Víc než čtvrtinu českých domácností extrémně zatěžují výdaje na bydlení, zjistili sociologové

Drahé energie, vysoká inflace, v Česku rostou náklady prakticky na vše. Český rozhlas se proto spojil se sociology ze společnosti PAQ Research, která stojí například za výzkumem Život během pandemie, aby zmapoval dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají české domácnosti. Každou středu po 11. hodině rozebere moderátor Jan Pokorný výsledky výzkumu se zakladatelem Danielem Prokopem.

Tento článek je více než rok starý.

Život k nezaplacení Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Prokop

Daniel Prokop | Foto: Elena Horálková | Zdroj: Český rozhlas

Jaká nejzásadnější zjištění zatím výsledky vašeho výzkumu ukazují?
Mapujeme, kolik domácnosti dávají na bydlení, a to vzrostlo od listopadu u průměrné domácnosti asi o patnáct set korun. U někoho je to v pohodě, protože mu třeba rostly příjmy anebo má relativně velkou rezervu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného se sociologem Danielem Prokopem o projektu Česko 2022: Život k nezaplacení

Ale ono to docela hodně rostlo i mezi ohroženými skupinami, jako jsou samostatně žijící důchodci, samoživitelky či nízkopříjmoví lidé v nájmu. U nich bydlení často tvoří víc než čtyřicte procent jejich příjmů. Takto zatížená je skoro polovina těchto ohrožených skupin.

Naopak střední třída to zatím většinově zvládá díky tomu, že třeba vydělala na daňových změnách předtím, má úspory a má tedy v příjmech hodně velkou mezeru na to, aby si mohla dovolit zvýšení energií, nájmů a tak podobně.

Zejména v kontextu toho, co se děje třeba na Ukrajině, to tedy není tragédie, která by urgentně položila většinu společnosti, ale jsou skupiny, které se už propadají do chudoby a stát by na to měl reagovat – pomáhat jim.

Vysoké náklady na bydlení

Centrální banka v minulém týdnu zvedla úrokové sazby. Teď je aktuální informace, že guvernérem bude Aleš Michl. Je něco, jak může on nebo vedení ČNB mírnit dopady této krizové situace?
Nejsem ekonom, že bych se vyznal ve vlivu úrokových sazeb, ale většina ekonomů se shoduje, že zvyšování úrokových sazeb má účinek na zmírnění inflace. Vidíme, že v Turecku, kde to nedělali, se inflace vyšplhala na šedesát procent. Nikdy nevidíte, jak by to vypadalo, kdybyste to nedělal. Ale v Turecku je trošku vidět, jak hrozné by to mohlo být.

Opatření mají podle ekonomů dopady se zpožděním, takže nemůžeme hodnotit, jaký vliv budou mít třeba za měsíc. Podle mě by to chtělo trochu nějakou kontinuitu v tom, co národní banka dělá. Je důležité inflaci udržet v nějakých mezích a udělat kroky, aby netrvala extrémně dlouho.

Vraťme se zpátky k bydlení. Existuje přece příspěvek na bydlení, ale místo toho, aby si ho vybral ten, kdo na něj má nárok, ucházejí se o něj toliko čtyři procenta populace…
Náš výzkum ukazuje, že počet lidí, kteří jsou hodně zatížení náklady na bydlení, vzrostl z patnácti na dvacet procent za půl roku. To jsou lidé, kteří dávají na bydlení více než čtyřicet procent. Velká většina z nich by měla nárok na příspěvek na bydlení, ale čerpají ho čtyři procenta domácností. Přitom by ho mělo čerpat dvojnásobek lidí.

A teď proč je tam tak velká mezera…

Příliš složité papírování

Je to administrativně velmi náročné, ne?
Zkoušel jsem to. Pomáhal jsem to vyplňovat sousedům důchodcům a bylo to i pro mě docela těžké. Když nevíte, co tam vyplňovat, tak to trvá docela dlouho. Žádosti jsou třeba tři místo jedné, je tam spousta příloh, nevíte, co tam máte přikládat a podobně. Takže jsem tam asi udělal chybu.

Už tři měsíce nedostali odpověď od Úřadu práce. To je taky problém, že Úřady práce jsou zahlcené… Je to rozhodně výrazně těžší než vyplnit daňové přiznání OSVČ.

Život k nezaplacení

Průzkum provedla společnost PAQ Research. Český rozhlas s ní startuje nový projekt, zajímá se v něm o to, jak lidé v současné době vycházejí s penězi.

Čili ano, je to zbytečně složité na to, kolik stát reálně potřebuje informací. Odrazujeme tím lidi. Zároveň důchodci nemají informace a je pro ně těžké si vyjednat nejrůznější přílohy o tom, kolik platí v domě a podobně.

Teď se řeší třeba to, že když lidé dneska musí u příspěvku na bydlení dokládat jednou za kvartál příjmy a výdaje, že spousta lidí na to třeba jednou zapomene a vypadne z toho. Proto navrhujeme: dokládejme to jednou za rok.

Málokomu budou náklady na bydlení klesat, a i když stát neúčelně vynaloží jeden milion korun, tak to nevadí, když to řeknu metaforicky. Stát hrozně škudlí v těchto opatření a příspěvek na bydlení tak limitujeme a svážeme administrativou, že ho čerpají čtyři procenta domácností místo deseti procent.

A potom krizi řešíme tím, že to zasypeme pěti tisíci v podstatě pro každou rodinu, nebo pro pětasedmdesát procent rodin s dětmi, z nichž to většina nepotřebuje. Takže to je systémová chyba v tom, jak stát v krizi pomáhá.

Pomáhat ohroženým

Rodí se návrh zákona a tam jsou různé sporné momenty. Nakonec se dotkne asi 75 procent domácností. Takže to, co vláda říkala, že je proti nějakým plošným dávkám, tímto de facto trochu popírá…
To mě pobavilo. Když to ještě vázali na čistý příjem, tak by se to týkalo asi osmdesáti pěti procent domácností, a zároveň říkali, že to je velmi adresné opatření. To jsem se u večerního zpravodajství rozesmál.

Výdaje na bydlení extrémně zatěžují už 22 procent domácností, ukazuje exkluzivní projekt

Číst článek

Každopádně část rodin to potřebuje, ale naše data ukazují, že u rodin s dětmi, které jsou z horní příjmové poloviny, náklady na bydlení před půl rokem tvořily sedmnáct procent rozpočtu, teď tvoří devatenáct procent rozpočtu, a většina z nich až na výjimky to dokáže v pohodě unést.

Je nutné si uvědomit, že díky daňovým změnám, které udělal Andrej Babiš v kooperaci s ODS, rodiny s lepšími příjmy hodně vydělaly. Když pracují oba rodiče, tak tím vydělají klidně pět tisíc měsíčně. Takže inflace jim neubrala zdaleka tolik, kolik dostali navíc v daňových změnách před rokem.

Podle mě by bylo lepší pomáhat třeba i více a pomáhat těm ohroženým částem společnosti, což nejsou rodiny nadprůměrně příjmové s dětmi, jsou to chudší rodiny s dětmi a jsou to třeba i samostatně žijící důchodci nebo samoživitelky s dítětem nad 18 let, které z toho podle těch původních záměrů byly vyřazeny.

Patříte k těm, kteří soudí – i na základě dat, která zkoumáte –, že toto opatření má v sobě proinflační potenciál.
Myslím, že má. Lidé to najdou na serveru iROZHLAS.cz, kde jsou ta data podrobně – unikátnost tohoto našeho výzkumu je v tom, že se na výsledky můžete kouknout sami a podívat se, jak se třeba mění chování a dopady na samoživitelky nebo v různých regionech a podobně.

Je z toho vidět, že část domácností se orientuje na redukci spotřeby a středně příjmové domácnosti se snaží ušetřit na zbytečnějších věcech. A to je pro redukci inflace potřeba. A když budeme dávat moc peněz i domácnostem, které to nepotřebují, tak hrozí to, že inflaci prodloužíme pro lidi, které výrazně ohrožuje. Takže já bych byl opatrnější.

Vláda by mohla od července zvýšit životní minimum o pět procent, řekl Jurečka. Chce tak bojovat s inflací

Číst článek

Liší se to od covidu. Covid byl šok. Tam byl v našich datech, která měříme od roku 2020, nárůst chudoby ještě větší než dnes, ale byla to věc na tři měsíce. Tam se třeba podle mě vyplatilo dát všem pět tisíc.

Tady má smysl říct: Podívejte se, inflace bude s námi minimálně do konce roku a musíme udělat systémová opatření, která míří třeba na dvacet až dvacet pět procent nejohroženějších domácností a pomáhat jim, posílat to každý měsíc. Ony to dají za bydlení a nenakopne to inflaci v dalších oblastech.

Možná postačí čestné prohlášení

Asi ale nebude jednoduché doložit, kdo bude mít na příspěvek nárok, myslím si. Zatím jsme ale neviděli ještě hotovou materii.
Ano. Je to taková kombinace: Buďto to dáte všem, kdo si o to zažádá, nebo to musíte dát lidem, o kterých máte nějaké informace, že na to mají nárok.

Takže kdyby se vláda rozhodla, že to dá třeba samostatně žijícím důchodcům, kteří mají často vdovské důchody, nebo že to dá lidem, kteří čerpají přídavek na děti, nebo podle nějaké takové definice, tak jim může poslat rovnou pět tisíc na účet bez toho, aby se jich ptala.

Ale když uděláte nějaký kompromis mezi tím, lidé budou muset dokládat příjmy, což je obrovsky složité. Žádný úřad v Česku o nich nemá všechna data – jeden má data o dávkách, druhý o příjmech, zaměstnání, třetí o důchodech –, takže pochybuji, že to stát je schopen dát dohromady. Nakonec to může skončit nějakým čestným prohlášením, že máte příjem do milionu.

Ale i tak. Jak to doložíte? No dobře, čestným prohlášením, budiž. Ale kdyby nebylo čestné prohlášení, jak doložíte, že máte příjem do milionu?
Musel byste si nechat udělat výpisy z Úřadu práce o dávkách, z daňového přiznání, výpisy od sociálky o důchodech… To v podstatě dělají ti lidé, kteří žádají o příspěvek na bydlení. Takže když děláme takovou dávku, jejímž cílem je jednoduchost, tak místo abychom ji udělali jednoduchou, tak ji uděláme super složitou a necílenou.

Vláda rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. Přidání pomůže lidem kompenzovat růst cen

Číst článek

To bych nedoporučoval. Radši bych to poslal lidem, o kterých už stát ví, že mají problémy, a dokáže je najít v evidencích. Jinak se bojím, že to může skončit čestným prohlášením, ale nechci podceňovat stát, možná to nějak vymyslí.

Potom je ale absurdní, že šetříme desítky milionů korun na příspěvku na bydlení. Vede se obrovský boj, jestli se to musí dokládat jednou za kvartál, nebo jednou za půl roku, nebo rok, protože bychom mohli náhodou prodělat na tom, že příspěvek někdo čerpá o čtvrt roku déle.

V kontextu toho, že se potom dá osm miliard na věc, která je necílená, možná bude muset být doložená čestným prohlášením, jsou to úplně drobné výdaje. Šetříme na nepravých místech a bojím se, aby politici nepodlehli tomu, že tím ten problém vyřešili, protože je tam spousta opatření, která musí dělat, a musí je dělat hned. Pět tisíc na dítě vyřeší lidem situaci jen na chvíli. 

Chudoba narůstá na severozápadě

Které skupiny ze kterých regionů dosavadní chudoba či pád pod hranici chudoby nejvíce postihl podle vašich dat?
Náš panel domácností, který máme od začátku epidemie, čítá nyní asi sedmnáct set domácností, takže v regionech, které definujeme, je vždy třeba sto padesát lidí. Vidíme, že chudoba je vysoká a narostla v regionech, kterým říkáme severozápad, Karlovarský a Ústecký kraj, tam je obecně nejvyšší chudoba, ale dokonce ještě narostla.

Chování Čechů už poslední vlny nezměnily. Pětina neočkovaných stejně do restaurací chodila, říká sociolog

Číst článek

Dále jsme udělali metriku, která podle mě vypovídá lidsky o problémech nejvíce, a sice kolik je lidí, kterým poté, co uhradí bydlení a potraviny, zbyde málo peněz, což definujeme jako sto korun na člověka na den. Z toho musí hradit telefon, dopravu, vzdělávání, oblečení, nábytek a všechny podobné věci. Těchto domácností je nyní asi jedenáct procent. Ten počet narostl z osmi na jedenáct.

Není to tedy propad celé společnosti do chudoby, ale selektivní zásah - v některých částech společnosti je to třeba čtyřicet procent domácností. A právě v Ústeckém a Karlovarském kraji počet těchto domácností narostl, protože mají nižší příjmy, a když narostly ceny energií, které narůstaly napříč republikou, tak jim zbytkové příjmy prostě klesají.

Dále máme regiony, které se nepropadají do chudoby, ale jsou specificky zasaženy nárůsty cen bydlení. Jsou to jednak venkovské regiony, kde lidé bydlí ve velkých domech, mají velké výdaje za plyn a jeho zdražení jim hodně zvýšilo náklady. Nepropadají se přímo do chudoby, ale tlačí je to ze střední třídy do nižší střední třídy. A jednak je tu ještě Praha: rostou hypotéky a rostou lidem, kteří nemají fixaci, mají novou hypotéku a tak podobně, což nejvíce dopadá právě na Prahu, kde jsou nejvyšší ceny bytů.

Dá se u tohoto tématu také vysledovat, jakou strategii domácnosti volí? Dá se to „ukočírovat“ třeba šetřením?
Ještě ano. Počet domácností, které nám řekly, že chtějí šetřit, vzrostl z deseti na sedmnáct procent. Ve vrcholech covidové krize, když se kombinovala nejistota s poklesem příjmů - to bylo zejména na začátku -, se snažilo šetřit ještě více lidí.

