‚Nejhorší byla mrtvá těla.‘ Mezi horolezci neznámá zubařka vylezla jako třetí Češka na Mount Everest
Do Česka se vrátila Eva Perglerová (49), která minulý týden zdolala Mount Everest. Zubní lékařka z Přeštic na Plzeňsku přitom v horolezecké komunitě není vůbec známá. Přesto se stala teprve třetí Češkou, která stanula na nejvyšší hoře světa. Kdo je tedy ta nakrátko ostříhaná tmavovlasá žena, která se zničehonic objevila na střeše světa v jedné z nejtragičtějších sezon, kdy na Mount Everestu zahynulo sedmnáct lidí?
Nepatří do žádného horolezeckého oddílu, vloni se objevila v atletických tabulkách, když vyhrála veteránské Mistrovství republiky v běhu na 5 kilometrů. Přesto se stala teprve třetí Češkou, která stanula na nejvyšší hoře světa.
„Eva Perglerová si lezla na Mount Everest, protože to byl její sen, jinak je jí všechno jedno,“ směje se Eva Perglerová, když o sobě mluví ve třetí osobě.
Jen co se vrátila z Nepálu v noci domů, hned pověsila všechny věci na zahradu, aby pořádně vyschly a měla v tom pořádek. Na parapetu stojí boty, ve kterých vyšla na vrchol.
„Nejsou úplně nejteplejší, naštěstí mi nohy neomrzly, a ruce taky ne, to se dá řešit zahřívacími polštářky do rukavic.“ Tohle jistě rádi slyší její pacienti v zubní ordinaci, protože po téměř dvouměsíční nepřítomnosti musí lékařka okamžitě nastoupit ke stroji.
Eva Perglerová zdolala Mount Everest s kyslíkem, v doprovodu osobního šerpy, kterého jí přidělila expediční agentura.
Ta zařizovala všechna povolení, logistiku včetně vaření, stavění stanů a především naplánovala program tak, aby se klienti důkladně aklimatizovali na nadmořskou výšku.
Lidé odpadali už na začátku
„Je spousta daleko lepších horolezců, než jsem já. Vyberou si jiný, těžký kopec a lezou ho alpským stylem. Tak se na Everest dneska snad ani neleze. Fixní lana jsou natažená až nahoru.“ Z dvacetičlenné skupiny, ke které patřila česká lékařka, odpadlo několik lidí hned v počátku a na samotný vrchol vylezla jenom třetina.
„Já nejsem Messner (první horolezec, který vylezl na všech 14 osmitisícovek pozn.red.). Bez kyslíku bych to nevylezla, i když na vrcholu jsem si masku sundala a byli jsme tam asi 45 minut. Ale tvrdit, že je to výstup s cestovní kanceláří, to je trochu nesmysl. Tam je tolik vyřizování, že to musí dělat někdo, kdo se v tom vyzná.“
Úspěšná lezkyně tak naráží na fakt, že řada horolezců kritizuje expediční turistiku na Mount Everest.
Například proslulý horolezec Radek Jaroš řekl pro iROZHLAS, že Everest je dnes pouze o rekordech a řada lidí tam má poprvé na nohách mačky. „Šerpové jim je obouvají.“ To Eva Perglerová považuje za nesmysl.
„To jsem neviděla, ale lezci si navzájem kontrolují výstroj. Včetně upnutí maček. To může splést. Se mnou byli ve skupině lidé, kteří mají za sebou výstupy na mnoho kopců. Většina z nich kompletuje Korunu světa (nejvyšší vrcholy všech kontinentů pozn.red.), připravují se na to dlouho a Everest je jejich závěrečný výstup. Například podmínkou účasti je, že lezci musejí mít za sebou aspoň jednu sedmitisícovku, jinak je na Everest nevezmou.“
Fronty jsou mýtus
Eva Perglerová boří i jiné mýty, které se kolem nejvyšší hory světa rojí. „Třeba fronty na kopci. To se neustále omílá v médiích, že lidi čekají hodiny, aby mohli na exponovaných místech projít dál. Nic takového tam není. Sice povolení dostalo letos 478 lidí, ale řada z nich vůbec nahoru nevyjde. Vrcholový den jsme potkali devět lidí včetně šerpů.“
Stejnou zkušenost má i Martin Jáchym (39), který na vrchol Mount Everestu vylezl o čtyři dny dříve než Eva Perglerová. Svoji zkušenost popsal pro Seznam Zprávy.
„Já jsem tam žádné velké zácpy nezažil, v reálu to žádná tragédie nebyla. Čekal jsem, že to bude horší. V jednu chvíli jsme byli na vrcholu dokonce sami tři.“
Špatnou pověst má Mount Everest zřejmě kvůli záběrům z roku 2019, které obletěly svět a na kterých se táhne až přízračná fronta lezců, kteří musí čekat dlouhé hodiny, až se uvolní cesta.
Žádné odpadky
Další mýtus je podle Evy Perglerové čistota a odpadky. „My jsme si museli nést sáčky na odpady, včetně exkrementů a to všechno šerpové odnášeli zpátky dolů. Když bouře potrhala stany, všechno posbírali a zase odnesli dolů. Dbají na to extrémně. Žádné odpadky jsem na kopci neviděla.“
Co naopak Eva Perglerová viděla, byla mrtvá těla horolezců. Zahynul jeden člen z její expedice, který nezvládl nadmořskou výšku a nestačil sestoupit do bezpečí.
„Předcházeli jsme maďarského horolezce, který šel sám a bez kyslíku. Bundu měl olepenou slogany NO O2 (žádný kyslík). Když jsme se vraceli, ležel zavátý sněhem.“
„Narazili jsme i na tělo Indky ze Singapuru, která zahynula pár dnů předtím. Šerpové nám ukazovali i další dvě těla, která tam leží dlouho. Tohle bylo pro mě asi nejhorší. Fyzická námaha mi nevadí, to mě baví, ale tohle strašně ničí psychiku. I z toho důvodu jsem po sestupu do čtvrtého tábora vynechala výstup na Lhotse (8516 metrů), který jsme také měli v plánu.“
Letos zahynulo nebo zmizelo při výstupu na Mount Everest 17 lidí včetně několika šerpů. Nepálským médiím to potvrdil ředitel Nepálského turistického úřadu Yuba Raj Khatiwada. „Hlavní roli hrálo proměnlivé počasí. Na hory má velký vliv klimatická změna.“
Nepálská vláda je kritizovaná, že vydává příliš mnoho povolení. Cizinci platí zhruba patnáct tisíc dolarů, za šerpy polovinu. Další povolení dostávají horolezci při výstupu z Tibetu, tedy z čínské strany. Těch bývá tradičně výrazně méně.
Eva Perglerová z Přeštic u Plzně se na výstup na Mount Everestu připravovala tři roky, překonala všechny nástrahy a má další horolezecké plány, nikoliv však v Himalájích. „Já se nevracím na stejná místa. Na to nemám čas. Plány ale zatím prozrazovat nebudu.“
