„Západ by se mohl rozhodnout a Ukrajině pomoci daleko masivněji. Svět je uhranut jadernými zbraněmi,“ myslí si hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb.
„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly,“ míní historička.
„Strach z jaderné války je v Evropanech i Američanech pevně zakořeněný, protože v něm 40 let žili. Takže Západ se bojí, že by z Ruska mohly padat jaderné bomby,“ říká Karel Steigerwald
„Putinův volební zisk, který představuje neuvěřitelných téměř 88 procent, se blíží k bájné hranici, o které politologové říkají, že určitě není něco v pořádku,“ říká Libor Dvořák.
„Globální Jih Rusko nevidí jako říši zla, která se rozhodla dobýt území cizího státu. Vnímají ho jako pozitivní zemi, která jim v 60. letech dodávala traktory,“ komentuje publicista Jan Fingerland.
Válečné zločiny na Ukrajině nebo vraždění civilistů nechává čínské vedení zcela chladným. „Myslím, že Číně je to úplně jedno. Jim jde o to, zkusit si zachovat tvář a využít situaci,“ říká sinolog.
Podle Václava Dolejšího jsme v jiné situaci než Slovensko. „V Česku – a možná jsem naivní – jsou lidé přece jen stále připraveni vyjít do ulic. Myslím, že veřejnost by se tvrdě postavila proti.“
„Hodně lidí vysvětluje chemii různými pokusy, já spíš používám ,písmenka‘, protože mě hrozně baví vysvětlovat jednotlivé principy,“ říká Olga Ryparová na síti X známá pod přezdívkou Olinium.
Úvaha Západu o vojenské přítomnosti na Ukrajině se u hlav států nesetkala s pochopením. „Byla to zásadní chyba,“ komentuje následné negativní komentáře politiků historik Jan Rychlík.
„Cokoliv jiného než ruská porážka totiž znamená, že se jim ta agrese vyplatila. Povzbudilo by to Putina, že si může dělat cokoliv,“ upozorňuje Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Trump podle politického geografa Jana Kofroně zjevně nevěří myšlence, podle které je „výhrou“ pro Západ jakákoli demokratická země na světě, která poté posiluje i všechny ostatní.
„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je směřována. Nejdřív to byli teroristé, později Západ a v posledních letech je to Ukrajina,“ říká rusista Marek Příhoda.
„Ještě před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda,“ míní Pojar.
„Na nulové linii v Kreminském lese jsem zažila asi dosud nejhorší situaci. Trošku mi pomáhalo, že jsem křičela nahlas a sprostě různé nadávky,“ popisuje Lenka Klicperová, autorka knihy Nulová linie.
„Je pro mě naprosto neuvěřitelné, že banky odmítají poskytovat úvěry na výrobu zbraní ve prospěch obětí agrese. To je morální zvrhlost,“ říká bezpečnostní analytik Otakar Foltýnek.
Země má podle Lomové vnitrostátní problémy pramenící jak z poklesu výkonu ekonomiky, tak z pnutí ve společnosti, krize bydlení či nerovného postavení venkova a měst, případně ze sociálních problémů.
„Za dva roky války jsme měli být schopni obnovit naši zbrojní výrobu. To, že se to nestalo, je neomluvitelné selhání politických elit napříč celou Evropou, Českem počínaje,“ říká Votápek.