Covid změnil smýšlení o turismu. Směřujeme teď od kvantity ke kvalitě, říká českokrumlovský kastelán
Česká republika během koronavirové pandemie zažívala turistický bod mrazu a ani příchod války na Ukrajině situaci příliš nezlepšil. Přesto lidé začali po covidu opět více cestovat, i když v menším počtu, než jsou některá návštěvní místa zvyklá. Jaké množství turistů je přiměřené, aby z cestování měli radost nejen oni, ale také místní obyvatelé? Jak by měla města a popřípadě stát pracovat s turismem a jak se dá zlepšit?
Doba pandemie znamenala pro český turismus velký zlom. Jednou z nejzásadnějších změn byl však úbytek turistů, který ale v jistém slova smyslu pomohl, jelikož jejich nápor byl v některých místech enormní. Jedním z takových míst je například i Český Krumlov.
Poslechněte si celý záznam veřejné debaty Českého rozhlasu Plus v Českém Krumlově
„Od roku 1991 do roku 2019 tu byl neuvěřitelný nápor. Každý rok to rostlo ze sta tisíc až na 650 tisíc návštěvníků, a to pouze v zámeckém areálu Českého Krumlova. Pak ve chvíli, kdy se už i na mezinárodních úrovních začalo vážně diskutovat o nepřiměřené návštěvnosti a o devastačním dopadu cestovního ruchu na malé významné lokality, došlo najednou k zásadní proměně,“ říká pro Český rozhlas Plus kastelán hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko.
To, že by město zapsané v českém dědictví UNESCO mohlo být někdy liduprázdné, nikdo neočekával. Přípravy byly spíše na stále rostoucí příval návštěvníků, který v době pandemie ale zcela opadl.
„Dnes jsme zhruba na 45 procentech předcovidového stavu.“
Pavel Slavko
„Oslovovala mě města, která chtěla vědět, jakým způsobem zacházet s obrovským náporem turistů. Opravdu jsem ale nečekal, že s námi covid takhle zacvičí a že z těch obrovských čísel, které tady mám před sebou na stole, padneme na nulu. Na druhou stranu město bylo tehdy kouzelné, protože jsem jím poprvé procházel se zvednutou hlavou a najednou jsem ho skutečně viděl, když v něm nebylo tolik lidí,“ míní starosta Českého Krumlova Dalibor Carda.
Změna přístupu
Po dvouleté covidové pauze se začali návštěvníci do města opět vracet, aby mohli vidět jeho významné kulturní památky. Podle Slavka však celá situace přinesla i svá pozitiva.
„Přehodnotili jsme ty činnosti, které se ukázaly, že byly masové. Zvýšili jsme kvalitu, změnili jsme organizaci, strukturu a opřeli jsme se o některé nové provozy, jako je například studijní centrum. Začali jsme klást důraz spíše na poznávací a pobytovou rekreaci. Už se nechceme opírat jen o čísla turistů. Dnes jsme zhruba na 45 procentech předcovidového stavu,“ popisuje Slavko, jaké změny se na hradě a zámku v Krumlově po covidu udály.
Na turismus jako takový se po pandemii podívala jinak i radnice města. Jejich cílem se stala pomoc podnikatelům, kteří v turismu pracují, ale také udržení samotné návštěvnosti v určité míře.
„Návštěvnost se nedá objednat a když se bavíme o regulaci turistů, buďme pokorní a vzpomínejme, co nás potkalo.“
Martin Lobík
„Město chceme do budoucna nasměřovat tak, aby se podnikatelé mohli dobře živit na tom, co mají připraveno pro turismus, ale aby ta úroveň nestoupla na takovou hodnotu, jako byla před covidem, protože mnoho věcí se nedalo dobře doladit. Také chceme, aby třeba i občan Českého Krumlova nebyl obtěžován množstvím turistů ve středu města, protože to nám někteří místní vyčítali,“ mluví o budoucích plánech radnice Carda.
Podle Martina Lobíka, předsedy Sdružení cestovního ruchu Český Krumlov, je ale nyní zbytečné se o snižování počtu turistů bavit, když město spíše trpí jejich nedostatkem. Navíc si myslím, že samotný strop bude těžko regulovatelný.
„Návštěvnost se nedá objednat, a když se bavíme o regulaci turistů, buďme pokorní a vzpomínejme, co nás potkalo, protože dnes jedeme teprve na 50 procent výkonu. Má to samozřejmě svůj strop. Ulice, komunikace, parkoviště ani ubytovací kapacity nejsou nafukovací. O tom samozřejmě můžeme mluvit. Ale ten strop se dá velice těžko určit, a pokud nechcete nějaké drastické opatření, jako jsou závory na vstupu do města, tak se to dá těžko regulovat,“ míní Lobík.
Místní musí vidět příjem, jinak se budou zlobit
Město mimo jiné čelí otázce, jaké návštěvníky chce přitáhnout a o jaké se chce starat. Z toho také musí plynout nabídka různých služeb, o kterých radnice, ale i zaměstnanci v turismu přemýšlí.
„Je to směr od kvantity ke kvalitě. Je několik nástrojů, jak přitáhnout určité skupiny lidí. Jakmile vymyslíte folkový festival, tak tam přijde daná skladba lidí, jakmile vymyslíte festival vážné hudby, je zase jiná a tak dále,“ vysvětluje Slavko.
Na jihočeské hrady a zámky dorazilo méně turistů. Největší propad hlásí Český Krumlov a Hluboká
Číst článek
Agentura CzechTourism provedla průzkum, podle kterého 60 procent rezidentů z turisty hojně navštěvovaných oblastí uvedlo, že turismus patří mezi důležité zdroje příjmů, které by jinak v místě chyběly. V samotném Krumlově a bezpochyby i v jiných místech se ale najdou lidé, kteří s tímto názorem zcela nesouhlasí.
„Samozřejmě i u nás existuje segment lidí, kteří se na radnici zlobili a říkali, že do města vůbec nechodí, protože je turisté obtěžují. Většinou jsou to ale lidé, kteří žijí spíše na sídlištích a do centra se moc nedostávají,“ říká Carda.
S místními občany, kteří v turismu nevidí žádné výhody, by podle Lobíka měla tento problém řešit radnice, a to tím způsobem, že lidé na vlastní oči uvidí, co jim taková návštěvnost přináší.
„Cestovní ruch by měl být dobře promazaná mašina, která generuje do rozpočtu města nemalý příjem a ten by měli poznat i občané z periferie, kteří do centra nepřijdou. Měli by vidět, že z turismu mají například opravený chodník, lavičku nebo dobře postříhanou zeleň. Oni ví, že jsou s turisty občas problémy, ať už je to třeba zvýšenou dopravou, ale radnice jim musí ukázat, že to do města generuje zisk, ze kterého těží i oni,“ dodává Lobík.
Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.
