Rapidní propad v síle i vytrvalosti dětí. Po sto letech se v Česku opět testovala fyzická zdatnost mládeže
Rychlost, síla, vytrvalost. V roce 1923 testovali tělocvikář a sokol Emanuel Roubal se synem Janem, lékařem, fyzické schopnosti tehdejší mládeže. Odborníci z Technické univerzity v Liberci se na jejich odkaz rozhodli přesně po sto letech navázat. „Vybrali jsme opravdu základní soubor pohybových testů, které nám zjistí základní pohybové schopnosti,“ popisuje během testů na plzeňském stadionu spolugarant studie Lukáš Rubín.
Co zde dnes sledujeme?
Naším záměrem je zopakovat historické měření z roku 1923, které bylo z evropského hlediska unikátní. V Evropě jsme byli asi druzí nebo třetí, kdo plošně testoval tělesnou zdatnost žactva a přesně po sto letech se snažíme změřit výsledky, jak to v jednotlivých testech vypadá u současné generace.
Moderní tělesná výchova by měla mít formu radosti z pohybu a předání motivace k němu i ve volném čase mimo tělocvik, míní Lukáš Rubín
Kdybychom se podívali, jak to s tělesnou zdatností mládeže vypadalo v roce 1923, co bychom z vašich tabulek vyčetli?
Mohli bychom se například podívat na somatické charakteristiky. Když vezmeme v potaz hodnoty tělesné výšky u osmnáctiletých dívek, v průměru dosahovaly výšky 158 centimetrů, stejně staří chlapci pak 170 centimetrů.
Tělesná hmotnost u daných dívek byla 56,3 kilogramu, u jejich spolužáků – vrstevníků – 62,5 kilogramu.
Zahálka, lenošení a chybějící sociální dovednosti. Část dospělých se obává vlivu chytrých zařízení na děti
Číst článek
Podíváme-li se na pohybové výkony – posluchači si to dobře mohou představit například u počtu shybů podhmatem – tak chlapci ve věku jedenácti let udělali tři shyby, zatímco v osmnácti letech už jich bylo deset, bereme-li ale v úvahu ty opravdu kvalitní shyby, tedy natažené končetiny a dostat se hlavou nebo bradou až nad žerď.
Nyní jsme v Plzni, testy jste už ale provedli i v Nymburce. Jak jste na tom, pokud jde o shyby, s tamními výsledky?
Jak se dalo předpokládat, v podstatě se z hlediska silových schopností žactva jedná o propad.
Nicméně ještě větší propad, který nás trápí a měl by nás trápit více i jako společnost, neboť souvisí se zdravím, jsou vytrvalostní schopnosti. Oproti roku 1923 už z prvotních výsledků vyplývá, že propad je opravdu poměrně rapidní.
„Oproti roku 1923 už z prvotních výsledků vyplývá, že propad je opravdu poměrně rapidní.“
Pokud přejdeme k aktuálním disciplínám – Roubalovi jich tehdy měli deset nebo jedenáct. Co jste museli oželet?
Dokonce měli čtrnáct pohybových disciplín. Oželeli jsme pohybové testy, které se v současnosti na školách už běžně nerealizují, například hody oštěpem nebo diskem. Také jsme oželeli vrh koulí, z hlediska silových schopností horních končetin jsme nechali hod míčkem.
Stejně tak už například neřešíme chůzi. Vybrali jsme opravdu základní soubor pohybových testů, které nám vyloženě zjistí základní pohybové schopnosti, jako je rychlost, síla a vytrvalost.
Horší fyzická kondice
Předpokládám, že z toho současná generace oproti té před sto lety nevyjde zrovna vítězně. Fyzická kondice dětí je horší. Co se s tím dá dělat?
To je otázka za milion. Zde přesně platí to, že nemůžeme ukázat na jednu skupinu rodičů nebo tělocvikářů. Jde opravdu o multisystémovou věc, kde záleží na mnohých faktorech. Daný problém je v celém světě.
Některé vyspělé státy se s tím potýkají poměrně dobře, to znamená, že se vláda, region, učitelé či rodiče snaží ze své pozice udělat to, co nejlépe mohou.
„jako tělocvikáři budeme potřebovat systémovou pomoc od rodičů, vlády i krajů“
Nicméně nejde o to, že bychom si teď zde na stadionu řekli, že to tu jako tělocvikáři zlepšíme. Je to něco, s čím budeme opravdu všichni potřebovat pomoc od rodičů, od vlády. Uvedu jednoduché příklady, začněme právě u rodičů.
Jde o to být příkladem u těch nejmenších dětí, mít zapálení pro sport, stejně jako by moderní tělesná výchova měla mít formu radosti z pohybu a předání motivace k němu i ve volném čase mimo tělocvik.
Podíváme-li se na úroveň některých krajů, jde o to nastavit podmínky prostředí tak, aby byly vhodné pro pohyb lidí, ať už třeba možnost jet do práce na kole nebo pěší zóny v historických centrech a podobně. Je to opravdu složitá tematika.
Co by v současnosti měla ideálně obnášet tělesná výchova? Jak je na tom česká mládež s obezitou? Kdy by měly být známé výsledky studie? A jak vypadají hodiny tělocviku ve Skandinávii? Poslechněte si celý rozhovor výše.
