NASA vyslala Webbův teleskop. Bude zkoumat počátek vesmíru a pátrat po možném životě
Zkoumat historii kosmu v nejzazších hlubinách času a prostoru i pátrat po známkách možného života mimo naši sluneční soustavu se po mnoha odkladech konečně vydal vesmírný teleskop Jamese Webba. Realizaci projektu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), na němž se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, zahájil 25. prosince ve 13.20 SEČ start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
„Objevíme neuvěřitelné věci, které jsme si ani neuměli představit,“ prohlásil po vydařeném startu ředitel amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Zároveň ale upozornil, že „stále existuje nespočet věcí, které musí fungovat a musí fungovat dokonale... Víme, že za velkou odměnou je velké riziko.“
Všechny etapy a manévry vzletu proběhly bez problémů a teleskop se po 27 minutách letu osamostatnil, aby zamířil ke svému cíli. Zdárně se pak také rozvinuly sluneční panely, které zajistí zásobování energií.
Teleskop, náklady na jehož misi dosáhly deseti miliard dolarů (223 miliard korun), se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země, tedy téměř pětkrát dál, než je Měsíc. Nacházet se bude ve druhém Lagrangeově bodu, tedy v místě, kde se vyrovnávají gravitační vlivy Země a Slunce. Díky tomu si dalekohled dokáže zachovat stabilní oběžnou dráhu a zároveň se bude držet ve stínu naší planety před slunečním zářením.
Poté, co observatoř dorazí na stanovené místo, bude její systémy čekat série vědeckých a kalibračních testů, včetně rozvinutí stínícího štítu o velikosti přibližně tenisového kurtu, nastavení teleskopu a aktivace přístrojů. Nejlepší snímky by se podle expertů mohly začít objevovat přibližně půl roku po vypuštění do vesmíru.
Webbův teleskop bude dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Dohlédnout by měl do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie.
Podle NASA bude přímo pozorovat dosud neviděnou část prostoru a času. Zařízení je navrženo tak, aby „vidělo“ infračervené světlo, jež k nám v této podobě od nejvzdálenějších objektů nyní přichází.
Výzkum vývoje
„Webb“ ale budou vědci využívat také ke studování planet a dalších těles naší sluneční soustavy, ke zkoumání jejich původu a vývoje a k jejich srovnávání s exoplanetami, tedy s planetami obíhajícími kolem jiných hvězd.
Vesmír 2022: Lidé v Česku uvidí najednou pět planet Sluneční soustavy, čeká je i částečné zatmění Slunce
Číst článek
Zároveň bude teleskop sledovat exoplanety, které se nacházejí v takzvaných obyvatelných zónách a na jejich povrchu by mohla být voda v kapalném stavu. V souvislosti s tím se počítá i s pátráním po případných známkách nasvědčujících možné obyvatelnosti takových těles.
K plnění těchto úkolů má observatoř obří zrcadlo o průměru 6,5 metru, čtyři vědecké přístroje a také štít velký 21 krát 14 metrů, který bude aparáty chránit před teplem slunečního záření a udrží je v potřebném hlubokém chladu. Přístroje ve výbavě jsou infračervená kamera NIRCam, infračervený spektrograf NIRSpec, infračervené zařízení MIRI a infračervený zobrazovač se spektrografem NIRISS.
Zrcadlo ze zrcadel
Velké primární zrcadlo tvoří 18 menších šestiúhelníkových zrcadel, každé o průměru 1,3 metru a hmotnosti 20 kilogramů. Každé je vyrobené z berylia a potažené zlatou vrstvou. Berylium vědci zvolili kvůli lehkosti a zároveň pevnosti tohoto kovu.
Navíc udrží tvar i v podmínkách hlubokých nízkých teplot, které přístroje teleskopu ke svému správnému provozu potřebují. Pro vrchní vrstvu bylo vybráno zlato vzhledem k jeho extrémně vysoké odrazivosti světla, a to v širokém rozsahu vlnových délek.
Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA z let 1961 až 1968 Jamese Edwina Webba trvalo tři desítky let. Americká vesmírná agentura ji chtěla původně vypustit už v roce 2007, ale termín byla postupně nucena posouvat.
Letos se měl start nejprve uskutečnit v březnu, ale kvůli pandemii nemoci covid-19 byl přesunut na listopad a pak na 18. prosince. Incident při přípravě teleskopu na připojení k nosné raketě si ale vyžádal prověření, zda zařízení nebylo poškozeno, a tím i odklad na 22. prosince. O další dva odklady, na 24. a pak na 25. prosince, se postaraly komunikační problémy mezi teleskopem a startovacím systémem rakety Ariane a nepříznivá předpověď počasí.
