U Prahy vznikla nejmodernější virová laboratoř. Vědci tam budou zkoumat i koronavirus a dlouhý covid
Špičková laboratoř pro práci s živými viry začala fungovat ve vědeckém areálu BIOCEV ve Vestci. Za přísných bezpečnostních podmínek tady vědci budou na myších zkoumat například průběh dlouhého covidu a pracovat budou přímo s infekčním koronavirem SARS-CoV-2. Zatím je laboratoř ve zkušebním provozu.
„Personál si odkládá svůj běžný pracovní oděv. Vstupují do hygienické smyčky, kde se osprchují,“ vysvětluje Libor Kopkan z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ve skříních laboratoře je množství ochranných pomůcek, které jsou při práci s viry nezbytné.
„Spodní vrstva je vlastně takové pyžamo, jsou to kalhoty a blůza. Bereme si čisté ponožky. Na to potom přijde overal,“ popisuje studentka Veronika, která si přes dvoje rukavice bere ještě návleky. Na hlavu pak nasazuje kuklu podobnou té včelařské. Celkem jde asi o deset kusů oblečení.
„Ke kukle patří filtrační jednotka, která nám vhání čistý vzduch, abychom nedýchali vzduch v místnosti. Ten může být kontaminovaný,“ upozorňuje Veronika.
Přísná bezpečnostní opatření
Před vstupem do laboratoře se nachází obrazovky. „Jsou tu zejména kvůli bezpečnosti, kdyby se cokoliv stalo. Abychom věděli, jestli personál neomdlel, nebo jestli nedošlo k nějaké havárii,“ zmiňuje Kopkan.
V místnosti je sedm měřičů tlaku a vedle nich je semafor. Pokud svítí zeleně, je ve všech místnostech laboratoře správný podtlak. „Když to přeskočí na žlutou, jsou některé dveře otevřené. To znamená, že podtlaky se nám musí vyrovnat. Personál by kvůli zabránění kontaminace neměl vstupovat z infekčních laboratoří na chodbu,“ popisuje.
Většina příznaků dlouhého covidu u lidí s mírným průběhem do roka odezní, zjistila izraelská studie
Číst článek
Ve virové laboratoři jsou především průhledné zelené boxy. „Slouží k izolaci zvířat. Speciální jednotka vytváří v každé kleci podtlak, aby se případné infekce nešířily mezi jednotlivými klecemi a neohrožovaly personál. Máme 250 klecí pro myši a 50 pro potkany,“ doplňuje Libor Kopkan.
Laboratoř je určena pro práci s živými viry. Ty mohou člověka, který s nimi pracuje, nakazit. „Snaha bude co možná nejvíc minimalizovat dobu strávenou tady v laboratoři,“ uvádí Jan Procházka z Českého centra pro fenogenomiku ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Práce s viry
„Budeme pracovat s virem SARS-CoV-2, virem klíšťové encefalitidy, popřípadně s dalšími. Doufejme, že viry budou jenom ve zkumavkách. Hazard box je vlastně takové trojité jištění. Celá laboratoř je separovaná od zbytku budovy. Samotné práce probíhají v izolovaném boxu a kolegyně jsou v ochranných oblecích,“ vysvětluje Procházka.
„Obleky jsou lehce nafouklé. Je tam vzduchový pytel, což je další stupeň ochrany. I kdyby došlo k nějaké mikrotrhlině, vzduch by minimalizoval šanci na to, aby patogen pronikl dovnitř,“ říká.
„Laicky řečeno, vir bude v růžové vatičce. Bude potom aplikovaný vyšším modelům s různými genetickými modifikacemi, které ovlivňují imunitní systém a my můžeme zkoumat, které části imunitního systému jsou důležité pro vypořádání se s tou či onou infekcí,“ vysvětluje Jan Procházka.
V nejmodernější virové laboratoři v Česku teď vědci budou například zkoumat, co všechno ovlivňuje dlouhý covid.
