Dostane se na Měsíc dřív Čína, nebo Amerika? NASA varuje před soubojem o nerostné suroviny
Může si Čína nárokovat Měsíc? Peking to popírá, ale americká vesmírná agentura NASA se toho obává. Její ředitel mluví o nových vesmírných závodech, tentokrát mezi USA a Čínou. O tom, kdo „bude mít nakonec navrch“, rozhodnou příští dva roky. NASA se bojí, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson pro server Politico.
Clarence William, který dnes používá příjmení Nelson, je bývalý astronaut a někdejší floridský senátor za Demokratickou stranu. Vyjádřil podle serveru Politico naději, že Spojené státy mohou lunární závod s Čínou vyhrát, ale čas se jim krátí.
Poslechněte si celý rozhovor Renaty Kropáčkové a Heleny Berkové ze zahraniční redakce Českého rozhlasu
NASA připomíná podobný spor o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři. Na souostroví nebo jeho část si dělá nárok celkem šest zemí: Čína, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.
Spratlyho ostrovy jsou většinou neobydlené, ale jsou tam ložiska nerostných surovin. Čínská armáda si tam zřídila základny. Mezinárodní rozhodčí soud v Hongkongu před sedmi lety čínské územní nároky odmítl, Čína k tomu tehdy uvedla, že verdikt neuznává.
Podobný postup: nejdřív základna, pak nárok, může podle ředitele NASA jednou hrozit na Měsíci. Dodejme, že Čína i Spojené státy jsou signatáři Smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1966, která zakazuje územní nároky na vesmírná tělesa, včetně Měsíce.
Modul Orion završil cestu kolem Měsíce. Pádem do Tichého oceánu dokončil první krok mise Artemis
Číst článek
Peking zájem o lunární dominanci popírá. Tvrdí, že vesmír není žádná zápasnická aréna, tvrdí mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü. „Někteří američtí představitelé nezodpovědně zkreslují normální a legitimní úsilí Číny o výzkum vesmíru,“ dodává.
Obavy ze zaměření čínského vesmírného programu vyjádřila nedávno i velitelka amerických vesmírných sil Nina Armagnová. Obává se, že Čína dokáže Spojené státy ve vesmíru nejen dostihnout, ale i předstihnout. A připomíná rychlé tempo vojensky řízeného čínského vesmírného programu.
Nefritový králík
Jak píše server Politico, čínské úspěchy shrnuje v nedávné zprávě pro Kongres i americké ministerstvo obrany. Například přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce proběhlo poprvé v historii před čtyřmi lety. V prosinci 2020 dopravila sonda na Zemi vzorky lunárního povrchu.
Vědci znají rychlost prašného víru na Marsu. Vyčetli ji ze zvukového záznamu vozítka Perseverance
Číst článek
Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která něco podobného dokázala. Totéž před deseti lety, kdy jako třetí země světa dopravila na Měsíc lunární vozítko nazvané Nefritový králík.
Teď jde tedy o to, kdo se dostane dřív na Měsíc. Američané mají program Artemis, na Měsíc chtějí vyslat astronauty v roce 2025. A ředitel NASA Nelson považuje právě příští dva roky za rozhodující, kdo v soupeření získá výhodu.
Američané byli na Měsíci naposled před 50 lety v prosinci 1972. Číňané chtějí mít své tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.
Více si poslechněte v audiozáznamu výše.
