3D modely orgánů nebo speciální brýle přímo na operačním sále. V IKEM využívají virtuální realitu

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny rozšíří využití virtuální reality. Pomáhá lékařům v přípravě na složité operace. Doposud ji použili ve víc než stovce případů. Nový software umožňuje vidět modely orgánů i u pacientů v akutních stavech. Díky takzvané rozšířené realitě navíc mají doktoři speciální brýle nasazené přímo na operačních sálech.

Tento článek je více než rok starý.

Video Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékaři v modrých pláštích si těsně před zákrokem nasazují bílé brýle pro virtuální realitu. I tak vypadá v IKEM příprava na složitou operaci. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, jak virtuální realita v pražském IKEMU umožňuje prozkoumat lidská játra

„Vidíme 3D model jater. Můžu ho řezat na části a orgánem procházet a souběžně s tím si ho zvětšovat, natáčet, jakkoliv potřebuji, tak abych věděl přesně, kde u tohoto konkrétního dětského pacienta nádor leží a jaký má vztah k okolním a nejdůležitějším strukturám, které prochází tou jaterní tkání. Myšleno žíly, tepny, žlučovod,“ popisuje virtuální realitu Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie.

Nádor je znázorněný žlutou barvou, je tedy vidět, jak je reálně prorostlý. Ve virtuální realitě si mohou lékaři navolit i další funkce, například obal jater může úplně zmizet a viditelný bude pouze jejich vnitřek. 

Ano, přesně tak. Takhle vidíme jenom cévy a nádor. A zase si to můžeme krájet, jak potřebujeme,“ doplňuje Froněk.

Když posttraumatickou stresovou poruchu nezhojí čas, pomůže virtuální realita, popisuje psychiatr

Číst článek

Chirurgové tak získávají jasnou představu o jednotlivých orgánech. Například játra (při jejich operacích metoda slouží nejčastěji) mají u každého člověka ojedinělou strukturu.

Virtuální realitu používají lékaři v IKEM dva roky. Teď i díky nadačnímu fondu Kapka naděje mají pomocný program, který dokáže orgány vymodelovat rychleji a netrvá to dva dny.

Do hodiny jsme schopni mít naměřeno, přesně za 52 minut, třeba model zemřelého dárce jater před tím, než je budeme dělit na dvě části, pro dítě a dospělého. Ta myšlenka, software, potažmo ta realizace vznikly v IKEM, to znamená, že to není žádný komerční software, vysvětluje Froněk.

Promítání během operace

Brýle se dají použít i pro tzv. rozšířenou realitu. Lékařům do jejich skutečného pohledu promítají vytvořené modely třeba i části orgánů přímo během operace.

Tam můžeme ten model napolohovat ať už nad břišní stěnu, nebo přímo tu jaterní tkáň pacienta během operace, umožňuje nám to virtuálně vidět dovnitř jater, ačkoli v reálu bychom viděli pouze jejich povrch, dodává Froněk.

Italští lékaři transplantovali játra od stoleté dárkyně. V takto pokročilém věku se to podařilo poprvé

Číst článek

Vše funguje díky datům z CT nebo magnetické rezonance. 

„Všechny tyto snímky jsme schopni poskládat na sebe a je to skoro jako omalovánky. Vybarvují se jednotlivé struktury buď ručně, což zabírá hrozně moc času, anebo teď už pomocí umělé inteligence, která je to schopná segmentovat,“ vysvětluje David Sibřina, specialista IKEM na virtuální realitu.

Objem případů, které se sejdou tady v IKEM, je ojedinělý. Není to vůbec běžná rutina, ani v podstatně větší zemi, třeba v Británii, to nikdo nedělá na takové úrovni,“ zakončuje Sibřina.

Ve virtuální realitě můžou navíc lékaři orgány konzultovat online s kolegy kdekoliv na světě. 

Ondřej Vaňura, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme