Závislost ‚neurvete‘ silou a vůlí, ale dlouhodobou motivací, říká adiktolog
„Když se lidé noří do studené vody, trénují na triatlon a dělají jiné heroické výkony, tak to jim způsobuje uvolnění těch látek, které způsobují i návykové látky,“ upozorňuje adiktolog a kouč Adam Kulhánek. Čím dříve člověk začne s kouřením, tím těžší pro něj pravděpodobně bude přestat a tím větší budou i dopady na zdraví. Závislost na tabáku ale nevytváří jen nikotin. Kouření má mnoho rozměrů, odvykajícím kuřákům chybí i jeho sociální rozměr.
„Když kuřáci přestávají, tak jim často nejvíce chybí sociální koheze. Takzvaná kuřpauza,“ říká Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Lidé si neničí zdraví kouřením jen kvůli nikotinu. Co všechno tabák dává a bere? Jak se dostal do Evropy? Proč je těžké nekouřit ve společnosti dalších lidí a proč někteří místo cigarety žmoulají propisku? Uslyšíte v Balancu
Zapálit si cigaretu je pro kuřáky rituálem, ke kterému patří i setkávání. Při odvykání je proto důležité tento zvyk nahradit něčím jiným.
„Kuřák, který denně vytáhne 20 až 40 cigaret, krabičku až dvě, což není nic výjimečného, při odvykání přijde o spoustu situací. Ty si musí přerámovat, aby nebyl ochuzen a nebylo to pro něj nepříjemné,“ popisuje adiktolog. Kouření má totiž socializační charakter, ať už v práci, nebo v kolektivech teenagerů.
Adiktolog zdůrazňuje, že vznik závislosti není dán socioekonomickou třídou, ale obvykle se sejde více důvodů a faktorů.
Závislost není dědičná nemoc, ale reakce na trauma. Závislé netrestejme, nabádá psychoterapeut
Číst článek
„Někdo třeba neměl rodičovskou lásku, někdo byl nedoceněný, někdo dlouhodobě trpěl bolestí, někoho opustila manželka, jinému zemřelo dítě. Je jedno, jestli jste docent, nebo kopáč,“ shrnuje Kulhánek.
Touha po jiných zážitcích
Zažívat přesahy v prožitcích je pro naši společnost kulturně zakořeněné, vysvětluje adiktolog: „Stačí se podívat na to, jak se malé děti chtějí točit na kolotočích, chtějí se vyhazovat do vzduchu. To jim způsobuje jakousi změnu vnímání nebo vědomí. A pak to chtějí opakovat znova a znova. Čili tyto vzorce jsou pro nás velmi přirozené.“
„Když se lidé noří do studené vody, trénují na triatlon a dělají jiné heroické výkony, tak to jim způsobuje uvolnění těch látek, které způsobují i návykové látky,“ srovnává adiktolog.
Existují i pacienti, kteří sice kouří pravidelně, ale nevyvinula se u nich fyzická závislost na nikotinu. „Důvodem je, že mají méně citlivé receptory v mozku. To jsou speciální vazební místa, na které se navazuje nikotin. To jsou pak ty zázračné příběhy o dědečkovi, který kouřil tolik a tolik krabiček, ale přestal ze dne na den.“
Mladých uživatelů drog ubývá, ztráta kontroly po intoxikaci už není cool, upozorňuje expert Mravčík
Číst článek
Přesto je nejlepší přestat kouřit ze dne na den – ale ne bez pomoci. Důležité je zjistit, v jakých situacích člověk kouří a soustředit se na ně. A pomoc si s nikotinovými žvýkačkami a náplastmi.
„Nejde to urvat vůli. Neradi to slyšíme. Závislost není o vůli, ale o motivaci, o změně chování. A to je dlouhodobý proces,“ zdůrazňuje Kulhánek a připomíná, že jde o sociální i biologický rozměr kouření:
„V akutním stresu si lidé zapálí a vyplaví se dopamin, lidově řečeno hormon štěstí. Kouření ale dlouhodobě stres zvyšuje. Další věcí je jakési lehké přidušení, protože červené krvinky pak nemohou v těle přenášet tolik kyslíku do tkání. A za třetí se změní dýchací vzorec, člověk při kouření popotahuje, je to celé pomalejší a pravidelnější. A také člověk věnuje pozornost něčemu jinému.“
Nikotin je navíc velmi silný stimulant, který rozbuší srdce a vyplaví stresové hormony, takže se kuřák cítí „nakopnutý“. To má vliv na větší soustředění. „U určitých profesí to může způsobovat lepší kognitivní výkon.“
Konec volného prodeje nikotinových sáčků? Děti si je nekoupí a sníží se množství návykové látky
Číst článek
Méně škodí než cigarety
Záleží také, v jakém věku se u kuřáka rozvinula závislost. „Lidský mozek se stále vyvíjí a zhruba do dvaceti let je mnohem náchylnější na rozvoj závislostí,“ upozorňuje adiktolog Kulhánek.
Těžký kuřák může z cigaret přejít na jiné formy konzumace nikotinu. „Formy, které spalují, jsou zpravidla nejškodlivější. Cigareta nehoří, spíš se nedokonale spaluje a produkuje asi 70 karcinogenů. Méně rizikové jsou produkty, které nespalují, ale zahřívají.“
„I přesto ale elektronická cigareta nebo zahřívaný tabák produkují látky, které jsou velmi toxické, byť v menších množství než cigarety. Záleží tedy, jestli elektronickou cigaretu vyzkouší dítě, nebo jestli na ni přejde chronický kuřák,“ uzavírá Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
