Lidí, kteří dnes potřebují potravinové balíčky, je o poznání víc, říká šéf sociálních služeb Armády spásy

Armáda spásy pomáhá hlavně lidem bez domova, poskytuje i potravinovou a materiální pomoc. „Vždy to má časový odstup, než se ekonomická krize projeví na počtu lidí, kteří ztratí domov. Teď ještě na ulici nepřibývají tisíce lidí, ale obávám se, že na nižší střední třídu a ty chudší, kteří zvládají uhradit své závazky, to brzy dopadne. A přibude lidí, kteří nás budou potřebovat,“ očekává Jan František Krupa, ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezdomovec

Součástí krize často bývá, že stát i veřejnost omezí podporu charitativním organizacím | Zdroj: Profimedia

Už teď Armáda spásy eviduje zvýšený zájem o potravinovou a materiální pomoc. „Spolupracujeme s potravinovými bankami a lidí, kteří dnes potřebují potravinové balíčky, je o poznání víc. Jsou to titíž lidé, kteří naše služby využívali i před rokem, ale je jich víc,“ upozorňuje Krupa.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: Jan František Krupa, ředitel sociálních služeb Armády spásy. Moderuje Zbigniew Czendlik

Všímá si také, že lidé mají větší obavy o budoucnost. „Žili jsme roky s tím, že už velké konflikty třeba ani nebudou. A teď najednou víme, že se to tak jednoduše spustí. Lidé mají strach, je větší poptávka po psychosociální pomoci,“ říká.

Součástí krize často bývá, že stát i veřejnost omezí podporu charitativním organizacím.

„Každá ekonomická krize to přináší, to je fakt. Odpovědnost leží na politicích a na lidech, kteří rozhodují o rozpočtu. Je mi jasné, že vláda musí vybírat, co je priorita a do čeho peníze dát a nedat. Věřím v určitou osvícenost a rozumnost, protože pokud by se začaly zavírat azylové domy a omezovat tato služba, tak se problémy budou do budoucna jen násobit,“ varuje Krupa.

Někdy je to truc proti establishmentu

Armáda spásy v první řadě pomáhá lidem bez domova. „To je asi nejvíc vyloučená skupina lidí. Nemít domov, to není jenom o tom, že nemám střechu nad hlavou, ale že nemám žádné zázemí. Nemám žádnou důvěru, že budu zítra ještě na živu, že budu někde bydlet, budu mít kde spát,“ vysvětluje šéf sociálních služeb a dodává:

Stát rozdává, Češi šetří už i na jídle. Lidé ale dlouhodobě neumí pomoc využít, upozorňují reportérky

Číst článek

„Také je to velmi těžká skupina, není kdovíjak zajímavá pro sponzory a dárce.“

V Česku je bez domova zhruba 50 až 70 tisíc lidí. „Nejsou to jenom ti, co jsou na ulici, ale i lidé, kteří přespávají na ubytovnách a v azylových domech. A pak by to číslo mohlo být i mnohem vyšší,“ upozorňuje Krupa.

Mezi lidmi na ulici je podle něj mnoho mladých lidí. „Částečně je to trochu zklamaná, ztracená a opomenutá generace. Někteří mladí jsou děti z azylových domů nebo ubytoven. Jsou to i děti z dětských domovů, které se nedokázaly dostat do normálního života,“ popisuje.

„Ale jsou to i děti z finančně stabilních rodin, které ale postrádají zase něco jiného. Je to trochu natruc proti establishmentu, proti tomu rodiči a podnikateli doma. Možná z toho chtěli tito mladí lidé vyskočit, svadit na svobodnou kartu a postupně doklouzali do stavu, kdy se z ulice jen horko těžko dostávají.“

Šetřit se snaží už čtvrtina domácností. I tak roste počet lidí, kteří si musí na základní výdaje půjčovat

Číst článek

Podle Krupy je nejdůležitější pracovat s motivací lidí bez domova. „Že dostane najíst, napít a může přespat v teple, to je základ. Ale nejdůležitější je u těch lidí vzbuzovat motivaci, aby něco se svým životem dělali. Celá práce je postavená na odborné sociální pomoci a sociálních pracovnících, kteří mají dost času na každého klienta. Protože můžete pomoct komukoliv, ale on to musí alespoň trochu chtít,“ dodává Krupa.

Nocleženky a Ošetřenky

Veřejnost má několik možností, jak pomoci. Stěžejní jsou Nocleženky a Ošetřenky. Nocleženka je stokorunová poukázka na přespání v noclehárna.

„Ačkoliv je v Česku zdravotní péče všem lidem garantovaná a dostupná, tak reálně to vypadá jinak. Nechat člověka bez domova čekat v čekárně ne každý zdravotní personál chce, nechtějí to ani pacienti a lidé bez domova to dobře vědí, takže k lékařům nechodí,“ popisuje Krupa, proč vznikla Ošetřenka.

„V současnosti provozujeme dvě ordinace praktického lékaře v Ostravě a v Praze, podobnou ordinaci má v Olomouci Charita a Naděje v Praze. Snažíme se lidem zajistit i takové úkony, které běžná pojišťovna nehradí, jak je potvrzení od lékaře pro zaměstnání, pro ubytování, speciální vyšetření a tak.“

Zbigniew Czendlik, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme