V Česku vznikne centrální dárcovská banka stolice. Lékaři ji využijí pro léčbu závažných střevních infekcí
V Česku by letos měla vzniknout vůbec první centrální dárcovská banka stolice. Fungovat bude při Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Nemocnicím nabídne přístup ke stolici od dárců, kterou budou moct použít pro léčbu pacientů se závažnou střevní infekcí. Do budoucna by ale takzvaná transplantace stolice mohla pomáhat i při jiných zdravotních potížích.
„Měla jsem vodnaté a krvavé průjmy, které byly až 25krát denně a strašným způsobem jsem hubla. V tom nejhorším období jsem vážila 39 kg,“ popisuje Martina z Plzně problémy, které jí způsobila klostridiová střevní infekce. Jde o onemocnění vyvolané přemnožením jedné bakterie ve střevech, které vede ke kolapsu mikrobioty.
„Většinou k tomu dochází u pacientů, kteří jsou hodně nemocní po opakovaných aplikacích antibiotik nebo jiných léků. V tu chvíli klostridie dificilis přeroste v těžký zánět, který může člověka i zabít,“ vysvětluje Pavel Kohout, přednosta interní kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.
Čeští vědci se podíleli na výzkumu protilátek na klíšťovou encefalitidu. Mohou být prevencí i lékem
Číst článek
K léčbě se opět používají antibiotika. U některých pacientů zaberou, jiným se ale problémy po pár týdnech vrátí. To byl i případ Martiny, které po třech letech antibiotické léčby lékaři doporučili transplantaci stolice.
„Pacientovi s rozvrácenou mikrobiotou vneseme do střev nový život. Z toho pohledu je transplantace stolice vysoce účinná a nenahraditelná,“ objasňuje Jiří Beneš z Kliniky infekčních nemocí pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
Efekt je vidět do několika dnů. Účinnost metody je podle lékařů víc než 80 procent. Běžně se používá právě u lidí s klostridiovou kolitidou. V Thomayerově nemocnici to teď ale testují i u lidí se syndromem dráždivého tračníku.
„Dárcova stolice je zpracována a potom podána do trávicího traktu pacienta. A to buď do horních částí trávicího traktu – prostřednictvím zavedené sondy hluboko do tenkého střeva, nebo je možné aplikovat dárcovskou mikrobiotu do konečníku,“ přibližuje Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti, který se na studii podílí.
První centrální banka
Studie zatím není u konce, ale lékaři chtějí jít ještě dál. V Thomayerově nemocnici by měla vzniknout vůbec první dárcovská banka stolice v Česku.
Zásadní vědecké momenty roku 2022? Nový protein, způsob komunikace nebo detailní snímky z vesmíru
Číst článek
„Střevní mikrobiota se ukládá v nízké teplotě minus 80 stupňů Celsia. Přidávají se do ní stabilizační příměsi a předpokládá se, že vydrží zhruba jeden rok. Na začátku bychom rádi měli třeba šest až sedm dárců,“ dodává Jiří Vejmelka.
Výběr dárců bude velmi přísný. Musí to být lidé se zdravým životním stylem, kteří ideálně nikdy nebrali antibiotika, nebo alespoň je neměli v posledním roce.
Darovaná stolice by pak byla přístupná v celém Česku, „aby i v těch nemocnicích, kde není možné mít s ní mrazák, nebo není možné dělat opakovaná mikrobiologická vyšetření, tak stačilo zavolat, a my jsme jim tu stolici doručili na místo,“ upřesňuje Pavel Kohout.
Velké nemocnice vlastní banky stolice už mají, ale jen pro vlastní potřebu. Tato by měla sloužit všem. Do budoucna banka může být přínosem. Léčba transplantací stolice je zatím na začátku a lékaři teprve zjišťují, u jakých zdravotních potíží může pomoct.
„Ukazuje se, že má vliv i na metabolické choroby (typu cukrovky) nebo na psychické vyladění, například u depresivních stavů, takže další možnosti takové léčby v budoucnu jsou velmi velké. Střevní prostředí je spřažené i s funkcemi centrální nervové soustavy,“ uzavírá Jiří Beneš z Bulovky.
V současnosti lékaři v Česku ročně provedou zhruba šest set transplantací stolice. Povolená je jen u klostridiové střevní infekce. U dalších nemocí je to zatím ve fázi testování.
