Věžák ze dřeva? Ve Švédsku to jde, před deseti lety přitom měli stejné normy jako v Česku, tvrdí architekt
V Česku se staví ze dřeva rodinné domy, ve Švédsku jsou to i výškové budovy. Druhou nejvyšší dřevostavbu světa navrhl ateliér White Arkitekter, ve kterém pracuje český architekt Filip Sudolský. „Ještě před deseti lety si byly české a švédské normy podobné. Teď je ve Švédsku potřeba akorát prokázat, že dřevostavba při požáru vydrží, myslím, 90 minut stát, aby bylo možné evakuovat lidi. Potřeba je například speciální nátěr,“ srovnává.
Na výškové budově ze dřeva je podle Sudolského nejtěžší přesvědčit ostatní, že to jde – a najít někoho, kdo to konstrukčně propočítá. Druhou největší budovou světa ze dřeva je kulturní dům Sara ve městě Skelleftea na severu Švédska.
Švédská architektura, stavebnictví a záliba v pravidlech, jak je vidí architekt Filip Sudolský. Poslechněte si celý rozhovor v Bourání
„Pak už to bylo jednoduché. Celá budova byla postavená v továrně a dovezená na stavbu. Jeřábem se celé pokoje vyzvedly na svoje místo a pak se sešroubovaly,“ popisuje architekt, který do studia White Arkitekter nastoupil hned po škole. Stejně jako ostatní zaměstnanci je zároveň akcionářem své firmy.
Švédské dřevostavby nevznikají z masivu, ale ze slepovaných dýh, jejichž struktura se navzájem kříží.
„Výhoda je, že tak můžete lépe kontrolovat vlastnosti materiálu. Trám z masivu se sice skenuje, abyste věděli, kde jsou různé vady a suky, jenže vybrat správný trám s konkrétními vlastnostmi je těžké,“ vysvětluje Sudolský.
Dva staré domy, 10 milionů korun a roky práce. ‚S rekonstrukcí nechvátat,‘ radí ocenění architekti
Číst článek
Dřevo na budovu ve městě Skelleftea pochází z lokálních lesů a budova vznikla v tamních továrnách. „Tím se minimalizovala doprava,“ vyzdvihuje ekologickou šetrnost.
Budova nese fotovoltaické panely a má i geotermální vrt, popisuje Sudolský. „Energie se střádá do baterií a také se rozesílá po městě, zásobuje mimo jiné zimní stadion.“
Ve dvacetipatrové budově se nachází hotel, v nižších patrech je kulturní centrum, divadlo, knihovna a koncertní sál. Dům je celý ze dřeva včetně konstrukčních prvků.
Sudolský měl na této budově navrhnout umělecký prvek, který by energetickou funkci dobu znázorňoval – přišel s dřevěným srdcem, které by pulzovalo tak, jak by dům zrovna spotřebovával energii. Z toho ale nakonec sešlo.
Přiznává také, že zatím se na dům nejel podívat. Ve stejném městě ovšem vzniká letiště pro elektrická letadla do dvaceti osob pro meziměstské cesty. „Ve Švédsku je hodně start-upů, které se zabývají elektrickými letadly,“ říká architekt.
Jak rychle odlesňovat
Stavby ze dřeva mají ve Švédsku tradici, proto tam z nich staví White Arkitekter i dnes – jsou to třeba čtyřpatrový kancelářský dům Magasin X či hotel House of Choice o dvanácti patrech.
Stejně tak je ale pro skandinávskou zemi tradiční třeba ocel, uznává Sudolský. Rozlehlou zemi ale pokrývají lesy, a tak je obnovitelný materiál po ruce.
Dům za cenu bytu v paneláku a do zimy. Architekt postavil dům pro své rodiče ze dřeva a hlíny
Číst článek
„Debaty o odlesňování jsou ve Švédsku téma, probírá se, jestli to neprobíhá moc rychle, jestli se udržuje nějaká míra a jak probíhá obnova lesa,“ upozorňuje architekt.
„Z pohledu architektury má dřevěný dům strašně malou uhlíkovou stopu. Ano, poukazuje se na nějaké problémy. Ale pokud je alternativou těžba železné rudy nebo vápence? Dřevěný prvek se dá navíc konstrukčně lehce vyměnit. A když stavba doslouží, může se rozložit a použít dřevo jinde na něco jiného. S betonem a ocelí to nejde,“ říká Sudolský.
„Pokud budeme k lesům přistupovat s respektem, tak je to obnovitelný zdroj a můžeme ho mít, kolik chceme,“ dodává.
Jak to mají Švédové s pravidly? Poslechněte si celý rozhovor, audio je výše v článku.
