Vědci znají rychlost prašného víru na Marsu. Vyčetli ji ze zvukového záznamu vozítka Perseverance
Marsovské vozítko Perseverance poprvé zaznamenalo zvuk marsovského „raráška“ – prachového víru. Sonda sleduje podmínky na rudé planetě už dva roky, je umístěná v oblasti, kterou vědci nazývají „Jezero“, protože věří, že v kráteru v minulosti byla voda. Mezinárodní vědecký tým o víru teď publikoval studii v časopise Nature Communications. Ze zvuku dokázali vyčíst rozměry i rychlost víru.
Vytrvalost – to je v překladu název vozítka Perseverance, které skoro dva roky vytrvale sleduje podmínky na Marsu.
První marsovské vozítko NASA s mikrofonem teď vůbec poprvé zaznamenalo zvuk prašného víru na Marsu. Ten zní trošku jako porucha a je k slyšení v audiu v článku.
Poslechněte si zvuk prašného víru na Marsu, který zachytilo vozítko Perseverance
Zvukový záznam je už z loňského září, mezinárodní vědecký tým o něm teď publikoval studii v časopise Nature Communications.
„Víme, po jaký čas vír přechází přes sondu, dokážeme změřit jeho rychlost, která byla okolo pěti metrů za sekundu. Z toho se dá zjistit, jak je široký. Byl široký asi 25 až 30 metrů. Výška se dá taky zjistit, ta byla nejméně 120 metrů,“ shrnuje fyzik Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie, co odborníci zjistili o víru.
„Vítr, který foukal ve stěnách vzdušného víru, byl okolo deseti metrů za sekundu,“ dodává Santolík.
Vozítko je umístěné v kráteru, který se jmenuje Jezero. V této oblasti jsou podle fyzika prachové bouře poměrně časté.
„Sonda Perseverance jich naměřila téměř 100 za něco více než půl pozemského roku,“ upřesňuje.
Některé marsovské bouře jsou podle fyzika Santolíka viditelné dalekohledem i ze Země.
„Závisí na tom, jak kde, ale prach v atmosféře Marsu se vyskytuje hodně často, jsou tam globální prachové bouře, které vzedmou spoustu prachu do atmosféry, že je to vidět i ze Země. Opravdu tam můžete dalekohledem vidět ty prachové bouře,“ říká.
Vyslání lidí na Mars?
Nejenom americká vesmírná agentura NASA uvádí, že studium podmínek na planetě má význam pro budoucí let člověka na Mars.
O vyslání lidí na Mars se koneckonců mluví od čtyřicátých let, přesto se v současnosti stále pochybuje o přínosu vysílat na planetu lidskou posádku.
Český choreograf Yemi A.D. poletí do vesmíru. Na cestu kolem Měsíce ho chce vzít japonský miliardář
Číst článek
„Obecně si myslím, že pilotované mise jsou často velmi náročné na prostředky, které je potřeba do nich vložit. S přínosem, co se týče vědeckého výzkumu, který nemusí být tak veliký, jako když stejné prostředky vložíme do robotických sond,“ říká Santolík.
Vedle vzdálenosti Marsu od Země a nehostinných podmínek, je tu i problém takzvané planetární ochrany.
„Když tam pošlete lidi, tak s sebou přinesou i svoje mikroby, které tam trousí po povrchu Marsu. O tom se vedly dlouhé diskuse, hlavně co se týká planetární ochrany, protože kdyby náhodou byly na Marsu nějaké formy života, ať už jakékoliv, tak tím, že tam přijdou lidé, na tom místě, kde budou, jistě převáží pozemské formy života, pokud tam budou moci přežít,“ vysvětluje Santolík.
„A na Marsu takové podmínky jsou, v různých místech tam pozemský život může přežít. Takže co se týče výzkumu, lidská posádka tam může napáchat škody, kdyby se tam dostala,“ uzavírá fyzik.
