Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že přístup veřejnosti k informacím o vlastnících firem je v rozporu se zákonem. Ustanovení unijní směrnice zrušil. Jde verdikt správným směrem? „Přístup k informacím by měl zůstat co nejširší pro nevládní organizace i novináře,“ míní ředitel české kanceláře Transparency International Ondřej Kopečný. „Jsem zastáncem vysoké ochrany osobních údajů, takže za mě jde správným směrem,“ oponuje advokát Petr Koblovský.

Tento článek je více než rok starý.

Pro a proti Praha 23:50 1. prosince 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Advokát Petr Koblovský poukazuje na konstatování soudu, že úprava byla nepřiměřená. „Nejsem proti tomu, aby třeba neziskové organizace nebo ti, co prokážou oprávněný zájem, přístup k takovým informacím měli. Nicméně myslím si, že obecně jde verdikt správným směrem,“ opakuje.

Ředitel české kanceláře Transparency International Ondřej Kopečný naopak zdůrazňuje, že užitečnost přístupu k informacím nespočívá jenom v boji s korupcí nebo praním špinavých peněz. Připomíná, že byla důležitá například při identifikaci střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO).

„V Transparency International jsme vlastně vyšli z informace ze slovenského rejstříku partnerů a veřejného sektoru a na základě toho se rozjelo prověřování a audity ze strany Evropské unie. Tady je vidět, že informace jsou při střetu zájmů velice důležité, ale nyní třeba i při vymáhání sankcí,“ poukazuje.

Veřejný přístup podle něj také pomáhá zkvalitňovat informace v evidenci. Širší přístup prý zlepšuje odhalení nesrovnalosti.

„Je samozřejmé, že v okamžiku, kdy chci prát peníze, nebudu tam dávat skutečného majitele. Ale už jenom informace, kdo je nastrčen dopředu, může pomocí různé investigativy odhalit, že je tam nějaký vzorec, že jsou tam třeba důchodkyně z Karlových Varů, které nemohou vlastnit hotel na kolonádě,“ naznačuje.

Zbytečné a disproporční 

Advokát souhlasí s tím, že je důležité znát skutečného majitele u firem, které vstupují do vztahu se státem. Je ale podle něj zbytečné, aby byl veřejný přístup k informacím o majitelích malých společností, například rodinných firem.

Expremiér Johnson: Názory unijních zemí nebyly před ruskou invazí jednotné. Francie si válku nepřipouštěla

Číst článek

„Je to zbytečné a disproporční z hlediska ochrany jejich práv na soukromí. Koncept korporátního práva je, že si vytvoříte strukturu, která je bez ručení jednotlivých subjektů a u akciové společnosti to umožňuje nevidět akcionářskou strukturu. Fungují tak všechny společnosti. Kdo dneska ví, kdo přesně je akcionář ČEZ. Také to nezjišťujeme,“ načrtává.

Kopečný v této souvislosti připomíná, že u malých rodinných společností jsou informace o majitelích známé už třeba z obchodního rejstříku. Častokrát lze ze sbírky listin podle něj zjistit i akcionáře.

„Takže z našeho pohledu nějakým způsobem rozumíme rozsudku, ale je to pro nás do určité míry překvapující, protože řada z těchto informací už je někde veřejně přístupná,“ konstatuje.

„Evidence je v podstatě doplňuje o další vrstvu, která je důležitá v případě mezinárodních nebo nadnárodních struktur nebo velkých společností. Souhlasím, že je důležité znát skutečného majitele u firem, které vstupují do vztahu se státem, ale to nepomáhá právě při identifikaci praní špinavých peněz,“ dodává.

Zkomplikuje situaci

Verdikt soudního dvora podle něj nezkomplikuje situaci jenom investigativním novinářům, ale například i finančnímu analytickému úřadu.

„Který dnes, když vyšetřuje přeshraniční podvody nebo praní špinavých peněz, může jít a nahlédnout do rejstříku v zahraničí a nemusí jít složitým procesem žádat si o přístup, o spolupráci,“ popisuje.

Unijní soud zamítl žalobu Agrofertu kvůli Babišově střetu. Koncern si stěžoval na ‚utajené’ dokumenty

Číst článek

„Zkracuje to čas nutný pro vyšetřování, což je právě hlavní výhoda evidence skutečných majitelů, že nemusím rozkrývat celou složitou strukturu, ale zjistím hned skutečného majitele,“ dodává.

Podle advokáta je potřeba vážit právo na ochranu soukromí a právo na informace veřejnosti. Každý vyšetřovatel nebo policista, pokud bude potřebovat informace, podle něj vždycky prokáže oprávněný zájem.

„A dovedu si představit, že mezinárodní smlouvy o spolupráci mohou být nastaveny tak, že český policista uvidí do zahraničního rejstříků osob ultimátních vlastníků bez jakéhokoliv problému. Tam jde o to, aby tyto informace nebyly veřejné a veřejně dostupné bez toho, abychom identifikovali osobu, která po těch jednotlivých lidech jde,“ říká advokát Petr Koblovský.

Poslechněte si celou debatu v audiu výše. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít