S Babišem budeme žít ještě dlouho. Nic nenaznačuje, že by zmizel, je vytrvalý jako Berlusconi, říká politolog

Poražený kandidát na prezidenta Andrej Babiš | Foto: Eva Kořínková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Andrej Babiš (ANO) prohrál prezidentské volby, získal 2,4 milionu hlasů a 41,7 procent všech hlasů. „Prezidentské volby fakticky potvrdily výsledek parlamentních voleb v roce 2021. Andrej Babiš zůstal tam, kde byl doteď, to jest v opozici bez vlivu na výkonnou moc,“ říká politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v pořadu Jak to vidí... na Dvojce. „Podle mě se ani příliš nezmění to, jak funguje hnutí ANO. Babiš zjevně zůstane předsedou.“

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Babiš oznámil, že o jeho další politické dráze se rozhodně 8. února na předsednictvu hnutí ANO. „Je dobré připomenout, že Babiš ANO vybudoval, strana je velmi centralizovaná a on tam má výjimečné postavení. Nezdá se, že by se na tom něco zásadního změnilo,“ soudí Kopeček, který je také pracovníkem Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemoci a systémových rizik.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosté: socioložka Paulína Tabery, expertka na marketingovou komunikaci Denisa Hejlová a politolog Lubomír Kopeček. Moderuje Zita Senková

Ve straně prakticky chybí Babišovi oponenti, kritiku vyjadřovali jen moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura.

„Starší zkušenost říká, že pro ANO to nic neznamená. Ti lidé pravděpodobně v hnutí skončí, odejdou a v zásadě nic moc podstatného se nezmění,“ odhaduje politolog.

„Obávám se, že s Andrejem Babišem budeme žít ještě dlouho. Můžeme to nahlížet pozitivně i negativně, ale vypadá to jako konstanta pro příští roky,“ věří Kopeček.

Důvody Babišova neúspěchu. Roztěkanost, chyby v debatách i přepálená ‚maďarská‘ kampaň

Číst článek

„Z hlediska věku není Babiš nejmladší, ale vezmu-li nejlepší nabízející se paralelu Silvia Berlusconiho, tak ten je v italské politice od roku 1994 do dneška. Už má přes 80 let a stále vede politickou stranu. I když se postupně zmenšuje s tím, jak mizí Berlusconiho charisma. Ale jeho vytrvalost je podle mě něčím, co platí i pro Babiše.“

Babiš sám sebe nazval „urputným hovadem“. „Myslím si, že to naprosto platí z hlediska toho, jak bude dál působit v české politice. Nic nenaznačuje, že by zmizel z čela největší opoziční strany,“ usuzuje politolog.

Porážka v prezidentských volbách totiž podle Kopečka může Babiš a ANO vnímat i tak, že šéf největší opoziční strany získal i hlasy voličů SPD a mimoparlamentních stran, jako jsou komunisté, sociální demokraté nebo voliči Přísahy.

„Nechci to, že voliči dali hlas Babišovi, přeceňovat, ale může to být způsob, jak k ANO získávat určitý vztah.“

„Neříkám, že voliči u ANO zůstanou, to rozhodně ne, ale může to být určité nakročení, které ještě rozšíří voličský potenciál hnutí. ANO je v celkem výhodné pozici, může kritizovat vládu, která není příliš populární a ani není ve veřejném prostoru nejviditelnější,“ upozorňuje politolog a dodává:

„Nechci to, že voliči dali hlas Babišovi, přeceňovat, ale může to být způsob, jak k ANO získávat určitý vztah. A na nervózních reakcích Tomia Okamury mezi prvním a druhým kolem bylo jasně vidět, že si uvědomuje, jaké to může být ohrožení pro SPD.“

Méně konfliktní než Zeman

Politolog Kopeček připomíná, že nově zvolený prezident Petr Pavel se často odvolává na Václava Havla.

ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Pavel odkládá generálské brnění. Neklidná kampaň vyústila v klidný konec

Číst článek

„Má samozřejmě jinou kariéru, jinou minulost. Ale co se týče orientace v oblasti zahraniční politiky, to je zdůrazňování významu Severoatlantické aliance a EU, tak to jsou věci, které by určitě Havel podepsal,“ shrnuje a poukazuje na vztah Pavla a současné vlády.

„Pavel samozřejmě nebyl kandidátem vládních stran, ale ony ho podpořily. Můžeme čekat, že soužití prezidenta Pavla s touto vládou bude mnohem méně konfliktní a mnohem více konsenzuální, než to bylo za časů Miloše Zemana.“

Roli to může podle politologa hrát třeba ve chvíli, kdy bude vláda zavádět nepopulární reformy. „Některé věci tak může Pavel spíš vysvětlovat, než aby je kritizoval,“ upozorňuje Kopeček.

Jezdit do regionů

Mezi více než třemi miliony hlasů, které Pavel v druhém kole získal, podle politologa nejsou jen voliči současné vládní koalice: 

„Byli to i voliči dnešní opozice či mimoparlamentních stran, třeba sociálních demokratů. V tomto smyslu bych si dovolil tvrdit, že Pavel má poměrně dobrý odrazový můstek pro to naplnit představu člověka, který do určité míry spojuje.“

Vesnice proti městům? Mýtus, který se nepotvrdil, Pavel bodoval v obcích bez ohledu na velikost

Číst článek

Opřít se Pavel může i o prezidentský úřad samotný. „Ve chvíli, kdy perspektiva volby mezi dvěma kandidáty mizí, tak emoce přirozeně klesají,“ ujišťuje Kopeček.

„Když se podíváme do minulosti, tak Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman objížděli docela intenzivně stát. Všichni dokázali komunikovat. A minimálně u Klause to bylo zvláště dobře vidět, jak se zvedala důvěra v něj. Bylo to přímo úměrné právě cestování v regionech,“ připomíná politolog a dodává:

„Myslím si, že pokud prezident má motivaci, což obvykle v prvním období má, navštěvovat regiony a fungovat jako komunikující aktér bez ohledu na to, že nemá pravomoci toho moc měnit, tak to může samo o sobě stačit.“

Poslechněte si celý pořad Jak to vidí... Hosty byli také socioložka Paulína Tabery a expertka na marketing Denisa Hejlová. Audio je nahoře v článku.

Zita Senková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme