Zenový byt se saunou, zahradou a širokým oknem. Architekti ze studia Tvary ho vytvořili v paneláku
Byt v nejvyšším patře paneláku v Ostravě-Mariánských Horách má velkou saunu a jednu prosklenou stěnu, za níž je zimní zahrada. Obývací pokoj se může proměnit také na ložnici, zasedací místnost nebo prostor pro party a hned vedle se nachází pracovna, v níž sídlí ateliér Tvary. Pracují tu architekti a partneři Lucie Šponarová a Ondřej Slowik.
Šponarová a Slowik hledali byt, který by si mohli upravit podle sebe. „Cena panelového bytu je zhruba poloviční než v novostavbě. I tohle byl ten případ,“ říká Šponarová. Nakonec je zaujal ostravský 3+1.
Ostravský zen. S Lucií Šponarovou a Ondřejem Slowikem o jejich bytě a jiných projektech
Panelové byty ale mají mnoho výhod, upozorňuje Slowik. „Beton má skvělé tepelně-akumulační vlastnosti, takže interiéry mají dobrou tepelnou stabilitu,“ říká.
„Zároveň je ten materiál neuvěřitelně odolný a nestárne jako jiné materiály. Konstrukce panelových domů jsou zároveň velice tuhé. Netrpí žádnými stavebními vadami, jsou dobře zásobované energiemi... Paneláky jsou proto skvělá platforma pro interiéry, jako je ten náš,“ vyzdvihuje Slowik.
Problém může být bourání. To ale nebyl případ bytu architektů. „Jsme soudruhům vděční, že náš byt odflákli,“ usmívá se Šponarová. Jejich byt byl v původním stavu jako ze 70. let, ale vnitřní dispozice byly zděné.
Rozšířit balkony, zvětšit pokoje i výhled do zahrady. V Hostivaři vylepšili panelák a místní to nestálo moc
Číst článek
„Všechny nenosné příčky tady byly z dutinových cihel, což neodpovídá ani projektu panelových domů obecně, ani provedení našeho domu v nižších patrech. Ale v našem patře asi docházel materiál a příčky se vyzdily. To pro nás byl ohromný bonus, protože jsme je mohli snadno vybourat,“ doplňuje Slowik s tím, že neodborné práce se Šponarovou prováděli při rekonstrukci sami.
Podobné překvapení jako s příčkami na architekty čekalo pod velkým oknem. „V části panelu byly zazděné pytle s cementem. Sousedi nám říkali, že náš dům je postavený ze zbytků. Asi co zbylo z předchozí výstavby, se použilo tady,“ říká Slowik.
Beton a dřevěné desky
Dipozice bytu navrhla Šponarová a jasno o nich bylo hned, ale konkrétní vzhled bytu se ladil dlouho. Zároveň oba architekti chtěli, aby se cena rekonstrukce vešla do 1,5 milionu. To se jim povedlo.
„V první fázi jsme sami sundávali omítky, byly tady opravdu poctivé ve vrstvě kolem 5 centimetrů. To jsme sami mlátili a brousili, abychom se dostali na betonový panel,“ popisuje Šponarová.
Dalším materiálem v bytě jsou dřevěné desky, ze kterých je vytvořené pódium, na kterém se spí a odpočívá. Z desek je i vestavěný nábytek a kuchyň.
„Je to dřevěná biodeska, slepená z menších smrkových lamel. Byli jsme uprostřed kůrovcové kalamity, takže v tom hrála roli cena. Ale oproti dřevotřískovým deskám má biodeska tu výhodu, že má vyšší nosnost. A také je odolnější vůči vlhkosti,“ vysvětluje Slowik.
Celé to působí japonským stylem, architekti sami přiznávají, že je dálný východ inspiroval, tím, jak Japonci umí pracovat s prostorem a i s minimalismem vykouzlit pocit útulna.
Zahrada a sauna
Dominantou bytu je prosklená stěna, tam kde měl původní byt stěnu klasickou s balkonovými dveřmi. Balkón se po rekonstrukci změnil na zahradu. Dostat do bytu tak velké okno ale bylo náročné, připouští Slowik.
Architekti: Byty v paneláku nejsou podřadné, mívají prostorové kvality a dají se otevřít od okna k oknu
Číst článek
„Balkóny v panelácích mají limitovanou nosnost. Takže ten náš jen působí, že je tam hlína. Ve skutečnosti jsou to ale květináče, mezi nimi je polystyren a celé je to přesypané mulčovací kůrou,“ dodává s tím, že na balkóně využívají automatické zavlažování. To ho těší, stejně jako další prvky chytré domácnosti, které byt má.
V panelovém bytě také není zvykem mít saunu. Koupelna je rozdělená na takzvaně mokrou část, tedy záchod a vanu, a z druhé strany je finská sauna.
„Nebyl problém se domluvit s dodavatelem ČEZ, aby sem dostal třífázové napětí. A pak už to bylo jenom o instalaci kamen. Nevidím to jako problém, není to nic, co by nešlo realizovat i v dalších bytech,“ uzavírá Slowik.
Kromě toho, že Slowik a Šponarová pracují i na dalších projektech, spolupracují také s kolegou Tomášem Madrem z Brna a s Ondřejovým bratrem Jiřím Slowikem vytvořili také platformu reawote.com. Je to knihovna reálných materiálů, které architekti mohou použít ve vizualizacích.
Poslechněte si celý pořad Bourání, audio je nahoře v článku.