Jsou tam i domácnosti, které si hledají novou práci, to jsou hlavně nízkopříjmoví lidé nebo lidé s částečnými úvazky. Rodiny se středními příjmy se snaží trošku šetřit. Liší se podle toho, kde mohou šetřit. Některé mohou šetřit na rekreaci, jiné na jídle.

VIDEO: Snižování DPH nemá smysl. Vláda by ale do cen energií zasahovat měla, říká sociolog Prokop

Číst článek

Pak máme skupiny, kterým toho už moc nezbývá, to jsou třeba samostatně žijící důchodci. No a pak je část, která už nemá kde šetřit. Sledujeme mírný nárůst lidí, kteří říkají, že nezvládají platit své závazky jako nájem, hypotéky, energie a tak podobně, to je potřeba sledovat.

Myslím si, že u střední vrstvy je ještě velký prostor omezit se, ale u jiných ten prostor už není a může docházet k tomu, že prostě nebudou stíhat platit.

Když děláme takovéto výzkumy, tak mi lidé volají a říkají, že si na zaplacení záloh za energie půjčují, to bych rozhodně neradil. Další část lidí platí nižší zálohy, než mají předepsáno, a bude to „bomba“, až jim přijde doplatek.

Vyšší daně pro energofirmy

Dá se říct, že na zhoršující se situaci doplatily všechny domácnosti bez ohledu na to, čím topí?
Domácnosti, které topí tuhými palivy, mají velký nárůst deklarovaných výdajů přes zimu, teď začala klesat, takže to hodně osciluje s ročním obdobím. Tito lidé nemají zálohy, ale mají reálné výdaje v zimních měsících.

U domácností, které topí plynem, je největší kontinuální nárůst, ale týká se to i těch, kteří topí elektřinou. Jediná část domácností, která má nárůsty z hlediska energií nižší, jsou ty, které mají nějakou kombinaci topení.

Nevíme, jestli to je tím, že si to mohou nějak nakombinovat, anebo zda jde o nějaký specifický druh domácností, tedy lidí, kteří například žijí v lepších domech. Jinak to stoupá ve všech typech domácností. 

Jsou to zajímavá čísla a údaje, která přináší váš výzkum, na druhou stranu: kdyby to takhle zůstalo, tak to není extrémně alarmující situace. Ano, je to problém, ale řešitelný třeba šetřením. Očekáváte, že se to bude v průběhu toho, jak budete sbírat data dál, tedy do podzimu, výrazně zhoršovat?
Nyní je to řešitelné kombinací strategií domácností a pomocí třeba dvaceti procentům domácností. Ta může stát třeba dvacet miliard, ale uvědomme si, že stát vybere na DPH spousty desítek miliard. Takže je podle mě v pořádku, když se investuje patnáct dvacet miliard do podpory lidí, kteří to potřebují, pak se ta situace dá udržet.

Jakým způsobem stát zaplní plynové zásobníky před příští topnou sezonou?

Číst článek

Když to bude pokračovat dál, tak inflace má dva efekty: užírá příjmy, takže lidem zbývá méně peněz, a snižuje hodnotu úspor.

My vidíme, že roste počet lidí, kteří ne že by měli extrémně nízké zbytkové příjmy, ale roste počet domácností, které ty zbytkové příjmy mají takové střední, takže když inflace o výši deset až patnáct procent bude trvat rok, tak to bude mít výrazně vyšší dopady.

Dlouhou dobu jsem si to nemyslel, ale teď si myslím, že by vláda měla dělat něco s cenami energií. Například nevyužíváme regulovanou složku energií, která tvoří u elektřiny čtyřicet pět procent ceny, dále jsou tam příspěvky na obnovitelné zdroje, které by mohly být udělány třeba tak, že na první megawatt hodinu ročně se nevztahují, takže za tu základní spotřebu ušetříte.

Podle mě by se mohla dlouhodobě regulovat první složka základní spotřeby a to, co je nad to, by mohlo být tržní. Regulovaná složka je tvořená poplatky na distribuci, jističe, obnovitelné zdroje, ale žádný z nich neslouží k tomu, aby snižoval základní spotřebu, kterou si nikdo nemůže odpustit.

Řada zemí dělá to, že společnostem, které na energetické krizi hodně vydělají, dají vyšší daň na zisk, který je nad úroveň posledních třeba pěti let. Myslím si, že by mělo smysl to řešit a sledovat ziskovost těchto firem, naopak nemělo smyl dle mého snižovat DPH. Lze si „ale“ hrát s regulovanou složkou, aby to ulevilo chudším domácnostem. 

Jan Pokorný, and, gut Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme