Chtěla doma chovat slepice, ale nemá čas se o drůbež starat. S přáteli tak vybudovali komunitní kurník
Komunitní kurník vybudovala skupina lidí v Horoměřicích u Prahy. Slepice snášejí vejce společně ve velkém výběhu, členové komunitního kurníku se o ně společně starají a rovným dílem si dělí snůšku. S nápadem přišla třicátnice Tereza Vernerová, která chtěla na zahradě chovat slepice, aby měla pro rodinu čerstvá vejce, nemá ale čas se o drůbež starat. Komunitní kurník je řešení.
Sytě červený kurník stojí obehnaný plotem mezi poli a remízkem na kraji Horoměřic u Prahy. Celý výběh je přikrytý sítí proti dravcům, což se ukázalo jako nutnost. Nad hlavou sice v pravidelných intervalech nalétávají spíše přistávající letadla, dravců je tu ale také dost.
„Jednu slepici nám sebral hned zkraje,“ říká světlovlasá žena, která si na cestu ke kurníku vzala červené gumovky. Slepice jsou tu na volno, poctivě hrabou a trousí, a když zaprší, chovatelé se brodí bahnem.
„Začali jsme to vymýšlet už během covidu a postupně jsme dali dohromady deset rodin, které se o slepice starají. Nemáme tu vodu, tu musíme nosit. Rozpis úkolů visí na kůlně.“
V kůlně leží kýble s krmivem a Tereza Vernerová přináší slepicím na přilepšenou směs zbytků z domova a také přivedla dceru Fany. Dívenka otevírá zadní část kurníku a postupně vytahuje vajíčka.
„My máme až za týden, tohle je pro sousedy,“ říká druhačka a pokládá vajíčka do kůlny. „Je nás deset členů, takže celá snůška je jednou za deset dnů naše. Za měsíc máme něco kolem čtyřiceti padesáti vajec,“ vysvětluje Tereza Vernerová, kunsthistorička, která přednáší na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze.
„Slepice nesou pěkně, ale měli jsme dlouho období od října do prosince, kdy nenesly a to byla v komunitě krize. Když nenesou jedné rodině, tak se to dá vyřešit, ale když nenesou vůbec a vy se o ně pořád staráte a ono nic, tak komunita brblala.“
Slepice nejsou stroje
Komunita má zřejmě dobrý kořínek, těžké časy bez vajec přečkala a aspoň se podle Terezy zamyslela nad tím, že slepice nejsou stroje, aby nesly na počkání.
Věda pro děti: Byla dřív slepice, nebo vejce?
Číst článek
„Jsme zvyklí mít všechno hned a úplně jsme zapomněli, že se příroda řídí nějakým cyklem. Pořizujeme slepice z velkochovu, takže jim dlouho trvá, než se naučí žít normálně, v klidu se tu popelit a hrabat. Celkem je to tu dimenzované na čtyřicet slepic.“
Cena vejce v komunitním malochovu se pohybuje zhruba kolem šesti korun na kus, nepočítá se do toho ale práce a čas, kterou členové chovu věnují.
Rozjezd komunitního kurníku podpořilo zastupitelstvo Horoměřic včetně starosty Jana Herčíka, který je občanským povoláním veterinář. „To s tím ale nesouvisí. Je to skvělý nápad a celá práce šla na bedra komunity. Navíc zušlechtila nevyužité městské pozemky,“ říká.
Komunitní kurník v Horoměřicích není zdaleka jediný, ani první v Česku. Tuto myšlenku prakticky prosazuje řadu let spolek ZAzemí z Turnova, který inspiroval více než sto chovatelů.
