Britka žalovala zaměstnavatele za užití vulgarismů. Soud rozhodl, že v určitém kontextu urážlivé nejsou

Soud v britském Readingu dospěl k závěru, že vulgární výrazy jsou svým častým užíváním natolik opotřebované, že je v určitých situacích nelze pokládat za urážku. Reagoval tím na žalobu, kterou podala žena na svého zaměstnavatele právě kvůli použití hrubého výrazu. Podle amerického psychologa Timothyho Jaye sice lidé oproti minulosti více nenadávají, vulgarismům jsou ale vystaveni ve větší míře.

Tento článek je více než rok starý.

Reading Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vulgarismům jsme oproti minulosti vystaveni ve větší míře, jazyk se ale vyvíjí (ilustrační foto)

Vulgarismům jsme oproti minulosti vystaveni ve větší míře, jazyk se ale vyvíjí (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Rozhodnutí britského soudu vychází z pracovněprávní kauzy ve městě Reading. Žena žalovala bývalého zaměstnavatele kvůli výpovědi a údajné urážce. Když odchod z práce v podniku řešila, padl na její adresu vulgární obrat ve smyslu „to je mi fuk“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Heleny Berkové

Podle žalobkyně se jednalo o urážku, podle soudce to bylo nepodstatné, neboť v daném kontextu výraz ztratil svůj urážlivý význam. Šlo jen o emoce v důsledku napětí. Britský deník The Guardian se tématem zabýval podrobněji a analyzoval otázku, zdali jsou hrubé výrazy stále tabu.

List nabízí zajímavé souvislosti, stále však v rámci výrazů, které nejsou míněny jako urážky, ale mají spíše úlevný charakter. Soudce z Readingu i jazykovědci navíc zdůrazňují, že záleží na okolnostech. Každý by měl vědět, kde, před kým a jak si může zanadávat, což společnost nepohoršuje.

The Guardian píše, že v době středověku nebyly vulgární výrazy, včetně příjmení nebo názvů ulic, nic zvláštního. Za tabu začínají být označovány od 14. století. Souvisí to s nástupem protestantismu. Nejdříve se společnost pohoršovala nad znesvěcujícími výrazy, například „propáníčka“ nebo „božíčku“, a poté těmi, které souvisejí s lidskou tělesností.

Nenávist na internetu

Podle amerického psychologa Timothyho Jaye, který se problematikou dlouhodobě zabývá, v dnešní době ale více než v minulosti nenadáváme. Pouze jsme vulgarismům vystaveni ve větší míře, jazyk se navíc také vyvíjí.

Neexistuje pro to omluva, zastali se slovenští politici Čaputové. Dav na ni vulgárně pokřikoval

Číst článek

Například podle zprávy britského regulátora médií Ofcom z roku 2020 úřad dostal o polovinu méně stížností na sprostá slova v médiích než před pěti lety.

Rok nato se vulgarit týkalo jen jedno procento stížností. Podle Ofcomu se jedná o jasný trend – hrubá slova, která nejsou míněna jako urážka, přestávají lidi pohoršovat.

Britka Emma Byrneová, která se zabývá umělou inteligencí, se pozastavuje nad tím, co staré, známé a nadužívané vulgarismy, které už tolik nepohoršují, nahradí. Upozorňuje na výrazy používané na internetu ve smyslu urážek.

Lidé, kteří takto šíří nenávist a chtějí ublížit, danými slovy obcházejí internetové filtry a zákony proti šíření nenávisti. Byrneová zdůrazňuje, že právě to by nás mělo pohoršovat a musí být tabu.

Helena Berková, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme