Nejčernější 'suchý' scénář: eroze půdy, chybějící pitná voda, požáry a 200 milionů migrantů
Sucho z letních měsíců roku 2015 má v Česku kdekdo ještě stále v živé paměti. Třeba lesníci, kterým usychaly lesy, nebo zemědělci, kteří počítali ztráty na polích. Bylo to přitom už poněkolikáté od přelomu tisíciletí, kdy Česko bojovalo s nedostatkem vody. Co ale přinese budoucnost? Máme si na sucho zvykat?
Pojďme se podívat na možný černý scénář klimatických změn a jejich dopadů v příštích desetiletích. Podle expertů není naplnění těchto předpovědí zdaleka jisté, přesto je potřeba s nimi počítat.
Recept na sucho
Důležité role sehrají hlavně měnící se klima a růst teploty. Právě její vzestup vede k většímu výparu. Voda pak v krajině chybí, zvlášť když nepřijdou dostatečné srážky. Podle vědců z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) pravděpodobně stoupne průměrná globální teplota v porovnání se současným stavem do konce století zřejmě o 2 °C. Vyloučená ale není ani katastrofická vize budoucnosti se stále rostoucím objemem škodlivých emisí v atmosféře. V tom případě by teplota vyskočila více než dvojnásobně – teoreticky až o 4,8 °C.
I když tedy není jisté o kolik, teplota poroste. Co to přinese klimatu v Česku? Podle studie vědců z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kterou zveřejnilo analytické centrum Glopolis, u nás budou přibývat tropické dny s teplotami přes 30 °C, které se občas spojí do vícedenních vln veder. Celkové množství srážek se zřejmě příliš nezmění, častěji než dnes ale budou padat v chladnější části roku. Proto nepřekvapí, že hlavně v létě přibyde více sucha, které potrápí zejména jižní Moravu a střední Čechy.
Problémy v zemědělství i jinde
S praktickými dopady nedostatku vody se budeme potýkat v krajině i ve městech. Samostatnou kapitolu představuje zemědělství, kde sucha sníží úrodu hlavně v nižších nadmořských polohách a v kombinaci se špatným hospodařením na polích povedou k degradaci a erozi půdy. „Sucho už je a dál bude pro zemědělství u nás znamenat velký problém. Dostupnost vody je základní podmínkou pro polní produkci. Hlavně pak, když není k dispozici zavlažování, což je v Česku případ velké většiny pozemků," řekl v Českém rozhlasu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického úřadu.
Další velká rizika sucha pro Česko shrnuje třeba Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který zpracovalo ministerstvo životního prostředí.
Podle něj se máme v budoucnu připravit třeba na další chřadnutí lesů. Zejména v létě a na podzim bude v řekách méně vody a slabší proudění spolu s vyšší teplotou se podepíší i na její kvalitě. V ohrožení bude i řada ekosystémů, které na vodě v řekách a potocích závisejí. Samozřejmostí pak nemusí být ani dodávky pitné vody pro obyvatelstvo. Surovina ale může chybět i v průmyslové výrobě nebo energetice, kde elektrárny nebudou mít dostatek chladicí vody. Lidská stavení a vyprahlou krajinu budou také častěji ohrožovat požáry.
Česko je z pohledu sucha zranitelné i proto, že je v rámci Evropy raritou – všechny řeky z našeho území odtékají a jsme proto odkázaní jen na dešťové srážky.
Globální dopady sucha
Změny klimatu přinesou častější sucho na celé řadě míst světa. A nepůjde jen o oblasti, které tradičně se suchem bojují, jako je subsaharská Afrika nebo Blízký východ. To potvrzuje analytik z centra Glopolis Vojtěch Kotecký: „Scénáře ukazují, že už teď suché oblasti budou v příštích desetiletích ještě sušší. Proto bude mít problém třeba celé Středomoří včetně jižní Evropy, dále jihozápad USA, Mexiko nebo právě velké části Afriky."
Končí v Česku vodní blahobyt? Vodu z přírody vyhání hospodaření na půdě, z měst pak beton
Číst článek
I projekce založené na datech IPCC ukazují častější nedostatek vody prakticky na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Míra nárůstu sucha pak znovu závisí na tom, kdy a jestli vůbec lidstvo omezí znečišťování atmosféry.
Kolik lidí změny klimatu a zesilování sucha na Zemi ovlivní? Jednotlivé predikce se v číslech liší. Třeba podle akademiků z Massachusettského technologického institutu ale bude kolem roku 2050 čelit nedostatku vody asi 5 miliard lidí – ti přitom budou v polovině století představovat přes 50 % obyvatel zeměkoule, jejichž počet v té době OSN odhaduje na necelých 10 miliard lidí. Právě populační růst bude jedním z faktorů, který bude přispívat k tlaku na dostupné vodní zdroje. Spojené národy totiž k roku 2050 očekávají až poloviční nárůst celosvětové poptávky po vodě ve srovnání se současným stavem.
Nedostatek vody také donutí miliony lidí k opuštění svých domovů - Mezinárodní organizace pro migraci těchto uprchlíků očekává do poloviny století asi 200 milionů, část z nich třeba v subsaharské Africe. Směr putování environmentálních běženců ale nelze přesně odhadnout. Někteří z nich se mohou vydat po migračních trasách mimo Afriku. Velká část se ale pravděpodobně přesune jen v rámci kontinentu nebo třeba do úrodnějšího kraje ve vlastní zemi.
