Využívání dešťovky z panelových domů i nové parky. Hradec Králové se snaží zadržet vodu ve městě
Město Hradec Králové chce zkoušet různé varianty zadržení vody v krajině. Připravuje projekty za desítky milionů korun, které mají ukázat, jestli je možné třeba sbírat a využít dešťovou vodu z panelákových střech.
„Tahle budova je řešená klasicky. Všechna voda, která je chytaná ze střech, tak jde obyčejnými okapy a je to škoda,“ popisuje náměstek primátora Martin Hanousek ze Zelených situaci ve městě. A má plán, který chce magistrát zatím vyzkoušet v pilotním projektu na dvou podobných bytových domech. Ten by měl přinejmenším část vody zachránit.
Málo srážek, vysoká spotřeba. Česko už šestým rokem trápí sucho a nedostatek vodních zásob
Číst článek
„Chceme ji zkusit jímat do jímek a využívat pro závlahy zeleně,“ dodává.
Jímky, v ideálním případě napojené na systémy automatického zavlažování, mohou být podzemní i povrchové, obě řešení mají své výhody i nevýhody. Podzemní jsou třeba chráněny před sluncem a voda se v nich tolik nekazí, nedají se ale postavit všude a jsou dražší než povrchové.
Ve hře jsou vedle jímek i malé poldry - místa, kam by voda odtékala a tvořila by tam jakási jezírka - v případě srážek plná, za sucha bez vody. Úplně jednoduché to ale není, vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí hradeckého magistrátu Iva Šedivá.
„Musí dojít k dohodě mezi společenstvím vlastníků a městem coby majitelem pozemků. Musí se účastnit i technické služby, které by se měly postavit k fázi výstupu. A ta věc musí být udělána v souladu s královéhradeckou provozní, která má na starosti vodovodní řád,“ vysvětluje.
Nové parky
Magistrát chce také budovat nové parky s vodní plochou. Dva u Labského náhonu v Kuklenách celkem za patnáct miliónů korun už příští rok. Do nejbližších plánů města spadá i úprava dvou pramenů v jižní části města. Zatím voda odtéká potrubím pryč a město musí zjistit, jestli bude možné to změnit, říká Iva Šedivá.
„Musí se zkusit, v jaké hloubce a jestli vůbec je tam cementační vrstva, tak tomu říkají geologové. To v podstatě znamená, že třeba v hloubce čtyřiceti centimetrů je něco, co tu vodu zadrží, že se nevsákne,“ popisuje. „Tam, kde se ověří, že ta vrstva je, by se mohly udělat nějaké tůňky,“ doplňuje.
I to si ale vyžádá projekty a přípravy. Vedení města ví, že ne všechny myšlenky a nápady půjde uskutečnit a nejbližší roky bere jako zkušební.
