Psycholožka radí dětem: Cítit smutek, když si rodič najde nového partnera, je normální. Mluvte o tom
Každý čtvrtý kluk nebo holka vyrůstá s náhradním rodičem, protože se původní rodina rozpadla. „Dospělí si hodně přejí, aby děti vycházely s jejich novým partnerem. Příchod nového partnera ale málokdy bývá idylický, nebývá to pohodový, skvělý vztah od začátku,“ upozorňuje psycholožka Barbora Downes v Klubu Rádia Junior. „Je v pořádku, pokud se kluci a holky necítí nijak skvěle.“
Problém je podle psycholožky Downes často už jen v tom, že rodiče si až příliš přejí, aby jejich děti vycházely s novým partnerem: „Pokud cítíme tlak na to, abychom měli někoho rádi, tak to v nás často vyvolává spíš opak. Nikdo nás nemůže přinutit a přimět, abychom měli někoho rádi.“
Je normální necítit se skvěle, když si rodič najde nového partnera. Svěřte se s tím
„Druhá věc ale je, že je potřeba se k druhým chovat s respektem a úctou. Mám právo nechovat k novému partnerovi city, ale jiná věc je, že se umím ovládat a dávám mu najevo respekt,“ radí psycholožka.
Najít si vztah k novému členovi rodiny může být podle Downes složité a bolestivé i proto, že děti ještě pořád mrzí, že se rozpadla původní rodina.
„Kluci a holky často cítí bolest z rozchodu rodičů. I když to bylo třeba v době, kdy byly hádky doma vystupňované, tak to ale kluky a holky může ještě mrzet. A příchod nového člověka znamená konec naděje, že by se rodiče ještě někdy dali dohromady. To bývá těžké, protože smutek a bolest můžeme cítit nanovo,“ vysvětluje Downes.
„Třeba mají pocit, že kdyby se s tou novou paní smáli, že to bude maminku mrzet. Všechny tyto pocity jsou úplně přirozené.“
Je také normální a časté, že pokud je nový partner našeho rodiče sympatický, mají děti pocit, že tím zrazují druhého rodiče. „Třeba mají pocit, že kdyby se s tou novou paní smáli, že to bude maminku mrzet. Všechny tyto pocity jsou úplně přirozené.“
„Pak jsou kluci a holky úplně rozpolcení,“ chápe psycholožka. „Chtějí vyhovět rodiči, který má nového partnera, zároveň nechtějí zradit druhého rodiče. Je to velký vnitřní boj.“
Psycholožka radí dětem jak na šikanu: Nestyďte se, dejte vědět dospělým. Nebude to hned, ale vyřeší to
Číst článek
Ujasnit si pocity je složité i pro dospělé, natož pro děti. Pomohlo by promluvit si s někým, doporučuje psycholožka:
„Ale s kým? To je další problém. Kluci a holky můžou cítit, že ať o tom budou mluvit s kýmkoliv, vždy to někoho raní. Rodič nebude chtít slyšet, že je pro nás obtížné přijmout nového partnera. A druhý rodič může mýt škodolibou radost, pokud je třeba ještě sám, když uslyší, že nového člověka nemáme rádi.“
Dalším otřesem může být, když s novým partnerem přibude do rodiny i jiné dítě.
„Jsme zvyklí na svoje místo v rodině, jsme třeba nejmladší, nebo nejstarší, z toho plyne nějaké postavení a něco, co se od nás čeká. A nový sourozenec s tímto postavením může hodně zamíchat – z nejstaršího se stanu druhým sourozencem, nebo z nejmladšího se stanu starším sourozencem někoho dalšího,“ upozorňuje psycholožka.
„To může dost otřást naším pocitem bezpečí a pocitem, že svět je nějak předvídatelný a že máme své místo v rodině a ve světě.“
Promluvte si
Proto je lepší se svěřit někomu, kdo stojí mimo tuto situaci, zároveň to ale rodičům neřekne. Podobnou zkušenost ale má mnoho dětí, třeba mezi spolužáky bude někdo, kdo se do problému dokáže vcítit.
Mluvit s rodičem může být složitější než s vrstevníkem, uznává psycholožka, ale doporučuje to taky.
Psycholožka radí dětem: Co když mi rodiče nechtějí povolit kroužek? Přesvědčí je zápal a zájem
Číst článek
„Třeba se rodiči uleví, když od nás uslyší, že nechceme dělat naschvály, ale že nám nový partner úplně nesedí, že se ho třeba i bojíme. Je dobré popsat konkrétní situaci a třeba přidat i něco pozitivního, třeba že tuhle to bylo docela fajn na výletě nebo že je s ním legrace,“ radí Downes.
Nepříjemné třeba může být, když se nový partner snaží zasahovat do výchovy. „Vztah je nejdřív potřeba vybudovat na tom, že spolu máme nějaké zážitky, a až potom můžeme vychovávat,“ chápe psycholožka. „Tohle ale nový partner třeba neví.“
Příchod nového člověka do rodiny může narušit dosavadní řád. „Někdy pomáhá připomenout rodiči, že bychom s ním chtěli trávit čas sami. Rodiče někdy v prvotním nadšení, že budou moci založit novou rodinu, si to ani neuvědomí,“ uznává Downes a dodává:
„Ono to taky zní docela jinak, když řekneme, že chceme být s rodičem zažít něco společně sami, než když řekneme, že nám nový partner vadí.“
Poslechněte si celý rozhovor.
