať to byli dostupní Přemyslovci, například Přemysl Otakar II. a další, ať to byli Lucemburkové.
Ten Karel, to je doslova majstrštyk, protože to bylo ortopedické muzeum, co ten měl za poranění a různé choroby. Po Lucemburcích Habsburkové, v podstatě končil u Bedřicha Smetany, mezi tím byl Valdštejn nebo svatý Jan Nepomucký.
Nalezené kosti v Leicesteru skutečně patří Richardu III., vědcům pomohli žijící příbuzní krále
Číst článek
Jenom bych připomenul, že Vlček svými nálezy de facto rehabilitoval Jiřího z Poděbrad, protože staletí se mnozí historikové domnívali, že Jiří z Poděbrad otrávil Ladislava Pohrobka. Vlčkovy nálezy ale ukázaly, že Ladislav Pohrobek zemřel na akutní leukémii.
Analyzoval také onen slavný jazyk Jana Nepomuckého, o kterém se soudilo, že to je ten jazyk, který nepromluvil, a ono se ukázalo, že to je vlastně mumifikovaná část mozku. A tak by se dalo pokračovat. Čili my máme něco, co nikdo v podstatě nemá, čeho bychom si měli vážit a často nevážíme.
Když jste specialista na lopatky, zkoumal jste i lopatku Karla IV.?
Když jsme psali knihu o lopatce, bylo zrovna karlovské výročí a Vlčkovy nálezy nebyly nikde publikovány jinak než v češtině. Takže po dohodě s tehdejším rektorem univerzity profesorem Zimou a s profesorem Roithem jsme se dohodli, že to hlavní vyjde v malé anglické knížečce, což se povedlo.
Když jsme přece jenom ještě revidovali ty kosterní nálezy, tak na pravé lopatce, když jsme obě dvě srovnávali, byl příznak toho, že ta lopatka byla kdysi poraněna. Odpovídají tomu i záznamy z kronik.
Bitva na Moravském poli patří mezi největší prohry v české historii. Padl v ní i král Přemysl Otakar II.
Číst článek
Buď to bylo v Karlově první bitvě u San Felice, 20. listopadu 1332, na den Svaté Kateřiny, jeho pozdější patronky, anebo na den svatého Rufa, 1346 v bitvě u Kresčaku, kde padl jeho otec, kdy, mimochodem, šíp velšských lučištníků prošel před lopatkou do hrudníku a rána to byla smrtelná.
Takže v obou těchto bitvách Karel utrpěl poranění ramena. Jestli to souviselo s tímto, těžko říci, protože Karel měl těch poranění mnohem víc. Jeho mládí bylo poměrně divoké, neb na zapřenou absolvoval různé rytířské turnaje.
Kdy začíná lidská kostra stárnout? A jak se starat o klouby, abychom je nepřetížili? Poslechněte si celý rozhovor na začátku článku.
