„Nemění se tvrdost Putinovy rétoriky, ale mění se objekt, na který je směřována. Nejdřív to byli teroristé, později Západ a v posledních letech je to Ukrajina,“ říká rusista Marek Příhoda.
„Ještě před dvěma lety někdo vážně uvažoval o taxonomii na zbraně. To znamená, že by se měřila produkce CO2 u tanků, raket, stíhaček – to by byla samozřejmě sebevražda,“ míní Pojar.
„Na nulové linii v Kreminském lese jsem zažila asi dosud nejhorší situaci. Trošku mi pomáhalo, že jsem křičela nahlas a sprostě různé nadávky,“ popisuje Lenka Klicperová, autorka knihy Nulová linie.
„Je pro mě naprosto neuvěřitelné, že banky odmítají poskytovat úvěry na výrobu zbraní ve prospěch obětí agrese. To je morální zvrhlost,“ říká bezpečnostní analytik Otakar Foltýnek.
Země má podle Lomové vnitrostátní problémy pramenící jak z poklesu výkonu ekonomiky, tak z pnutí ve společnosti, krize bydlení či nerovného postavení venkova a měst, případně ze sociálních problémů.
„Za dva roky války jsme měli být schopni obnovit naši zbrojní výrobu. To, že se to nestalo, je neomluvitelné selhání politických elit napříč celou Evropou, Českem počínaje,“ říká Votápek.
„Obávám se, že půjde o pokračování stavu, jaký vidíme teď. Tedy patovou situaci, kdy ani Ukrajina, ani Rusko nemají dost sil na prolomení obrany,“ odhaduje bezpečnostní analytik Oldřich Bureš.
Podle něj neexistuje nic, co by ospravedlňovalo, co Hamás Izraelcům udělal. „Stejně tak říkám, že neexistuje nic, co by ospravedlňovalo Izrael v některých jeho aktivitách, které dělá v pásmu Gazy.“
„V momentě, kdy společnost říká, že je v pořádku vraždit civilisty, děti, ženy a my se proti nějak nepostavíme, tak mě to zlobí, a to včetně chybějících názorů autorit," říká Štrobl.
„Problém je v tom, že v Evropě žijeme – v porovnání s Izraelem – v absolutně bezpečném prostředí demokratického světa. A na Izrael klademe stejné požadavky,“ říká Šídlo v rozhovoru s Barborou Tachecí.
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět došel k názoru, že už nemá o lidstvu žádné přehnané iluze. Třeba proto, že i přes protektorát a holocaust nikdy nezmizel antisemitismus.
Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničněpolitický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany.
Na první pohled to může vypadat, že vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové,“ říká spisovatelka.
„V obou případech naprosto selhalo jakékoli vyjednávání, protože jedna strana – a vždy to byla Moskva – jednat není schopná," říká Romancov o podobnosti mezi Ukrajinou a Československem v roce 1968.
Zakladatelka neziskové organizace a matka dítěte s autismem Barbora Chuecos vysvětluje, jak přistupovat k dítěti, které svět vnímá odlišně, a jak si k němu najít cestu.
„Ale ani v Rusku nikdo neví, co se děje – možná kromě pár lidí kolem Vladimira Putina a samotného Prigožina a jeho spolupracovníků. Jiná věc je, co to může následně vyvolat,“ říká Alexandr Mitrofanov.
„Nebude voda, což je velká katastrofa. Mluví se o problému pro minimálně 400 tisíc ukrajinských občanů,“ hodnotí novinář týdeníku Respekt Ondřej Kundra situaci v okolí ukrajinské Kachovky.
„Elektrárna bez proudu je nahatá. To znamená, že zdroje elektřiny zajišťují, že bude fungovat chlazení,“ říká v pořadu Osobnost Plus jaderná fyzička Dana Drábová.
„Každá moderní společnost plýtvá energií natolik, že je možné spotřebu snadno snížit i o 20 procent bez toho, aby se stala nějaká katastrofa,“ uvažuje nad následky energetické krize Václav Smil.
Analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat u Delegace Evropské unie v Kyjevě v pořadu Osobnost Plus tvrdí, že ruské elity začínají bojovat o vlastní přežití.