První vodoléčebný ústav na světě bojuje se suchem. Priessnitzovým lázním dochází voda

Voda, vzduch a pohyb – to byl základ Priessnitzovy léčby. Na vodě staví jesenické lázně po vzoru svého zakladatele dodnes. Paradoxně ale řeší v období sucha její nedostatek. Hledají proto řešení, omezovat vodoléčebné procedury totiž za žádnou cenu nechtějí. Venkovní balneopark přitom už musely nejednou přes léto uzavřít.

Tento článek je více než rok starý.

Jeseník Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku

Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku | Foto: Marcin Szala | Zdroj: Wikimedia Commons

Balneopark je asi největší chloubou venkovního areálu jesenických lázní. Kaskádou bazénků, brouzdališť a koupelí protéká voda, která volně stéká z nedalekého Studničního vrchu. Nejednou už ale museli provoz parku přes léto přerušit – nebyla totiž voda.

„První nedostatek vody poznáme na tom, že omezujeme plnost balneoparku, který je volně přístupný, a musíme regulovat vodu," vzpomíná obchodní ředitel Tomáš Rak.

Vodoléčebné procedury uvnitř lázní se dosud omezovat nemusely. Na ně odebírají lázně vodu z řadu. I té ale v době sucha ubývá. A přestože mají terapeutky za úkol šetřit, moc dobře to podle jedné z nich nejde. „Na každou vanu je stejné množství, na každou proceduru je stejné množství. Tady není jak plýtvat vodou," říká Hana Sluková.

Vodní black out v Česku? Stačí, aby lidé napustili vodou z kohoutku najednou všechny bazény

Číst článek

Scénář, že by voda nebyla vůbec, si mladá dívka nepřipouští, stejně jako její kolegyně Beáta Ambrožová. „Nedokážu si to představit, protože a vodoléčbách lázně stojí. Kdyby byl nedostatek vody, tak se to tady může zavřít," tvrdí Ambrožová.

Problémy s vodou chceme řešit, zdůraznil ředitel lázní Roman Provazník. Šanci vidí v záměru neziskové organizace Silezika, která navrhuje vybudovat v okolí Studničního vrchu sérii zádržných objektů. Srážky, které by měly zachytávat, by se pak vsákly do vody a zásobovaly by podzemní rezervoáry, vrty či prameny.

„Vycházím z toho, že by to mohlo znamenat záchranu. I laik vidí, že skončila dlouhá chladná deštivá období, a spíše se odehrávají bouřky, kdy napadne příval vody a odteče do údolí. Takže zní logicky, že pokud se ta voda zadrží a vsákne, tak potom bude z čeho čerpat," popisuje Provazník.

Vedení lázní věří, že záměr podpoří vlastníci pozemků a že si získá i více partnerů.

Andrea Švubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme